V loňském roce v deportačním zařízení MV navštívil žadatele o azyl (bez jeho svolení) ruský konzul. Co na tom, že žadatel prosil azyl z politických důvodů, jeho dva bratři už politický azyl dávno dostali v Rakousku, a že český zákon o azylu nedovoluje našim orgánům až do řádného ukončení azylového řízení (tedy udělení azylu nebo jeho odmítnutí potvrzeného soudem) vyzradit informace o žadateli někomu jinému – už vůbec ne velvyslanectví země, před kterou člověk utíká.
Lajdáckým (či úmyslným?) postupem našich orgánů byl ohrožen život člověka a jeho příbuzných. Dokazovat našim úředníkům na případech jednotlivců zvrhlost ruského, gruzínského a jim podobných režimů vůči lidem, kteří se jim postaví, chce často nadlidskou sílu - tím spíše, že někteří z nich o tom vědí více než internet, ale mají své úmysly – či kontakty... Požádala jsem o prošetření odbor azylové a migrační politiky. Ředitel Haišman, vládnoucí žadatelům o azyl v této zemi již 20 let, mě odpinknul v tom smyslu, že se jako vše samozřejmě prošetří a případný viník bude tvrdě potrestán. Postupně mě i další složky MV posílaly daleko, včetně ministra vnitra, který na interpelaci poslance Humla ve věci odpověděl překroucenými a lživými informacemi, které mu podsunuli jeho spolupracovníci. Z těch samozřejmě vyplývalo to, že se vlastně nic hrozného nestalo.
12.7.2011 jsem v zoufalství klesla tak hluboko, že jsem podala na ministra Kubiceho trestní oznámení na MO Praha-Letná. Po půl roce jsem se šla zeptat, co se s ním děje. Policista mi po chvíli rozpaků důvěrně sdělil (za přítomnosti dvou svědků, kteří přišli se mnou), že přece nemůže zahájit vyšetřování svého nadřízeného, navíc ministra. S takovou upřímností jsem se ani nemohla hádat.
Mezitím zrušil Krajský soud ve věci uvedeného žadatele odmítnutí azylu odborem azylové a migrační politiky MV pro VADY ŘÍZENÍ. Přestože taková rozhodnutí se hromadí (vždyť jde jen o nějaké statitisíce za soudní řízení atd., za které ze strany odboru azylové a migrační politiky stejně nikdo nezodpovídá, tak proč nevydávat vadná rozhodnutí dále), ani to nikoho z vlastní židle nenazvedlo – co kdyby o ni nějakou silnou náhodou přišel.
Opakovaně jsem bombardovala policejní prezidium, kde se mi nakonec podařilo uspět: náměstek Husák mi napsal, že v postupu policie ČR neshledal nic, co by se mu nezdálo, a svůj závěr doplnil opět několika prokazatelnými nepravdami.
Na rozdíl od pana ombudsmana, který v dopise ze dne 5.3.2012 píše:
„Moje šetření bylo ukončeno dne 6.1.2012 vydáním zprávy o průběhu šetření s tím, že jsem v postupu orgánů Policie ČR shledal pochybení... Zprávu jsem dne 11.1.2012 odeslal Krajskému ředitelství policie Jihočeského kraje a Ředitelství služby cizinecké policie s žádostí, aby se k mým závěrům do 30 dnů vyjádřily. S ohledem na skutečnost, že na vydanou zprávu o průběhu šetření orgány Policie ČR dosud nijak nereagovaly, je jejich odpověď v současné době urgována.“
Ombudsman vyvrátil všechny nepravdivá tvrzení ministra vnitra v dopise poslanci Humlovi. Rozeslala jsem zprávu na všechny strany. Přišla mi jen jedna odpověd: z odboru azylové a migrační politiky MV se dotázali, proč jsem jim tu zprávu poslala, a navíc bez komentáře. Nesnažila jsem se vysvětlovat, že komentovat - a hlavně konat - by měli oni. Vědí to sami. Ale nemusí, nikdo na ně přece tlačit nebude.
Ministrovi zase něco nakukají, kdyby něco, a ostatní se už nejak v klidu utřese. I to, k čemu ombudsman ve své zprávě došel dále:
„Podle mého názoru výše uvedený případ dokládá, že dosavadní výklad Ředitelství služby cizinecké policie k aplikaci § 125 odst. 4 o pobytu cizinců neposkytuje a § 19 zákona o azylu negarantuje dosatečnou bezpečnost a ochranu osobních údajů žadatelů o mezinárodní ochranu.“
Hana Demeterová
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Hana Demeterová
