Již téměř rok nejste senátorem, angažujete se přesto nějak v regionu?
Já jsem se vrátil k daňovému poradenství, a to je profese, která vám nějaké rozsáhlejší politické angažmá nedovolí. Ale jsem průběžně v kontaktu s těmi, se kterými jsme prosazovali ještě v rámci ODS například posun k autentické pravicové politice nebo k férové personální soutěži, a když jsme nebyli úspěšní, postupně jsme ODS opouštěli.
Tato skupina byla dokonce tak aktivní, že jsme založili politické hnutí PATRIOTI a pokusili se o úspěch v krajských volbách. A v současnosti se pomalu připravujeme na komunální volby, mezi lidmi na radnicích mají PATRIOTI docela slušné zastoupení.
A co návrat do vyšších politických pater, nezvažujete?
Říká se „nikdy neříkej nikdy,“ ale na pořadu dne to určitě není. Jako PATRIOTI jsme sice dostali nabídku, abychom se zúčastnili projektu integrace neparlamentní pravice pro volby do Poslanecké sněmovny a podíleli se na sestavení kandidátky, ale dospěli jsme k názoru, že ještě tady není ta správná společenská poptávka.
Dlouhá léta jste byl členem ODS, kterou jste ale opustil ještě v době senátorského mandátu. Předpokládám, že svého vystoupení za aktuální situace asi nelitujete…
Členem ODS jsem byl přes dvacet let, a když vidíte, jak se vám vypiplané dítko začíná měnit v cosi podivného a nesrozumitelného, jak se reálná politická strana přetváří v nástroj udržení koryt jedinců schopných téměř všeho, tak vás to naplňuje tu hněvem, tu smutkem. A není zcela lehké říci dost, odcházím. Ale máte pravdu, svého odchodu nelituji, naopak. Nedovedu si představit, že bych měl být jakýmkoliv způsobem loajální vůči současné ODS.
Psali jsme:
Komentujete současnou ODS stejně jako v době svého odchodu, nebo je to jiné? V jakém stavu strana podle vás je?
Odcházel jsem v lednu 2012, a to se o některých věcech jen šeptalo. Nyní se o nich mluví velmi nahlas. Hloubka marasmu, ve kterém se ODS nachází, je daleko větší, než se před tím rokem a půl zdálo. Ta strana není schopná občanům, voličům nabídnout ani přijatelnou vládní politiku, ani srozumitelný a přitažlivý program, ani kvalitní nezkorumpované osobnosti. Neplatí to ve sto procentech případů, ale ty ostrůvky pozitivní deviace jsou malé a řídce rozmístěné. Podle mě už ODS není pomoci, čeká ji postupné odumírání a zánik.
Co si myslíte obecně o probíhajících kauzách kolem tří exposlanců ODS, Nagyové a důstojnících Vojenského zpravodajství?
To není úplně jednoduchá otázka. Ty kauzy mají základní rozměr politický. Pokud se tří bývalých poslanců týká, tak tady státní zastupitelství a policie zjevně zasahují do oblasti, do které jim zasahovat nepřísluší, a to je normální politické vyjednávání. Pokud by tam byla nějaká korupce, tak nechť je prokázána a odsouzena. Jenže až dosud jsem nic konkrétního nezaznamenal.
Kauza Jany Nagyové je z jiného soudku. Její vliv na bývalého premiéra a předsedu ODS Petra Nečase byl až démonický a mnozí na jejich účet pronášeli různé teorie. Bylo veřejným tajemstvím, že Jana Nagyová kolem Petra Nečase postavila zeď a kdo se za ni chtěl dostat, musel přes Janu Nagyovou. Což mohlo mít a zřejmě také mělo některé konsekvence, které by mohly již mít prvky trestněprávního chování. A ti zpravodajští důstojníci se s tím bohužel svezli. Možná ze strachu o svou židli, možná spolupracovali z jiného důvodu.
Během průběhu kauzy se objevují různá vysvětlení a teorie. Co za tím podle vás stojí?
