Kalousek to myslel dobře. Čtěte více

25.09.2012 6:13

Ekonomové se diví, proč slova ministra financí Miroslava Kalouska, že „zlaté časy v Evropě skončily, protože jsme to prožrali a proflákali“, vyvolala ve veřejnosti a mezi opozicí takové pozdvižení, že výrok musel autor pracně vysvětlovat.

Kalousek to myslel dobře. Čtěte více
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ministr financí Miroslav Kalousek

„Jsem překvapena, že to vyvolalo takovou pozornost, považuji to za danou věc, o které nemá cenu diskutovat,“ sdělila ParlamentnímListům.cz ekonomka Markéta Šichtařová. S obsahem Kalouskova sdělení souhlasí, i když by se prý samozřejmě vyjádřila jinak.

Kalousek: Evropa usnula na vavřínech

Kalousek vysvětloval, že hovořil o desetiletích bezstarostného života v Evropě. „Ta usnula na vavřínech, zvyšovala spotřebu na dluh, neinvestovala, zaváděla si třiceti pětihodinový pracovní týden a najednou vidí, jak ji Asie i Latinská Amerika předbíhají,“ objasňoval Kalousek, proč se neobejdeme bez kritizovaného zvýšení daní, protože jinak by vzrostl už tak stomiliardový schodek státního rozpočtu.

I Česko si žilo na vysoké noze

I Česká republika si žila na vysoké noze. „Na sociální účely vydáváme více než Švýcarsko nebo Kanada, ovšem Švýcaři a Kanaďané museli nejprve zbohatnout, aby se poté mohli mít dobře,“ upozornil ParlamentníListy.cz ekonom Pavel Kohout.

Šichtařová: Budoucnost jsme projedli

Markéta Šichtařová kritizuje především vývoj veřejného dluhu v České republice, který rostl od roku 2002 do roku 2011 v průměru o více než čtyři procenta ročně. „Zrychluje se také dluhová služba,“ říká ekonomka. To znamená, že Česká republika vydává každým rokem na úroky státního dluhu čím dál víc miliard korun. „I kdyby byl státní rozpočet vyrovnaný nebo dokonce mírně přebytkový, veřejný duh bude narůstat, ekonomika zpomalovat. V budoucnu nebudou peníze na investice do infrastruktury nebo do školství, protože se budou muset splácet úroky z dluhu. Budoucnost je projedena,“ souhlasí v tomto bodě s ministrem financí.

Kam vedlo neplacení dluhů, vidíme v Řecku a Španělsku

Výroky, že „státní dluh se nemusí platit“, kterým se v době svého panování v čele vlády proslavil Jiří Paroubek, označuje za nesmysl. „To vidíme v Řecku nebo Španělsku, kam vedlo rozhodnutí, že nebudou dluhy platit, že je budou odepisovat. Je tam třetina lidí bez práce, to je výsledek, když se neplatí veřejné dluhy,“ konstatuje Markéta Šichtařová.

Ekonomce připadá legrační, když si levice s pravicí vyčítají, kdo zemi více zadlužil. „Za posledních deset let rostou dluhy pořád, ať je u moci levice, nebo pravice,“ konstatuje. V tomto bodě už by se s Miroslavem Kalouskem neshodla. Stejně jako v opatřeních, které mají být lékem na nemocné veřejné finance.

Zrušme operační fondy, jsou jen živnou půdou pro korupci

Na rozdíl od ministra financí stejně jako mnozí ekonomové nepovažuje Šichtařová za nejlepší krok zvyšování daní, ale dokonce nedoporučuje ani dál snižovat už tak osekané mandatorní výdaje, tedy zákonem dané výdaje na důchody a sociální dávky. „Nikde není řečeno, že nemůžeme zrušit operační a mimorozpočtové fondy,“ navrhuje ekonomka. Tím by se podle ní mohlo ve státní pokladně ušetřit až 50 miliard korun, což by snížilo deficit rozpočtu na polovinu.

„Strukturální fondy Evropské unie jsou jen dobrým motivem pro korupci. Peníze z nich vedou jen k tomu, že se staví cyklostezky odnikud nikam,“ kritizuje Šichtařová. A není sama. I prezident Václav Klaus před časem prohlásil, že systém dotací je jasným příkladem korupčního prostředí. „Granty či dotace jsou jen lobbistickým hledáním přístupu ke zdrojům a živnou půdou pro korupci,“ řekl Klaus.

