„O kandidatuře neuvažuji. Nebyl jsem dokonce ani KSČM osloven,“ řekl totiž Vacek ParlamentnímListům.cz.
Se schválením přímé volby hlavy státu Parlamentem se zároveň vyrojily spekulace, kdo se může o prezidentský úřad ucházet. Zatímco žádná z politických stran nemá kromě TOP 09 žádného oficiálního kandidáta – ČSSD se o této otázce bude bavit v pátek a v sobotu na stranickém grémiu – tak se zdálo být pravděpodobné, že KSČM ví, kdo jí bude reprezentovat.
Vzhledem ke kandidatuře expremiéra Jana Fischera, předsedy TOP 09 Karla Schwarzenberga či předsedkyně Suverenity Jany Bobošíkové se totiž mluvilo i o europoslanci zvoleném na kandidátce KSČM Vladimíru Remkovi a bývalém ministrovi obrany - generálu Miroslavu Vackovi. Ten se "proslavil" v roce 1989, když zcela nevyloučil jako šéf ČSLA demonstrovat sílu armády kolem úřadů státní moci. Nakonec však armáda nezásahla a Vacek se stal ministrem obrany v první politopadové vládě národního porozumění.
Zatímco Remek spekulace přeťal ve středu, kdy pro ParlamentníListy.cz řekl, že sice děkuje za důvěru, ale pro něj není tato věc na „pořadu dne“, tak exministr Vacek uťal naděje některých komunistů dnes.
Psali jsme:
O Vackovi, či Remkovi prý bude debata až na sjezdu
„Na květnovém sjezdu se hlasováním rozhodne nejspíš mezi Vladimírem Remkem a generálem Miroslavem Vackem. Remek má větší šance, ale není jasné, jestli kandidaturu přijme, čili je to zatím otevřené,“ řekl totiž nedávno pro ParlamentníListy.cz dobře informovaný zdroj z KSČM.
Tomu se ale například „vysmál“ poslanec a bývalý místopředseda rudých Jiří Dolejš. Podle něj se dosud žádné spekulace o Vackovi na půdě nejvyšších stranických stupních nevedly.
„Oficiálně žádná jména diskutována nebyla. Remek a Vacek – tak to jsou sice jména, která jsou stále připomínána - ale nikdo zatím nikde neřekl, že tahle jména ano, nebo ne. Na výkonném výboru a ústředním výboru se totiž debata o nominaci na prezidenta zatím nevedla a to proto, že takový bod jsme zatím neměli,“ řekl ParlamentnímListům.cz Dolejš.
Už vše stačil udělat
Jeho slova pak potvrdil pro naši redakci i sám generál Vacek. „Nikdo se mnou ze strany KSČM o této věci nejednal. Já jsem sice členem KSČM, ale odmítám veškeré funkce, i když se snažím například v předvolebních kampaních úměrně svým současným možnostem straně pomoci. To však neznamená, že bych se doslova drápal do nějakých velkých funkcí. Navrhovali mne například i v Karlových Varech a to několikrát do ústředního výboru, já ale takové funkce odmítám, neboť si myslím, že ve svých 77 letech už jsem snad svoje - co jsem chtěl - stačil udělat,“ řekl Vacek ParlamentnímListům.cz.
Prý si je vědom toho, že již na takovou funkci - jednoduše řečeno - nemá, „Držím se totiž svých zásad. Když i před dvaceti lety mi bylo nabízeno - a dokonce i na mnohých nemalých manifestacích - abych šel na funkci prezidenta, tak jsem to v podstatě odmítal slovy: ´Na to, aby někdo vykonával takovou funkci, se musí cítit, že by ji zvládl´. A každý by měl být natolik sebekritický, aby věděl, jestli to potom tak skutečně aplikuje. Takové názory já ale nemám,“ podotkl dále Vacek s tím, že takové funkce by se daly přijímat jen při odvození jakési „nevelké sebekritičnosti“.
Má výhrady k jejich práci
Exministr také zdůraznil, že existuje i další věc, proč by do přímé volby nikdy nešel. „V zemi, která byla dovedena do polohy, v níž se v současné době nachází, bych žádnou takovou funkci ani dělat nechtěl,“ prozradil.
„Já o tom vůbec nebudu uvažovat,“ odvětil pak na otázku, jak by reagoval, kdyby hozená rukavice od KSČM, tedy nabídka kandidovat, přece jen přišla. „Zajímavé už by bylo, jak by k takovému názoru dospěli. Možná že ale znají moje názory. Oni k tomu nedospějí totiž proto, že mám mnohé výhrady k tomu, jak v současné době politiku provádějí,“ dodal Vacek.
