Jablonecký exsenátor: Zavedli jsme gangsterský kapitalismus s ekonomem v čele

28.08.2012 20:57

„Česká republika má jeden z nejmenších veřejných dluhů, polovinu průměru Evropské unie. Ale vláda nás straší a vyhrožuje – bude hůř, a proto se musí škrtat a škrtat...," komentuje František Vízek, první senátor jabloneckého obvodu, který se rozhodl opět ucházet o tento post.

Jablonecký exsenátor: Zavedli jsme gangsterský kapitalismus s ekonomem v čele
Foto: Hans Štembera
Popisek: Premiér Nečas s Miroslavem Kalouskem

„Bydlím v domě senátorů,“ vysvětluje s úsměvem. V paneláku naproti chátrajícím jabloneckým městským lázním ve čtvrtem patře totiž jsou ze tří partají dvě senátorské. Kromě Františka Vízka zde přes chodbu bydlí i současná jablonecká senátorka Soňa Paukrtová.

 „Manželka si s ní tyká, ale my si vykáme. Ona mě oslovuje pane doktore, já jí říkám paní kolegyně,“ objasňuje. Vízek o sobě tvrdí, že je založením socialista, ale soudně má na papíře potvrzeno, že je antisocialististický živel. Kvůli nesouhlasu se sovětskou okupací musel mladý učitel opustit školství a zakotvil na šestnáct let v libereckém kamenolomu. „Tady tu dlažbu jsem dělal,“ říká když procházíme kolem jablonecké radnice.

OutStreamVideoPlayer

Zavedli jsme drsný, brutální a gangsterský kapitalismus

„Počet milionářů u nás roste v době krize a škrtománie nadprůměrně. Za tu samou dobu nejsou na nic peníze. A to máme hlavu státu ekonoma,“ podivuje se Vízek. A uvádí čísla, podle nichž je veřejný dluh České republiky 40 procent HDP, přičemž průměr Evropské unie činí 82 procent. A zmiňuje i statistiku veřejného dluhu bohatých států: Německo – 87 %, Británie 88 %, USA 101 %, Japonsko dokonce 212 %.

„Ale vláda nás straší, vyhrožuje, že bude hůř, a proto se musí škrtat,“ sděluje Vízek. Podle něj bohatí bohatnou a chudí chudnou. „Přiznejme si – zavedli jsme drsný, brutální a gangsterský kapitalismus. Stále více lidí obrací každý peníz dvakrát a řeší dilema zda léky či jídlo. Rodiny s dětmi, senioři a invalidé jsou biti, exekutoři mají žně. A stát kupodivu chudne, na nic nemá peníze, na rozdíl od všech sousedních zemí – Slovenska, Polska, Rakouska, Maďarska - HDP klesá, vyšší daně státní pokladnu neobohatily, naopak vybralo se méně,“ popisuje současný stav.

Roman či Dvořák brali miliony, řada důchodců je na úrovni hmotné nouze

„Reálný příjem klesá většinou lidem produktivní práce. Na druhé straně bývalý ředitel ČEZu Roman má za rok odměnu v řádu desítek milionů. Ředitel dopravního podniku Dvořák – aby zdůvodnil svůj majetek – sám přiznal příjem 50 milionů za sedm let ve funkci, což je měsíčně 595 tisíc. Zatímco většině lidí klesají reálné mzdy i důchody. Tisícům seniorů byl za celoživotní práci vyměřen důchod ve výši, že se div nehlásí o dávky v hmotné nouzi,“ uvádí exsenátor.

Nečas je slabý, Drábek zkalouskovatěl

„Premiér Nečas je podle mě slabý, neumí se postavit prezidentovi. To jeho předchůdce Topolánek, ať už byl jakýkoliv, tohle uměl,“ říká. Jako Jablonečan zná ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka. „Je pro mě naprosto nepochopitelné, jak zkalouskovatěl,“ míní. Vláda se podle něj oddělila od normálních lidí.

