Jakl: Klaus mě podpoří v cestě na Hrad. Nic jiného mu nezbyde

25. 6. 2012 4:42

ROZHOVOR Tajemník prezidenta republiky Ladislav Jakl byl stranickými primárkami Svobodných potvrzen jako kandidát na prezidentský úřad. V rozhovoru pro ParlametníListy.cz mluví o tom, proč by ho lidé měli volit a jaké má výhody oproti ostatním kandidátům. Jakl také promluvil o tom, zda i v případě své kandidatury bude pracovat na Hradě pro Václava Klause.

Jakl: Klaus mě podpoří v cestě na Hrad. Nic jiného mu nezbyde
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Hájek s Ladislavem Jaklem

Proč by vás lidé měli volit?

Protože podle mého hlubokého přesvědčení člověk při jakékoli volbě nemá taktizovat, nemá volit nejmenší zlo, má volit podle svého srdce a svého přesvědčení. Když se podívám na to tablo, které nám každý den servírují velká média, z nichž by údajně měl národ vybrat budoucího prezidenta republiky, tak je evidentní, že pro lidi, kteří uvažují podobným způsobem jako já, tam není nikdo, koho by mohli volit z přesvědčení. A já si myslím, že takovou možnost mít mají a dokonce si myslím, že jsou i jiné názorové skupiny, které v tom orloji, jak se nám tak ukazuje v médiích a dosavadních průzkumech, nemají toho svého, koho by mohli z přesvědčení volit.

Pokud už jednou ta přímá volba bude, a když už jsme tento krok udělali, tak to přece nemůže probíhat způsobem, jakým se to vyvíjelo v předchozích měsících, kdy si velké zájmové, obchodní a mediální skupiny vytipují pár svých favoritů a ti se budou lidem několik měsíců servírovat jako jediná možnost s cílem, aby kdykoliv se objeví jiné jméno, bylo předem diskvalifikováno jako divné a bizarní. A to z jediného důvodu: protože ještě nebylo frekventováno v té nabídce. Přál bych si, aby kandidátů bylo víc, a aby si všechny významné názorové skupiny našly toho svého kandidáta. Jsem přesvědčen, že pro lidi uvažující způsobem, který mi je blízký, lidi, kteří ctí lidskou svobodu jako zásadní hodnotu, jsem ten správný člověk.

Takže jinými slovy, aby měli toho svého „koně“ i příznivci myšlenek, které hájí Václav Klaus…

Dalo by se to tak říct, ale já bych to nechtěl takto personifikovat, protože víc než o myšlenky konkrétní osoby jde o způsob uvažování a určité hodnoty a lidé, kteří je sdílejí, si v té dosavadní kolekci s klidným svědomím vybrat nemohli.

Vy jste, jak známo, velkým kritikem přímé volby. Jako důvod jejího zavedení se uvádí, že si to prý lidé přáli. Otázkou je, zda si to skutečně přáli lidé nebo spíše média, která jim to často podsouvala. A pokud by existoval prokazatelný důkaz, že to tak lidé chtěli, měli tomu skutečně politici podlehnout a přímou volbu zavést?

Myslím, že pravdou je obojí. Na přímou volbu po léta velké mediální společnosti tlačily, protože jim dává do rukou ohromný vliv. Je to velká příležitost, jak manipulovat veřejným míněním a jak prosazovat různé zájmy a jak se různými zájmovými skupinami nechat korumpovat a prodávat jim své možnosti, to určitě platí. Ale platí i to, že mnoho lidí si to přálo. Podle mě to bylo z důvodu, že propadali jisté iluzi. Oni srovnávali vyzkoušenou variantu nepřímé volby, se kterou měli různé zkušenosti, a která se jim v mnohém nelíbila, a nevím odkud vzali přesvědčení, že ta jiná forma se jim líbit může.

Lidé propadli často zřejmě naivnímu názoru, že jiná varianta bude vypadat tak, jak si ji oni vysnili v nějaké ideální podobě. Tak to ale není. Až se to změní v realitu, lidé s tím budou mít stejně trpké zkušenosti, jaké měli s tou předchozí. To si ale ve chvíli svého přání přímé volby vůbec neuvědomovali. Mysleli si, že když se to rozhodne tímto způsobem, bude se to vyvíjet tak, jak to oni mají ve svých ideálních představách.

Jaký mohou mít média zájem v prosazení těch určitých jmen jako údajných favoritů přímé volby?

