Ivana Haslingerová: Sešli Bože rozum a svého ducha na našeho premiéra

02.01.2013 8:31

Je dobrým zvykem na konci roku bilancovat. Osobní bilancování si dělá každý z nás sám pro sebe.

Ivana Haslingerová: Sešli Bože rozum a svého ducha na našeho premiéra
Foto: Hans Štembera
Popisek: Premiér Petr Nečas
reklama

Já jako šéfredaktorka kulturně-hospodářské revue Fragmenty bych měla bilancovat události naší země, naší politické reprezentace. Když jsem sedla k počítači a pokusila se zavzpomínat na hlavní události tohoto roku, tak mi v prvním momentě vytanulo, že kromě neustálého přehazování ministrů a v důsledku toho naprostého ochromení práce vlády a na ní přes legislativu odvislých podnikatelů se takřka nic jiného nedělo. Důsledky neschopnosti a nezodpovědnosti premiéra pocítíme v tomto roce všichni. Vytanula mi přitom na mysli slova J. Em. kardinála Dominika Duky, která pronesl v děkovné mši svaté na závěr roku 2012: "Sešli Bože v roce 2013 rozum a svého ducha  na nás. Veď nás k jednotě. Ať se nikdy nedostaneme do područí a žijeme v bezpečí před každým zmatkem. " Samozřejmě, že Ducha svatého bychom si přáli na sebe poslat všichni, ale já bych byla šťastná, kdyby ho Bůh seslal alespoň na pana premiéra. I to by byl dar nad dary.

Nechápu, jak člověk, který o sobě tvrdí, že je křesťan, dokáže jednat tak nekřesťansky. Místo pomoci potřebným, přidělává pod jeho taktovkou vláda již tak postiženým invalidům jen problémy. Rovněž důchodcům nezajistila jako první vláda od roku 1989 ani ze zákona předepsanou valorizaci důchodů, protože v tak diletansky vedené Kalouskově trojčlenkové ekonomice nedokáže na valorizaci sehnat do rozpočtu peníze. O zdravotní politice raději pomlčím. Jediné, co dobrého dokázal Petr Nečas prosadit, je odluka církve od státu, i když to mohlo být provedeno již po volbách, kdy s tím souhlasili v koaliční smlouvě všichni, bylo by to schváleno bez průtahů a navíc pomocí 118 % hlasů. Pak by neměl pan prezident záminku nepřipojit podpis tak, jak to udělal se současným zákonem s tak slabou podporou poslanců.

Vládu s tak obrovskou přesilou hlasů ve Sněmovně nezískal od Sarajevského atentátu žádný premiér. A je tragédií, že premiér Nečas za celou dobu, co ji měl k disposici, nedělal nic jiného než že svou vládu ničil a ničil. A ještě tak průzračně podpásově, že to lidé nemohli přehlédnout. Aniž bych byla obdivovatelkou VV, tak to, jak se zachoval k panu Bártovi hned po tom, co chtěl zavést pořádek po katastrofickém auditu na jeho ministerstvu, bylo přímo do nebe volající.

Přece o tom, že vlastnil ABL, věděl pan Nečas při podpisu koaliční dohody a nevadilo mu to sestavit s ním vládu. Najednou ho vyhodil, že nemůže mít takového člověka ve vládě. Kočí s Tluchořem byla jasná a ještě k tomu neprofesionálně provedená zástěrka a pokud měl někdo letět, tak oni.

Ale co může člověk očekávat od člověka, který není schopen se ani důstojně rozloučit s člověkem, díky němuž je dvacet let ve vysokých funkcích v politice, a pod záminkou vážných problémů v rodině odmítne s ním poobědvat, zatímco den předem vesele a bez problémů klábosí se soudruhem Ficou v televizi. I když ponechám stranou elementární slušnost vůči nejen prezidentovi, ale člověku, jemuž vděčí za první politickou podporu, tak toto ukázalo jeho naprosté politické selhání. Porušit po desítky let zažitý protokol, to neprovedl ani neotesaný Mirek Topolánek, a to dokonce ani tehdy, když se rozváděl a vážné osobní problémy měl zcela nepochybně. Jedině mne těší, že pýchu Bůh vždy v Bibli tvrdě trestal a tato přímo po trestu volá. Já jako křesťan jen dodávám, že každý křesťan má znát pokoru. Ta zde chybí naprosto. Něco podobného by si nezasloužil ani doktor Husák.