Jak ale na jména Remek a Vacek vlastně reagují samotní poslanci z KSČM? „Debata o kandidátech v přímé volbě zřejmě přijde rychle a asi by bylo rozumné, aby to bylo i na jaře. Oficiální a zásadní stanovisko se pak dá čekat na květen, kdy máme sjezd,“ řekl k tomu například již zmiňovaný poslanec Dolejš.
Dolejš: Prezident by mohl být více doleva
„Při přímé dvoukolové volbě ale všechno bude padat s tím, že ten kandidát by měl být nadstranický, aby byl volitelný širším záběrem lidí. Vzhledem k tomu, jaké jsou aktuální politické preference, tak by byla reálná i ta představa, že by prezident mohl být více doleva,“ zamyslel se dále Dolejš.
Připomněl pak k tomu fakt z roku 2003, kdy byl tehdy končící předseda sociální demokracie Miloš Zeman podseknut vlastními lidmi. „A to přitom již tehdy byla v Parlamentu šance pro levicovou volbu, ale ta, jak víme, se nepovedla. Bylo by tak neštěstí, aby se v roce 2013 stalo to, co v roce 2003,“ řekl dále komunistický poslanec.
On sám ale jmenovat toho „levicového kandidáta“, byť vlastního, prozatím nechtěl. „Já nemám v hlavě žádné konkrétní jméno,“ zmínil a uvedl, že přiklonit se k nějakému jménu, která jsou nyní v kurzu, tak to znamená rezignovat na svou vlastní aktivitu a aktivitu KSČM v této oblasti.
„Pokud to tak dopadne, že se naši voliči budou muset k nějakému jménu připojit, no tak ta schopnost dohodnout se v širší debatě se asi v tu chvíli nepodařila,“ reagoval na to.
Dolejš k Fischerovi: On ani nebyl významným členem strany
Momentálně k nejvíc preferovanému kandidátovi, tedy k expremiérovi Janu Fischerovi a potažmo i k Fischerově „máslu na hlavě“, tedy členství v KSČ, Dolejš sdělil: „My neřešíme, jestli Fischer byl nebo nebyl v KSČ. Dá se ale předpokládat, že ta kampaň bude silně mediální, takže si navzájem kandidáti samozřejmě budou vyčítat všechno možné. Myslím ale, že Fischerovo členství ve straně nebylo takové, aby ho to handicapovalo. Já si ho z té doby, kdy byl členem KSČ dokonce i pamatuji, takže vím, že nebyl nějakým významným členem strany.“
Ostatní členové vedení KSČM se pro ParlamentníListy.cz zatím k možným kandidátům strany nevyjádřili. „Omluvám se, jsem na služební cestě. V Praze budu v pátek,“ napsal například předseda poslanecké frakce KSČM Pavel Kováčik.
Poslanec Miroslav Opálka (KSČM) pak zmínil: „Nepodílím se nijak na výběru kandidáta za KSČM. Zákon je nový a stanovy postup ještě neupravují. Přikláněl bych se k výběru společného kandidáta levice, který by měl šanci vyhrát již v prvém kole či postupu do kola druhého Ale doba tomu zřejmě ještě nenazrála.“
Uznával jej i "průměrný" dramatik Havel
Armádní generál Miroslav Vacek zahájil svou vojenskou dráhu v roce 1950 a důstojníkem se stal o šest let později. V listopadu 1987 byl jmenován náčelníkem Generálního štábu ČSLA a prvním zástupcem ministra národní obrany. Ve dnech listopadového převratu roku 1989 měl zásluhy na tom, že tehdejší události neskončily krveprolitím. Poté se stal v prosinci téhož roku ministrem národní obrany v takzvané vládě národního porozumění. Z této funkce byl ale odvolán. Stalo se to v říjnu 1990. Poté byl ještě poradcem ministra obrany pro úsek strategického řízení.
"Vysoce jej ve své době uznával i průměrný dramatik a antikomunista tehdejší prezident Havel, uvědomoval si, že potřebuje ve svém okolí odborníka jeho kvalit. Později, když ho nepotřeboval, se k němu již nehlásil a neváhal jej i veřejně kritizovat. To svědčí o Havlově charakteru mnohé, ale toho kdo sleduje naši politiku po roce 1990 by to vlastně ani nemělo překvapit," připoměl si jej Komunistický svaz mládeže v roce 2010, když oslavil své 75. narozeniny.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE
Psali jsme:
autor: Olga Böhmová
