Léto na chalupě, to je nejen večerní grilování, ale také smaženice, opékané špekáčky a samozřejmě trocha alkoholu při večerním posezení venku. Dovolená ovšem neznamená, že si dovolíte úplně všechno. Nevšední kulinářské zážitky vám totiž může nepříjemně zkazit pálení žáhy.

„Nadměrné množství jídla a alkoholu, či jejich špatná kombinace jsou nejčastěji příčinou pálení žáhy,“ vysvětluje známá bylinkářka Venuše Studničková. Proto by už vlastní přípravě jídel měla předcházet správná volba surovin či potravin a v neposlední řadě i vyřazení potravin, o kterých víte, že vám pálení žáhy způsobují. Důležité je zajistit tělu dostatek hořčin, aby se v těle lépe rozkládaly tuky.

„Pro úpravu jídel je lepší dušení a vaření, než pečení a smažení. Přesto můžete jídlo předem upravit tak, aby bylo lehce stravitelné,“ doporučuje bylinkářka. „Například než budete péci kuře, pomažte ho předem jogurtem a nechte uležet. Pak ho jen omyjte a připravte podle svého oblíbeného receptu. Nejenže se rychleji upeče, ale lehce se tráví. Když si připravujete plněné papriky, do mletého masa přidejte stejnou část vařené rýže a nepřidávejte česnek ani cibuli. Bohatě postačí bylinky.“ Dejte přednost zelenině, ale připravujte ji šetrným způsobem, aby se zachovaly vitaminy, minerály a jiné zdravé látky, které obsahuje. Používejte metody jako je dušení, vaření v páře, ohřívání ve varných sáčcích nebo v keramickém nádobí. Jako koření používejte čerstvé bylinky, solí šetřete.

Pozor na perlivé nápoje!
„Samozřejmě je dobré dbát na dostatek tekutin, nejlépe vody. Po jídle si dopřejte chvíli klidu, aby tělo mělo možnost potravu zpracovat,“ dodává Venuše Studničková a upozorňuje, že byste měli být opatrnější při konzumaci vitamínu C v podobě šumivých tablet a vyhnout se perlivým nápojům, které vedou k rozšiřování žaludku a způsobují, že se obsah žaludku vrací do jícnu. Výsledkem je právě pálení žáhy. Pochopitelně byste měli omezit konzumaci kávy a alkoholu.

Uhaste žáhu!
„Kupodivu nejrychleji působí na pálení žáhy kyselá okurka – ačkoli to zní paradoxně, dokáže žaludeční šťávy „srovnat“. Z bylinek pak nejvíce pomáhá kopretina řimbaba v kapkách nebo mletý hořec - zapíjí se jen malé množství mletého kořene, tak na špičku kulatého nože. Samozřejmě, nejlepší je prevence.“ Pomoci vám mohou samozřejmě bylinky či volně prodejné přípravky.

Okamžitá úleva
Okamžitou úlevu vám přinesou H2 blokátory, např. Ranisan. Rychle se vstřebává ve střevě a jeho účinek, který nastupuje již během půl hodiny a trvá 10 - 12 hodin, není ovlivněn současnou náplní žaludku.

Antacida pomohou také okamžitě, ale vzhledem k tomu, že kyselý obsah žaludku pouze neutralizují, jejich účinek přetrvává cca hodinu.

Další možností pro okamžitou pomoc jsou cytoprotektivní léčiva, která tvoří gel na hladině žaludku. Jejich účinek je 2 - 2,5 hodin, ale užití přípravku bez lékařského předpisu představuje riziko např. u pacientů s onemocněním srdce a ledvin.

Dlouhodobé řešení
Pokud trpíte častými (více než dva dny v týdnu) příznaky typu pálení žáhy či žaludečního překyselení, zvolte raději inhibitory protonové pumpy. Ty účinně blokují tvorbu žaludeční kyseliny, proto jsou vhodné zejména pro léčbu častých, opakujících se, nebo závažných (silných) projevů překyselení žaludku – pálení. Jejich účinek přetrvává po dobu 24 hodin.

Prevence
Samotné podávání léků však nepomůže, pokud neuděláte zásadní opatření ke snížení možnosti dráždění jícnu. Co to znamená? Nepřejídat se, vyhnout se přílišné konzumaci kávy a alkoholu, spouštěcím potravinám a v neposlední řadě stresu. Zažívání můžete podpořit také přípravky citrovital nebo aloe vera juice forte (např. s přídavkem Maracuji). Je vhodný pro podporu trávicího ústrojí, příznivě působí na střeva, zažívání a slinivku břišní. Povzbuzuje činnost trávicích žláz, napomáhá při sekreci sliznic a pozitivně ovlivňuje střevní flóru.

Čemu říci NE
čerstvé pečivo, tučná jídla, čokoláda, česnek, cibule, rajská jablíčka, citrusové plody a nápoje z nich vyrobené, coca cola, sycené minerálky, káva a alkohol.

A co ANO
potraviny s vysokým obsahem vlákniny, kukuřice, rýže, kefír, jogurt, kořenová zelenina, rostlinné oleje, oranžová zelenina (mrkev, dýně), listová zelenina.