Raději ale přestanu o vládě psát. Jestli se nestane zázrak a Bůh pana kardinála nevyslyší, není jí stejně pomoci, i kdybych popsala metrák papíru.

Konec konců vlády se mění a národ existuje dál. Nejpozději za dva roky nás opustí i vláda pana Nečase a nejpozději za rok poté na něj nikdo ani nevzpomene. Mnohem větší problém pro naší zemi je odchod prezidenta republiky Václava Klause. Osobnosti, která nás všechny reprezentovala ve světě, osobnosti, která byla zárukou, že v případě válečného konfliktu bude o našich životech rozhodovat jako vrchní velitel ozbrojených sil správně a ve prospěch nás všech a v neposlední řadě osobnosti, která nepodepíše bezmyšlenkovitě mezinárodní smluvy v neprospěch suverenity našeho státu. Prezident má z ústavy výsostné právo k podpisu mezinárodních smluv a k reprezentaci naší země v cizině. Z tohoto výčtu je vidět, že se nejedná o žádnou legraci, jak by mohlo vyplývat z některých názorů, které se poslední dobou objevují v médiích. Že není pravda, že prezident je jen nesvéprávnou figurkou bez pravomocí a je tedy vlastně jedno, kdo jeho místo zastává. Naopak. Podle toho, jak reprezentuje naši zemi navenek, jak pevně hájí její zájmy a jaký respekt budí u nepřátel, podle toho jsme posuzováni ve světě a odráží se to i ve vztahu cizinců k naší zemi a tím i k životu každého z nás. Proto je nesmírně důležité přistupovat k volbě této osobnosti namíru uvážlivě. V současné situaci bude prvořadou úlohou prezidenta jeho postoj k EU, která na nás stále chrlí množství příkazů a předpisů a požaduje podpisy dalších a dalších hloupých a nebezpečných smluv. V současné době je například konkrétně na stole žádost o souhlas se zřízením celoevropského Ministerstva financí, což v praxi znamená ztrátu možnosti naší Národní banky rozhodovat o kurzu měny, o inflaci a úrokových sazbách, prostě o všem, co drží naši ekonomiku nad vodou. Právě proti tomu zatím stál jako pevná hráz současný ekonomicky vzdělaný prezident Václav Klaus. Pokud ho vystřídá evropeisticky laděný naivka, pak je s naší ekonomikou konec, podobně jako v Řecku. Takže požadavek, aby v čele státu stál vlastenecky a nikoli probruselsky laděný prezident ponechává ve hře pouze Janu Bobošíkovou a Miloše Zemana. Pokud jde o reprezentaci a jazykovou vybavenost, tak oba výše jmenovaní také obstojí dobře. Zejména paní Jana s jejími kostýmky a účesy vede na jedničku. Pokud ale bych si ji měla představit předsedat Vojenské radě státu v případě válečného konfliktu, tak ať se nezlobí, ale tam mi pan Zeman sedí víc. Jako jediný přijatelný kandidát vychází Miloš Zeman. Už vidím, jak se spustí křik, že pravičák jako já může chtít na místo prezidenta bývalého socialistu a dokonce komunistu. Samozřejmě Ladislav Jakl by byl prezident mých snů. Ale zbyla zde realita a ta je, jaká je. Největší nebezpečí pro naši zem je v současnosti prounijně laděný kandidát. To bychiom měli všichni mít na mysli, až půjdeme za několik dnů k volbám.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Fragmenty.cz
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Svini jsem udala, toho hajzla hostinskýho taky!" Nouzový stav vyhrotil sousedské vztahy. Je to extrém

11:16 „Svini jsem udala, toho hajzla hostinskýho taky!" Nouzový stav vyhrotil sousedské vztahy. Je to extrém

ParlamentníListy.cz měly ve středu možnost hovořit s policistou z nejmenovaného okresního města. Ten…