Média tím prokazují svoji nepostradatelnost a důležitost v těch volbách. Ukazují silným, vlivným politickým a zájmovým skupinám, že to bez médií nepůjde. Říkají: ‚Bez nás to nepůjde. Jsme vám k dispozici, ale zadarmo to nebude.‘ Když se na to podíváme realisticky, tak prezidentské volby nás čekají pravděpodobně v únoru a to je přece ještě strašně dlouhá doba. Takhle dlouhá předvolební prezidentská kampaň nebyla nikdy nikde na světě a u nás se v podstatě vede už od závěru minulého roku. Zvedá se to jako velké téma ze dvou hlavních důvodů. Ti, kteří mají každý den prezidentování Václava Klause pocit, že sedí na připínáčku a už se nemohou dočkat, kdy to bude jinak, chtějí vytvořit pocit, že vlastně už žádného prezidenta nemáme, a že Václav Klaus je už jednou nohou pryč. To ale vůbec není pravda, protože doba, která Václavu Klausovi zbývá do konce mandátu, je doba fungování a mandátu některých vlád a to byly vlády, které měly šanci něco udělat, prosadit a něco změnit.

Tito klausofobové chtějí vytvořit pocit, že tu už žádný prezident není a že prožíváme jenom dobu čekání na toho příštího. Není to pravda. Současný prezident sedí na své židli pevně a normálně běžně pracuje. Neloučí se a snaží se dělat co nejlépe svoji práci, jako i my všichni ostatní. Nezažíváme tu žádné období uklízení stolů či něco podobného, děláme dál svoji agendu. To je jeden důvod, proč se tohle téma tak strašně přehřívá.

Druhý důvod je ten, že tím neustálým omíláním stejné kolekce lidí a dokonce i stejných nálepek se má vytvořit dojem, že jiná možnost už v podstatě neexistuje. Já jsem přesvědčen, že ti, kteří se tento dojem snaží vytvářet, se hluboce pletou. Navzdory jejich úsilí a přání bude ta politická mapa aspirantů na úřad prezidenta někdy v listopadu vypadat úplně jinak, než si dneska umí přestavit.

Další z potencionálních kandidátů na prezidenta, Přemysl Sobotka z ODS, řekl, že než by jako prezident jmenoval vládu s podílem komunistů, raději abdikuje. Rád bych se vás zeptal nejen na tohle, ale také zda považujete KSČM skutečně za takovou hrozbu, jak se dnes často prezentuje?

Z politického hlediska jsem přesvědčen, že komunistická strana problémem není, protože ji svým programem od sociální demokracie téměř ničím neodlišíte. Možná, že jsou v lecčems pragmatičtější. Není pravdou, že by prosazovali na lokální, nebo i celostátní úrovni nějaké extrémní projekty, které by se lišily od našich socialistů, od nichž často slyšíme pro mně absolutně nepřijatelné kolektivistické nápady. Pro mně ten problém komunistické strany je morální a estetický, je prostě v tom názvu. Rozumím ale tomu, že by se přejmenováním nic nevyřešilo a naopak by se ta strana stala atraktivnější pro více lidí a tím tedy i pro pravicové myšlenky nebezpečnější. To je možná pravda, ale já v této věci nepřemýšlím pragmaticky, mocensky, ale vidím to spíš jako morálně estetický a historický problém, že někdo po tom všem, co se stalo, může nést tento název.

V praxi za daleko větší nebezpečí pro naši svobodu, pro naše peněženky a pro naše životy považuji Stranu zelených a další strany s podobným programem.

Rozumím tomu, že aspiranti na úřad prezidenta republiky budou dostávat podobné hypotetické dotazy, co by udělali, kdyby… Já si nemyslím, že tyto dotazy a odpovědi na ně mají jakoukoli relevanci, protože ‚slibem nezarmoutíš‘. Buď ti dotazovaní lidé už v tu chvíli nemluví pravdu a říkají to, co se chce slyšet, anebo si neumí představit konkrétní situaci, neumí si představit, co by bylo alternativou k tomu, jaká by byla jiná možnost a podobně.

Mnohem důležitější než ankety‚ co byste udělal ´kdyby‘, je, aby každý z těch aspirantů vyjevil nějaké své hodnotové zázemí. Pokud ho lidé poznají, tak si z něho odvodí, co by asi člověk v takových situacích dělal a k jakému řešení by spíše tíhnul a od jakého by se spíše distancoval. To považuji za mnohem hodnověrnější než různé ankety, protože ono se to snadno říká, když v té situaci nebyli.