„Asi si neuvědomují, že většina důchodců nemá ten průměrný důchod 10 tisíc, že většina lidí nemá průměrný plat 23 tisíc. Nekladou si otázky, které si má politik klást. Prospívají naše kroky většině?“ myslí si. „Jak mám věřit tomu, že se snaží, aby bylo na důchody za padesát let, když kašlou na důchodce současné,“ vysvětluje. Hlavním hybatelem vlády je podle něj Kalousek. „Ovládá zkratku, je schopen oslovit voliče. I když teď irituje svými reformami většinu lidí. Nicméně je to politik a umí to,“ domnívá se. „Jeho koncepce nápravy ekonomiky však selhala,“ tvrdí Vízek.

Klaus je strůjcem korupčního systému v zemi

Vízek souhlasí s názorem, že současný prezident Václav Klaus výraznou měrou přispěl k nynějšímu korupčnímu systému v České republice. „Obklopil se ekonomy teoretiky typu Třísky, Kočárníka, Dlouhého. Zavrhnul ekonomy, kteří měli spojení s výrobou, zkušenosti s vedením fabriky či provozu, jako Vrba či Grégr. Netvrdím, že byli hvězdy. Ale kromě knižní ekonomiky ovládali i praktickou, což je obrovský rozdíl,“ upozorňuje.

Jeden pozitivní příklad je vidět i u prosperující místní firmy Preciosy, která sponzoruje úspěšný fotbalový tým Slovan Liberec, jež získal v posledních deseti letech třikrát mistrovský titul. „Tady se na tom podílel Věnek Šilhán, reformní ekonom z roku  1968,“ konstatuje Vízek a do protikladu dává kdysi věhlasné fabriky. „Podívejte na libereckou Textilanu, Sebu Tanvald, Elite Varnsdorf – to byly pojmy. To všechno se hodilo za hlavu, celý východ se zavrhnul, protože se řeklo, že to jsou komunisti, s nima nechceme mít nic společného. A Česká republika, která tam měla vše výborně předpřipravené pro svobodný trh, se toho vzdala. Což vyčítám zejména Václavu Klausovi,“ míní Vízek.

Úpadek školství – největší skokani směrem dolů

Jako kantora trápí Vízka i situace ve školství. „V roce 1994 se provedlo hodnocení stavu výuky ve čtvrté a páté třídě. Nebýt Asiatů, tak jsme byli v přírodních vědách a matematice na stupních vítězů. Deset let poté se dělalo totéž. Skončili jsme ve třetí desítce jako největší skokan dolů. A nikoho to netrápí,“ podivuje se. Přičítá to i životnosti ministrů školství. „Vydrží maximálně půldruhého roku, koncepce veškerá žádná,“ upozorňuje. Je příznivcem státních maturit. „Poslední ministr Dobeš byl divnej. Ale jako jeden z mála se pokusil o nějaké změny. Aspoň něco rozjel, přistoupil od slov k činům,“ myslí si.

Podporoval Dubčeka, stal se nejmladším delegátem vysočanského sjezdu

K politice František Vízek poprvé přičuchl v šedesátých letech. V roce 1968 byl mladým učitelem na jablonecké základní škole v Pivovarské ulici. Jako mnozí jiní propadl kouzlu Pražského jara a stal se velkým příznivcem tehdy populárního prvního tajemníka komunistické strany Alexandra Dubčeka. „V šedesátých letech jsem se přidal ke komunistickému reformnímu proudu. V té době komunisté odsoudili Stalina i Gottwalda, začaly rehabilitace nespravedlivě odsouzených. Domníval jsem se tehdy, že ta strana dostala rozum,“ sděluje. „V roce 1968 jsem byl velmi aktivní v procesu zvaném Pražské jaro. Dokonce mě zvolili jako nejmladšího delegáta Vysočanského sjezdu za kulturu a školství,“ uvádí. Konal se těsně po příjezdu sovětských vojsk v Praze Vysočanech utajeně v jedné z hal ČKD a odsoudil okupaci. Později ho normalizační komunisté označili za neplatný.