Miliony jdou na megalomanské a nesmyslné projekty

Evropské fondy měly být penězovodem, který České republice pomůže dohonit vyspělejší západní Evropu. Ale teď to vypadá, že česká státní pokladna na pomoc z Bruselu spíš doplatí. „Projekty musíme kofinancovat,“ vysvětluje ekonomka Markéta Šichtařová. I když jsou projekty z větší části dotovány z peněz Evropské unie, část musí doplatit Česká republika. Přitom jde podle ní většinou o věci neproduktivní, které by se nikdy neuskutečnily, kdyby měly být placeny celé z českého státního rozpočtu.

Zbytečné plýtvání Evropa už financovat nechce

O nesmyslném plýtvání evropských i českých peněz svědčí řada příkladů. Evropská unie platí 16 milionů korun na rozmístění velkých betonových truhlíků i rostlin v Praze 5, které se setkalo s odporem veřejnosti. Ale často se jedná o mnohem větší finanční částky. Sto dvacet milionů korun z Evropy má putovat do Jihlavy na úpravu lokality Český mlýn na břehu řeky a proměnu údolí Heulos. Z operačních programů šly peníze i na soukromé podnikatelské projekty – třeba na modernizaci největšího hotelu Cascade v Mostě, kvůli kterému byli zadrženi lidé z dotačního úřadu v Ústí nad Labem. Vznikají i megalomanské projekty jako obří lázeňské komplexy za stamiliony u Nových Mlýnů a v Lednici, léčivé prameny se do těchto míst budou přivádět kilometry dlouhým potrubím z hlubokého vrtu v Charvatské Nové Vsi. I tyto ambiciózní pomníky jihomoravského hejtmana Michala Haška platí Evropská unie.

Neproplacené projekty zvýší schodek rozpočtu

Ale ne vždycky evropské peníze přijdou, protože dotace provází korupce i oprávněné pochyby Evropské komise ohledně smysluplnosti některých podpořených projektů. Už teď je jasné, že značnou část peněz Brusel neproplatí a že tak zvednou schodek státního rozpočtu. Protože všechny dotační programy fungují na principu předfinancování ze státního rozpočtu a následné refundace ze strany Evropské komise, jsou na realizované projekty vypláceny nejprve peníze z rozpočtů jednotlivých ministerstev. Až po dokončení projektů mohou být peníze od Evropské komise zaplaceny. Pokud však evropští úředníci objeví nějakou nesrovnalost, Česká republika peníze dostat nemusí. To je příklad zamítnutých megalomanských akcí typu zvedacího mostu přes Labe v Kolíně. „Tlak na vyčerpání a dočerpání peněz z operačních programů je jen snaha mít tak velký rozpočet, aby se v tom korupce ztratila,“ vysvětluje hysterii politiků kolem čerpání peněz z Evropské unie Markéta Šichtařová.

Je lepší sáhnout na peníze na sport a kulturu než za pár let bankrotovat

Neváhala by zrušit v této ekonomické situaci i mimorozpočtové fondy, z kterých plynou peníze na kulturu a sport. „Bylo by to pozdvižení,“ přiznává, ale prý určitě menší, než jaké hrozí třeba ve Španělsku, kde kvůli ekonomickým problémům hrozí téměř revoluce. Nechápe, proč máme strkat peníze do fotbalu, když maminky s dětmi nebo důchodci nemají na zdravé potraviny. „Je lepší dnes sáhnout na peníze na sport a kulturu, než za pár let bankrotovat a pak omezit mnohem podstatnější výdaje. To by mělo podstatně horší následky,“ argumentuje ekonomka.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Libuše Frantová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Přivedli jste to ke krachu!?“ Milion chvilek: Menší akce, kde bylo dusno. Mnozí se zapotili

10:33 „Přivedli jste to ke krachu!?“ Milion chvilek: Menší akce, kde bylo dusno. Mnozí se zapotili

REPORTÁŽ Třicet let od listopadu 1989 si připomněla i liberecká akce Milionu chvilek pro demokracii.…