V téhle souvislosti mě napadá, že jsem nedávno někde na internetu viděl reklamu Jana Fischera, v níž vyzývá lidi, aby mu psali své názory a problémy či něco podobného. On vlastně nikdy nikde pořádně neprojevil svůj názor na spoustu zásadních témat. Potom nevíme, co od něho, či někoho podobného, čekat…

Tohle je obecná nemoc politiky a nejenom u nás. Je to odpolitizování, odideologizování, přeměna politiky v jakýsi manažersko-inženýrský mechanismus, kdy ti lidé mezi sebou soutěží v tom, kdo lépe utáhne matku na nějakém vodovodu a lidé si pak budou vybírat mezi těmi, kdo to utáhne lépe. To si myslím, že je obrovský omyl právě proto, že umožňuje různým kandidátům, ale i některým programově nevyhraněným politickým stranám, ohromný voluntarismus. Oni nejsou zavázáni ničím a k žádným principům a dá se předpokládat, že budou dělat zrovna to, co pro ně ten den je výhodné.

Největším nebezpečím názorů a idejí, které zastávám já, nejsou ideje odlišné nebo dokonce opačné, ale žádné. Je to taková ta nepolitická politika a neutralita schovávaná za politickou korektnost, ve které se nesluší hlásit se k vyhraněným názorům. Chci věřit, že se dožijeme nějaké rehabilitace politiky a idejí v těch vlastních kořenech od toho současného superpragmatismu, protože to je vlastně vrchol veškerého alibismu a umožňuje velké prospěchářství.

Na rovině toho se zeptám, v čem si myslíte, že jste lepší, než ostatní prozatím uvažovaní kandidáti?

Za prvé jsem názorově vyhraněný a otevřený a myslím, že když se někdo podívá na mnoho set textů a článků, které jsem za posledních dvacet let publikoval, tak tam najde určitou názorovou a myšlenkovou konzistenci a pochopí, o co mi celá ta léta jde a nabude tím jistoty, že není důvod, abych se od toho zítra odchýlil. A buď se s tím ztotožní, nebo to odmítne, což je jeho plné právo, ale aspoň ví, s čím bude mít do činění. Což je moje první komparativní výhoda.

A za další, když se podíváte po té plejádě možných kandidátů, tak tam bohužel není nikdo, kdo by stavěl nutnost ochrany svobody člověka před kolektivistickým násilím tak, jako já. Opravdu jsem si toho nevšiml a je mi to líto, rád bych tam takové kandidáty viděl. Ale nejsou tam.

V okamžiku, kdy se stanete oficiálním kandidátem na prezidentský úřad, budete i nadále pracovat tady na Hradě jako tajemník prezidenta republiky a ředitel politického odboru?

Ta otázka je správná, férová a předčasná. Já samozřejmě své myšlenky na toto téma srovnané mám, ale myslím si, že všechny odpovědi mají svůj čas. Rostlinka neporoste rychleji, když ji budete povytahovat, to ji tak možná vytrhnete z kořínků. Myslím si, že je třeba ji nechat růst. Všechny tyhle věci přijdou ve chvíli, kdy uzraje jejich čas. Tato otázka by měla v jisté obdobě padnout i na všechny ostatní. Ale nemyslím, že teď.

Očekáváte ve své kandidatuře podporu od Václava Klause? Nebo jste o tom už hovořili, můžu-li se takto zeptat?

To jsme zatím neřešili. Mimo jiné také proto, že v žádné kampani ještě nejsme, tak se pouze tváří média. Ale říkám si, že kdybychom byli v listopadu nebo v prosinci a neobjevil se do té doby nikdo jiný, kdo by lépe reprezentoval myšlenky a ideály, kterým věřím, tak by Václavu Klausovi skoro nezbylo nic jiného.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Radim Panenka

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Drzý fracku, řekl lidovci poslanec Okamury a odešel. Jako jediní jsme byli na jednání o Marrákešské deklaraci, kde se činila SPD

11:40 Drzý fracku, řekl lidovci poslanec Okamury a odešel. Jako jediní jsme byli na jednání o Marrákešské deklaraci, kde se činila SPD

Ještě před jednáním pléna Poslanecké sněmovny o migrační Marrákešské deklaraci se sešel sněmovní výb…