Antisocialista, atikomunista, pravicový oportunista

Po okupaci to šlo s Vízkem z kopce. Musel odejít z Jablonce, normalizace začínala postupně nabírat na obrátkách. Až do roku 1973 mohl Vízek ještě učit na malé vesnické škole v Lučanech nad Nisou. V té době měl už čtyři děti. „Chtěli po mně, abych souhlasil s okupací a přiznal, že sem se mýlil. Což jsem neučinil,“ vysvětluje. Za trest musel opustit i základku v Lučanech. „Aby mě mohli snadněji propustit, tak v pololetí zrušili devátou třídu. Děti půl roku před koncem školní docházky rozdělili na školu ve Smržovce. Což je naprostý nesmysl, ale vytvořili si tím důvod pro mé propuštění z organizačních důvodů,“ upozorňuje. Obrátil se na soud, žaloval československý stát. „Věděl jsem, že nevyhraju, ale potřeboval jsem mít potvrzené, proč mě propustili, aby se později neřeklo, že jsem byl špatný kantor. Soud vyřkl, že jsem antisocialista, antikomunista, pravicový oportunista,“ konstatuje.

Šestnáct let v kamenolomu

Práci si našel v kamenolomu, což je těžka práce, i když v té době dobře placená. Vízek se dokonce při zaměstnání kameníkem i vyučil. „Byl jsem droboučký, žádná velká síla, ale v kamenolomu jsem vydržel,“ zmiňuje. Do kamenolomu se dostal po třicítce, a to už někteří kameníci byli v invalidním důchodu. „Postihuje je silikóza či profesionální hluchota,“ vyjmenovává některé nástrahy kamenické profese. Na své kamenické dílo však naráží na různých místech, včetně Jablonce. „Tady ta dlažba prošla mýma rukama,“ ukazuje když procházíme kolem jablonecké radnice. „A taky všechny schody na jabloneckém Horním náměstí,“ doplňuje. Nejznámější jeho kamenickou destinací je pražský Vyšehrad. „Když půjdete na Vyšehrad, tak každý schod, na který šlápnete, jsem měl v ruce,“ zdůrazňuje. Často vzpomíná na kamenickou partu. „Je to zvláštní sorta lidí, kteří nesnáší autority. Ale kolikrát mi tam bylo lépe než ve sborovně. Kantorky se zdánlivě mají rády, usmívají se na sebe, ale často je to jen neupřímné pozlátko. Kameníci si jeden den dali přes držku a druhý den na to vše zapomněli a život šel dál,“ vysvětluje. Což se jeho samotného netýkalo, sám byl se svojí spisovnou učitelskou mluvou mezi drsnými kameníky exotem, ale uznávali ho. „Kolikrát jsem za ně psal dopisy na úřady, dokonce i prezidentu Husákovi,“ vzpomíná.

Rozepře s ministrem Pilipem: Máločemu rozuměl

Po listopadu 1989 se Vízek navrací do školství, stává se vedoucím odboru Školského úřadu v Jablonci. V roce 1992 také vstupuje do sociální demokracie. „Jsem svým založením socialistou,“ vysvětluje tento počin. O čtyři roky později se rozhodl kandidovat do Senátu. Což se nelíbilo tehdejšímu ministru školství Ivanu Pilipovi, s nímž měl už předtím Vízek názorové rozepře.  „Pilip jako ministr školství máločemu rozuměl. Často jsme byli ve při,“ vysvětluje. Pilip využil finanční nesrovnalosti, které kontrola zjistila u přestavby železnobrodské průmyslovky. „Sice jsem to jako ředitel Školského úřadu nemohl ovlivnit, byli samostatným právním subjektem, ale přesto mě ministr Pilip pod touto záminkou odvolal,“ říká. Veřejnost s tím nesouhlasila, protest vyjádřili dokonce i někteří vlivní místní občanští demokraté. „Pochopili, že mi tímto otevřel Pilip cestu do Senátu. Předtím mě totiž nikdo neznal, ale najednou všechny noviny začaly psát jak se Františku Vízkovi ubližuje,“ konstatuje. A tak se stalo, že v prvním kole senátních voleb skončil Vízek druhý za známým ministrem Karlem Dybou a ve vzájemném souboji ho nakonec porazil. „V roce 1996 porazit v pravicově založeném Jablonci člena ODS, to byl skoro zázrak. Ale přispěl k tomu ministr Pilip svým nesmyslným, nespravedlivým a hloupým krokem,“ uvědomuje si Vízek. V Senátu předsedal Výboru petičnímu, pro lidská práva, vědu, vzdělávání a kulturu. O čtyři roky později však svůj post už neobhájil, vystřídala ho jeho sousedka Soňa Paukrtová. „Bydlí ve stejném paneláku, dokonce ve stejném patře,“ konstatuje. „Uznávám, že je pracovitá. Ale její přizpůsobivot a pružnost, kdy v Praze se stylizuje, že je vpravo a tady v Jablonci zase více vlevo – mě docela děsí,“ hodnotí současnou senátorku, předsedkyní senátorského klubu TOP 09 a Starostů.

