„Ráda bych, aby se to uskutečnilo. Když po někom chci vrcholné pracovní výkony a nedám mu k tomu podmínky, je to nefér. Chci, aby zákonodárci řídili stát, ale házím jim klacky pod nohy, kde se dá. My občané jsme špatní zaměstnavatelé, takhle se člověk o své pracovníky přece nestará,“ říká mistr reiki a odbornice přes relaxaci Věra Přibylová, která relaxuje i s některými tuzemskými politiky. A jasně si je vědoma, že ji za tyhle myšlenky čtenáři nebudou mít moc rádi. Přesto jich ParlamentnímListům.cz sdělila ještě pár navíc.
Negativní parlament
Podle ní je celý parlament jakousi černou dírou negativní energie. „Tolik negativní energie je tam kvůli sporům opozice versus koalice. Hádají se jako koně a ono to tam zůstává úplně všude a nikdo to nevyčistí. Už to nejde, protože tam nejsou žádné lapače této energie. Jako lapače slouží třeba pokojové květiny, klidná hudba, nicméně i pohoda lidí, kteří tam sedí,“ podotýká a opět opakuje svou ideu vybudovat v Poslanecké sněmovně relaxační místnost s velkým akváriem plným ryb, polštáři na podlaze a sluchátky, z nichž by se ozývala relaxační hudba.
Obává se však, že by tento dobrý čin ihned odsoudila média. Mezi politiky má proto pro něj jen neoficiální podporu. „Nemyslím si, že by relaxační místnost zela prázdnotou. Šlo by o to prolomit prvotní strach a pak by se našlo pár lidí, kteří by tam přišli, na ně by se nabalili další,“ podotýká. Nicméně má i druhý plán. Po vzoru čínských zahrad moudrosti, kde relaxovali mezi zelení a zvířaty císaři říše středu, vybudovat podobnou oázu klidu, kam by politici jezdili relaxovat. „Zahrada kousek za Prahou na zapomenutém místě, které by nebylo tak nápadné, aby ho média dlouho nenašla. Optimální by bylo místo bez telefonního signálu, wi–fi a dalších rušivých elementů,“ doplňuje s tím, že po vystresování se člověk, co se týče tepové frekvence, dostane na normál nejrychleji relaxací či pohledem na ryby v akváriu
Hormony bublají
Při námitce, že mají zákonodárci přímo v Poslanecké sněmovně posilovnu, ale zakroutí hlavou na znamení nesouhlasu. „Posilovna je potřeba na protažení svalů, ale toto by byla psychická ozdravovna. Poslanec Václav Nájemník byl učitelem tělocviku, najednou se stal poslancem a během prvního roku poslancování, alespoň mi to tak tvrdil, přibral patnáct kilo. Ze stresu si lidé ulevují i sladkým, vyplaví to endorfiny,“ podotýká s tím, že duševní pohoda se v posilovně až tak úplně nezíská.
Podle ní by se s větší relaxací politiků ovzduší v parlamentu pročistilo. „Jde o elementární lidskou slušnost, zrušení podpásovek, neférových útoků, nadávek a dalších zbytečností. Mohu mít jiný názor než vy, ale nemusíme si kvůli tomu přes televizi vzkazovat vulgární urážky. O něco méně urážek a o něco více konstruktivního přístupu a myšlení. Je v tom spousta etologie,“ sděluje s tím, že se zabývá humánní etologií a pozorovat poslance je z tohoto pohledu zajímavé.
„Zkuste si pustit záznam z jejich jednání a vypnout zvuk. Úžasné. Když za řečnický pult přijde chlap z jakékoliv partaje, postaví se a ze stran chytne pultík. Je to podobné gesto, které udělá jestřáb, když skočí na zabitého potkana. Roztáhne křídla s gestem, sem mi nikdo nelezte. Když tam přijde poslankyně, dáma, tak si maximálně upraví mikrofony nebo si listuje papíry, ale od ženské toto gesto dravce neuvidíte. Tam pořád bublají hormony. Kdyby to bylo půl na půl s ženskými, tak se vše usadí, ale ženských je tam právě tolik, aby se před nimi tetřívci předváděli. S jiným humánním etologem jsme se smáli, jak moc by pomohlo, kdyby poslancům dávali brom do kafe,“ vysvětluje ParlamentnímListům.cz.
Politici do chrámů
Nakonec ale vysloví myšlenku, jakoby úplně z jiného světa, přesněji řečeno z Asie. „Mnohým by pomohla asijská tradice. Jezdím do Thajska, kde má každý muž povinnost strávit čtyřicet dní během svého života po dosažení dospělosti jako mnich. Zároveň má právo kdykoliv se k této mnišské roli vrátit. Jste v zaměstnání, čelíte stresu a valí se to na vás. Co může chlap u nás: Střídat milenky, utápět se v chlastu nebo jít do politiky, ale těch vyloženě pozitivních možností je zoufale málo. Tam máte možnost odejít do chrámu a zaměstnavatel je povinen vám držet místo,“ rozvádí.
Buddhističtí mniši jsou velmi váženými členy společnosti. „Okolí vám poskytne jídlo, ubytování máte v chrámu, jen nesmíte nic vlastnit. Od všeho se oprostíte. Máte mnišské roucho, sandály, mošnu na dary, kapesníky a spodní prádlo, což je vše. Některým se tolerují mobilní telefony. Provádíte obřady a po obědě se věnujete meditaci. Srovnáte si vše v hlavě, sám se sebou. A jednoho dne se můžete vrátit zpět. Křesťanská církev tuhle možnost neposkytuje,“ podotýká odbornice na relaxaci Věra Přibylová s tím, že mezi jejími známými v Poslanecké sněmovně jsou minimálně dva lidé, kteří by už potřebovali obléci mnišské roucho a oddat se na určitou dobu klidnějšímu životu.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
autor: Jan Rychetský
