Kolem akce však v posledních dnech visely otazníky, neboť původním tématem byla problematika Evropské unie. Zástupci studentů v úterý zaslali rektorovi univerzity Jiřímu Balíkovi otevřený dopis, v němž na něho tlačili, aby Václavu Klausovi vzkázal, že studenti se nechtějí bavit o EU, ale o chystané reformě vysokého školství.
Rektor vzkaz studentů opravdu předal a prezident přes svoji kancelář studentům vzkázal, že se debatě o školské reformě rozhodně bránit nehodlá. Ta samá slova pak zopakoval i v úvodu svého vystoupení v aule ČZU.
Psali jsme:
Přestože byla očekávána napjatá atmosféra, aula zaplněná takřka do posledního čtverečního centimetru uvítala hlavu státu hlasitým potleskem ve stoje. Rektor univerzity Jiří Balík v úvodní řeči zmínil, že na půdě školy vítají prezidenta republiky v novodobé historii vůbec poprvé.
Fotogalerie: - Klaus na ČZU
Demokracie může fungovat jen na úrovni státu
První část prezidentova vystoupení proběhla dle plánu, Václav Klaus mluvil o tématu své poslední knihy Evropská integrace bez iluzí. Popsal vývoj evropského integračního procesu od Evropského hospodářského společenství až po dnešní Evropskou unii, respektive Evropskou měnovou unii. V dohledné době se dle jeho slov dočkáme Evropské fiskální unie a nakonec prý obyvatele starého kontitnentu čeká EPU, tedy Evropská politická unie a tedy fakticky jeden kontinentální superstát.
To je podle Klause naprosto nesmyslný model, protože demokracie může fungovat jedině na úrovni národního státu, nikoli však na úrovni federace celé Evropy s centrem v Bruselu a ještě hůře pak v jakési představě jedné globální vlády.
„Názor eurofanatiků, že čím hlouběji v integraci půjdeme, tím to pro nás bude přinášet další plusové body, je hloupý,“ řekl nekompromisně prezident.
Původní myšlenky, jako třeba volný pohyb zboží, kapitálu, myšlenek či osob podle něho nahradila dnešní stále větší centralizace, standardizace a umělá homogenizace evropského prostoru. „Teze, že čím více Evropy, tím lépe, je nesmysl,“ dodal k tomu Klaus.
Euro je pro Řecko svěrací kazajka
Na příkladu Řecka pak studentům vysvětloval, proč nemůže fungovat projekt společné evropské měny. „Vytvoření jednotné měny pro sedmnáct velmi se lišících a heterogenních zemí se pro některé z nich stalo velmi uzavřenou a těsnou svěrací kazajkou. Představte si, že by se teď mezi vámi vybralo sedmnáct nahodilých osob rodu mužského a všichni by měli různou velikost ramen a přitom by se řeklo, že všichni budou nosit košili velikosti 42. Tak ti, kteří mají třeba 38, by nosili velmi plandavou košili a naopak ti s velikostí 44 by ji nemohli ani dopnout,“ přirovnával prezident Klaus naroubování eura na různě výkonné ekonomiky evropských zemí.
Po skončení uvozujícího výkladu přišla řada na otázky studentů. Po první poměrně zmatené otázce, kterou nechápala ani řada přítomných v aule, proč byla tato návštěva ohlášena teprve týden dopředu, přišel ihned dotaz na problematiku vášně vzubuzující školské reformy.
Kolik jsem platil za školné? To je dětinské a hloupé, chci se bavit vážně
„Vážený pane prezidente, chci se zeptat, kolik jste za svých studií platil školné?“ přišel dotaz studenta Provozně – ekonomické fakulty, na který někteří reagovali hlučným potleskem, smíchem nebo i značným opovržením.
Klaus se však nedal vyvést z míry. „Na ten dotaz samozřejmě rád odpovím, ale považuji to za dost nedůstojnou otázku, protože jsem předpokládal, že se bavíme vážně. A protože dobře víte, anebo jste si to mohli dopočítat, že jsem na vysoké škole studoval v letech 1958 až 1963, žádné školné tehdy samozřejmě neexistovalo. Takže myšlenka, že bych šel zaplatit panu školníkovi nebo panu vrátnému školné, je dětinská a hloupá. Musím to tak ostře říci, nezlobte se,“ reagoval prezident.
Situaci podle něho nevyřeší zbytečné emoce a demonstrace. „Studium není žádný dáreček státu, vy studujete, abyste si zdokonalili svůj lidský kapitál, aby to přineslo něco vám. Školné jako princip placení za soukromý statek, jakým vysoké školství je, považuji za správné,“ pokračoval prezident ve vysvětlování svého postoje. Přestože mezi studenty byla spousta nespokojených, byl za odpovědi Klaus odměňovám potleskem, i když si jednou trochu rýpnul, že není úplně bouřlivý.
Většina univerzit v USA jsou jen takové „vyšší dívčí“
Problém současného vysokého školství je dle prezidentových slov také v tom, že vysokoškolský diplom chce mít každý a tomu pak odpovídá i kvalita. „Třeba systém v USA je takový, že ze středních škol jde sedmdesát procent lidí na vysoké školy. Ale tohle je konec světa. Těch kvalitních škol je tam samozřejmě asi tak dvacet, ty další dva tisíce to jsou spíše takové vyšší dívčí. V Americe nejde o to, že má někdo vysokoškolský diplom, ale odkud ho člověk má. Pokud ho máte z Harvardu, tak OK, pokud ovšem z nějaké University of South Dakota, no tak to už je něco jiného...,“ srovnával Václav Klaus.
Diskuse se však netočila jen kolem školské reformy, jak se mohlo nejdříve zdát. Mnoho studentů dále rozvíjelo debatu o evropské integraci. Padla také otázka, zda se ten pomyslný rozjetý vlak Evropské unie dá nějak zastavit. „Tak kdo sledujete americké westerny, tak víte, že mohou zdánlivě nezdolatelný pancéřový vlak dva nebo tři hrdinové na koních dojet a přepadnout, takže když to jde v amerických westernech, tak proč by to nešlo v Evropě,“ překvapil prezident s úsměvech na rtech.
- Další reportáže ParlamentníchListů.cz ČTĚTE ZDE
Týden neklidu:
„Ale buďme realisty. Musí o tom vznikout vážný diskurs a je zapotřebí o tom vážně a seriózně diskutovat. Ne stylem, že 'ty jsi proti tomu!', tohle ne, to nikam nevede,“ vyčetl prezident svým ideovým odpůrcům.
K tématu:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