Petr Nečas měl tu smůlu, že byl předsedou zřejmě nejméně oblíbené vlády v dějinách ČR. A navíc po dlouhou dobu občané přihlíželi, jak se děje to či ono, co vypadá jako lumpárna, a zůstává to bez povšimnutí. Takže když se najednou ledy pohnou, tak se celý ten potenciál uvolní a myšlenky tečou proudem. Nebo smyšlenky, to ukáže čas. Navíc je léto, okurková sezona a nebýt Ivety Bartošové, tak není o čem psát.
Olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan je jedněmi milován a oslavován jako hrdina, druhými zatracován a nenáviděn jako inkvizitor. Jak vidíte jeho úlohu a činnost?
Je možná předčasné hodnotit jeho roli, ale snad nebudu daleko od reality, když řeknu, že si zřejmě ukousl větší sousto, než dokáže zpracovat. Zřetelně hrál tak trochu vabank, když rozběhl onu pověstnou zatýkací akci, a očekával, že potřebné důkazy najde v prošťáraných kancelářích. Nestalo se a on teď zoufale hledá, čím by doplnil svou důkazní situaci. Podle mého názoru jej čeká potupný a postupný konec.
Expremiér Petr Nečas byl považován za „pana čistého“, teď na něm ale zůstává skvrna toho, který se nechal ovlivňovat či dokonce řídit svojí podřízenou. Jaké dojmy to ve vás vyvolává?
Do mrtvol se nekopá, ani do mrtvol politických. Petra Nečase je mi především líto. Ale svou cestu si vybral sám. Smutný konec „pana čistého“.
Máte z minulosti s Janou Nagyovou nějakou osobní zkušenost? Nebo třeba zkušenosti kolegů z dob svého senátorského působení?
Janě Nagyové jsem se snažil vyhýbat, ona mi byla lidsky nepříjemná, ale někdy nebylo vyhnutí. Tak třeba schůzka s premiérem v Poslanecké sněmovně, která trvala deset minut, ale musela být sjednána s Janou Nagyovou a čekal jsem na ni tři týdny, arogantní vyptávání, proč se s premiérem chci potkat... Zkušenosti mých bývalých kolegů senátorů jsou podobné.
Co prezident Miloš Zeman? Jak se vám líbí jeho způsob vyřešení situace ve jmenování vlády Jiřího Rusnoka? Měl by kabinet dostat důvěru?
Na prezidentu Miloši Zemanovi je vidět, že to je politický mazák a své prezidentování si užívá. Neříkám, že se vším, co říká nebo co dělá, souhlasím, zejména jeho názorové zakotvení se od toho mého zcela zásadně liší. Ale způsob, jakým aplikuje například Ústavu, mě naplňuje jistým obdivem. On často dělá, na co jiný má strach pomyslet. A taky mám určitý pocit satisfakce – byl jsem odpůrcem a kritikem přímé volby prezidenta a něco takového jsem předjímal.
Pokud se vlády Jiřího Rusnoka týká, s některými jmény problém nemám, s jinými ano. Ale pokud se sněmovna nedokázala dohodnout na nejčistším řešení, kterým by bylo samorozpuštění sněmovny, tak by Rusnokova vláda důvěru dostat měla.
K jakému cíli podle vás prezident republiky směřuje?
Nemyslím, že by prezident směřoval k nějakému konkrétnímu cíli, jak jsem už řekl, je to politický mazák a své prezidentování si užívá. Ale určitě bude průvodním jevem jeho stylu výkonu funkce prezidenta upevnění pozice prezidenta, nebo například větší důraz na Ústavu samu a nikoliv na takzvané ústavní zvyklosti.
Jak na vás působí vystupování TOP 09 v poslední době? Zvláště pak výroky Miroslava Kalouska a Karla Schwarzenberga o nutnosti obrany parlamentní demokracie, podstaty naší republiky a hrozby režimu putinovského typu?
Co říci a nebýt neslušný? Zejména Karel Schwarzenberg zcela zjevně neunesl porážku v prezidentské volbě. Je škodou, že dnes si toho od Karla Schwarzenberga přečteme násobně více než před onou volbou – možná by se ona gloriola skvělosti, která jej provázela během volby, kamsi vytratila daleko dříve. Z jeho úst mi podobná kritika prezidenta připomíná spíše kvikot některých zvířátek.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
