Šikovný státní úředník, ten se neztratí. Potvrzuje to někdejší ředitel sekce správy nemovitostí Pozemkového fondu ČR Ivan Višňák, jehož před šesti lety smetla z prestižní pozice aféra. Při ní tehdy přišlo o místo dalších pět mužů včetně ministra zemědělství Petra Zgarby kvůli tomu, že stát údajně přihrál spekulantům na úkor restituentů pozemky s více než dvoumiliardovou cenou.
V posledních letech vybudoval Višňák prosperující firmu Limpona safari a v Jihoafrické republice organizuje pro turisty luxusní dovolenou s lovem divoké zvěře. Za taxu 550 eur si jeho klienti mohou ulovit pštrosa, za 1400 eur skolit antilopu losí. Nejdražší v ceníku je zabití nyaly nížinné, jihoafrického druhu antilopy, které vyjde na 1990 eur. Lvi, sloni, krokodýli nebo hroši pak patří mezi lovnou zvěř, u které jsou ceny smluvní.
Farma koupená za halíře
Souvislost s tehdejší aférou a svou prosperující firmou však Višňák odmítá a tvrdí, že pozemky na jihu Afriky koupil v roce 2001, kdy byl ještě zaměstnancem fondu, a šlo prý o „haléřové" investice. „Koupil jsem to někdy v roce 2001 jako kravskou farmu, vzhledem k politické situaci v Jihoafrické republice to tehdy stálo skutečně halíře," uvedl pro Aktuálně.cz bývalý státní úředník.
Zcela jinak se Limpony safari chopil pořad Zápisník zahraničních zpravodajů, který Český rozhlas 1 - Radiožurnál odvysílal před půldruhým rokem. Vylíčil ji jako splněný životní sen manželů Višňákových ze Židlochovic u Brna, jejichž zásluhou vyrostla na břehu řeky Limpopo v Jižní Africe česká farma o rozloze přes tři tisíce hektarů.
Višňákovi vadí v JAR korupce
Na začátky hospodaření Jana Višňáková moc ráda nevzpomíná, protože byla na farmě sama, když byl její muž ještě vysokým úředníkem na Pozemkovém fondu ČR. To nyní už je situace mnohem příjemnější. „Lidé jsou tady vstřícní a někdy i pracovití, když je správně motivujete. Problém je politika, špatný systém vzdělávání a zkorumpované úřady a policie," postěžoval si jen Višňák v pořadu Čro1 - Radiožurnál.
Své tehdejší odvolání z Pozemkového fondu ČR vnímá i po letech jako křivdu. „Nikdy jsem nikomu neukradl ani korunu, zkoumali to tady policajti i tajné služby. Stálo nás to tehdy pár bezesných nocí, přitom podobných obchodů se v restitucích předtím i potom uzavřely desetitisíce. Jenže tehdy šlo o pozemky v Praze a navíc se to uchopilo politicky," dodal Višňák bez dalšího vysvětlení pro Aktuálně.cz.
Na starostu Uhříněvsi úředníci nedali
Na tehdejší aféře bily do očí opravdu nejvíce pozemky v Praze. Radnice v Uhříněvsi upozornila Pozemkový fond, že chystá v obci výstavbu rodinných domů a zažádala o změnu územního plánu. Starosta Uhříněvsi Milan Coller (ODS) zároveň požádal fond, aby tyto pozemky nevydával v rámci náhradních restitucí a zamezil tak spekulacím s půdou. Stal se však pravý opak. Lidem, kteří od restituentů za pět milionů skoupili jejich nároky, Pozemkový fond vydal v Uhříněvsi téměř 100 hektarů pozemků.
Podnikatelé tak získali metr čtvereční za zhruba pět korun. Po změně územního plánu vylétla cena jednoho metru čtverečního na 1700 korun. Zisk spekulantů tedy v případě stohektarových pozemků v Uhříněvsi přesahuje 1,5 miliardy korun. Další podobné spekulace s pozemky fond umožnil například v Praze Ruzyni či Bohnicích, celkem šlo v hlavním městě o 170 hektarů a v celé zemi pak o 600 hektarů.
Paroubek poukázal na lidi z Pozemkového fondu
Nejvýše postavenou postavou, která kvůli aféře přišla o post, byl ministr zemědělství Petr Zgarba, do jehož gesce Pozemkový fond ČR spadal. Toho se v knize svých politických pamětí zastal i bývalý předseda ČSSD Jiří Paroubek, který je přesvědčen, že člen jeho tehdejší vlády neudělal nic nečestného.
„Šibalové navázaní na Pozemkovém fondu krátce po jeho nástupu do funkce ministra ucítili příležitost a uskutečnili operaci, kterou si přišli na své. Na své si zřejmě přišli i někteří úředníci Pozemkového fondu. Jsem přesvědčen, že za operaci, v niž se na Pozemkovém fondu podivně machinovalo s pozemky, osobně nemohl," napsal ve své knize Paroubek.
Policie nezjistila, kdo dal spekulantům avízo
Policie skutečně vyšetřovala aktivity všech odvolaných úředníků včetně Višňáka, nakonec ale rozhodla, že za přihrávání pozemků spekulantům v této kauze nikoho stíhat nebude. Samotný princip podvodu podle policie nebyl trestný a to, že někdo z úředníků dal spekulantům avízo, byl sice fakt, ale údajně se neprokázalo, kdo konkrétně to byl.
Státní služba a náramné zbohatnutí není výsadou jen Ivana Višňáka. Často se připomíná případ jednoho z nejbohatších úředníků v České republice. Je jím Radek Šnábl, jehož majetek se odhaduje přibližně na padesát milionů korun. Nepochází však z příjmů z ministerstva, ale Šnábl podniká, vynáší mu hřebčín, a tak podle svých slov desetkrát do roka koupí nějaký pozemek.
Nejbohatší úředník zachraňuje miliardy
S ministerstvem financí byl od roku 1996 spojen jako externí poradce, po deseti letech s ním úřad uzavřel pracovně-právní poměr. Přitom byl v minulosti odsouzen za daňový podvod, protože měl v roce 1999 patřit do trojice podnikatelů, kteří zinscenovali fiktivní vývoz stovek hracích automatů do Arménie. Šnábl je ale pro ministerstvo financí nepostradatelný, protože státu údajně zachraňuje v arbitrážích miliardy korun.
K věci:
Co změnit nelze, o tom už nedumej
Reportéři ČT objevili nejlépe placeného státního úředníka. U Kalouska
Foto: Hans Štembera
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