Odchod z ČSSD kvůli velrybáři

V roce 2006 opouští Vízek sociální demokraty. Příčina však netkví v celostátní politice, ale v Jablonci. „Místní ČSSD ovládl nějaký Grega, podnikatel, chlap o deset let mladší než já. Pochopil politické funkce přesně tak, jak se chápat nemají. Že mu politika otevře dveře k zakázkám, penězům, prospěchu a úspěchu,“ popisuje. Vízek napsal tehdy všem místním sociálním demokratům dlouhý dopis, kde rozepsal, co se nemělo a nesmělo stát a co je třeba odsoudit. „Ale Grega jim dával jako podnikatel práci a já pouze svoje rozumy, což se nedá srovnat,“ konstatuje. „Tady se nakupovali lidi. Vedle mě seděla na konferenci žena, která když se hlasovalo, vůbec nevěděla kde je. Stala se členkou sociální demokracie a vůbec netušila o co jde. To bylo hrozné, to si neumíte představit,“ rozhořčuje se i dnes Vízek. S touto situací se nemohl smířit a nebyl sám. Spolu se všemi – pěti – jabloneckými zastupiteli za sociální demokracii – tehdy z ČSSD vystoupili. Byl mezi nimi i známý bývalý atlet Karel Kolář.

Mladí zklamali. Nejenom Karolina, Kateřina a Kristýna, ale i Standa nebo Ivan

V podzimních senátorských volbách se objevuje v boji o Senát František Vízek opět, nominovala ho strana LEV 21. „Myslel jsem si, že ve svém věku, v listopadu mi bude 72 let, už do toho nepůjdu. Ale když vidím jak si mladí vedou – a to nemyslím jenom KKK – Kateřina (Klasnová), Karolína (Peake), Kristýna (Kočí), ale i toho Standu (Grosse), Ivana (Langera) nebo Marka (Bendu), tak jsem změnil názor. Oni za sebou doopravdy nemají  úspěch ve své profesi. Vlastně za to ani nemůžou. Stali se politiky dřív, než stačili dozrát v tom, co vystudovali, a je to na nich pochopitelně vidět,“ hodnotí. V Senátu je podle něj málo zástupců seniorského věku. „A důchodců jsou v republice dva miliony, tak by si zasloužili mít větší zastoupení,“ domnívá se. V této souvislosti zmiňuje i ženy. „V populaci je jich nadpoloviční většina, v parlamentu nejsou zastoupeny ani z čtvrtiny. „Ženy přitom považuji za statečnější, hrdinější než chlapy,“ myslí si.


František Vízek
pedagog a politik
narozen 22. 11. 1940
v roce 1992 vstoupil do ČSSD
senátor v letech 1996 – 2000
jablonecký zastupitel 2002 – 2006, v roce 2006 z ČSSD vystoupil
v podzimních volbách kandiduje do Senátu za LEV 21
za normalizace musel opustit školství a pracoval v kamenolomu
ženatý, čtyři děti, deset vnoučat



Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Oldřich Szaban

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Lesy Praha: Pražští hasiči se školili v kácení nebezpečných stromů

22:17 Lesy Praha: Pražští hasiči se školili v kácení nebezpečných stromů

Jak správně postupovat při havarijních těžbách i rizikovém kácení se poslední lednový den učili hasi…