Jak hodnotíte dění kolem páteční návštěvy předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky u prezidenta Miloše Zemana v Lánech a především to, že v ministerské sestavě není Vladimír Špidla, ale zůstávají tam Lubomír Zaorálek a Jiří Dienstbier?
Panu Sobotkovi jeden nebo dva nepodepsaní ministři nyní nemusí vadit, protože mu jde o to, aby byl premiérem. A pak si může najmenovat vládu, v podstatě, jakou chce. A až vláda dostane důvěru, tak jako premiér může ministry libovolně vyměňovat. Sice k tomu potřebuje podpis prezidenta, ale to už bude v pozici premiéra. Pak může i dnes schválený ministr odstoupit z jakýchkoli důvodů, třeba osobních, a premiér si navrhne jeho nástupce, a to klidně může být pan Špidla nebo někdo jiný. Zajímavé bude, pokud by prezident nechtěl někoho jmenovat ministrem, že by byl bezpečnostním rizikem. Ale předpokládám, že v tomto došlo mezi Sobotkou a prezidentem k dohodě a žádná velká překvapení už se dít nebudou.
Bohuslav Sobotka se až po schůzce s prezidentem sešel s Vladimírem Špidlou a domluvil se s ním, že se stane šéfem jeho poradců. A až o víkendu jednal s Petrem Krčálem, aby přijal nominaci na ministra práce a sociálních věcí. Lze to brát tak, že Špidlovo jméno bylo jedním z těch, které musel Bohuslav Sobotka v předloženém seznamu ministrů škrtnout?
Zdá se, že pan Špidla na tom seznamu mohl být. I proto se nabízí otázka, zda pan Krčál po nějaké době neodstoupí z nějakých osobních nebo odborných důvodů a nebude nahrazen panem Špidlou nebo někým jiným, protože pak už se bude jednat jen o doplnění vlády. Ale protože hlavní výhrady byly vůči Vladimíru Špidlovi, panu Zaorálkovi a Dienstbierovi, tak lze předpokládat, že to jeho pravděpodobné vyškrtnutí je výsledek nějakého kompromisu dvou za jednoho.
Psali jsme:
V neděli večer se objevily spekulace, že Miloš Zeman odmítl většinu nominantů ČSSD na ministry. Bohuslav Sobotka se už také nechal slyšet, že za nejmenovaného ministra by rezort vedl sám. A před pár dny dokonce hrozil kompetenční žalobou prezidentovi republiky. Co na střety obou politiků říkáte?
Kompetenční žaloba přichází v úvahu až v okamžiku, kdy Bohuslav Sobotka bude jmenován premiérem. Situace, ve které se nacházíme, je zvyková, není to právní stav, je to napodobování té předjmenovací procedury, kterou používal Václav Havel s Josefem Luxem, tedy akt pověření někoho vyjednáním koalice, který naše Ústava nepředpokládá. Ale je vidět, čeho mají plnou mysl takoví lidé, jako je pan Dienstbier, paní Gajdůšková, pan Štěch, že už jim tím ústa přetékají. Přitom to je možný další krok, ale až po jmenování premiéra. Kdyby nedošlo k dohodě mezi Bohuslavem Sobotkou a Milošem Zemanem, to by také znamenalo, že Bohuslav Sobotka nemusí být jmenován premiérem a tím, kdo bude sestavovat vládu. To by se také mohlo stát. Ale pokud by k tak hluboké neshodě mezi prezidentem a předsedou „vítězné“ strany došlo, tak by přece jen veřejnost i při maximálním tajnůstkářství už o tom něco věděla.
PaedDr. Alena Gajdůšková
Znamená na dnešek naplánovaný podpis koaliční smlouvy významný kvalitativní posun na cestě k sestavení vlády?
Jistě a ani nezáleží na jejím obsahu. Důležité je, že ty tři strany projevily vůli společně vládnout a jak si tam označují svoje „průniky“, tak to už je skoro vedlejší věc, protože důležité je, že se rozhodly, že budou spolu vládnout. I když je otázkou, zda si třeba hnutí ANO uvědomuje, že na sebe bere závazek koaliční spolupráce a od tohoto okamžiku že budou činy jejich politiků sledovány nejen odděleně, ale že budou odpovědni za celou vládní koalici a že mohou začít ztrácet podporu, kterou nabyli díky kritice vlády Petra Nečase. Politici ANO tak trochu připomínají fotbalovou Viktorii Plzeň, která se dostala do Ligy mistrů a tvořila tým z odložených hráčů a především díky dobrému trenérovi. Proto se také může stát, že ANO bude úspěšné, ale v každém případě přejímá odpovědnost za každý jednotlivý skutek koaliční vlády.
Fotogalerie: - Karlův tříkrálový projev
V nedělní Partii televize Prima se první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek pustil ostře do šéfa hnutí ANO Andreje Babiše. Obvinil ho z kumulace moci i z nereálných slibů, které v programovém prohlášení předkládá koalice. Může být tento Kalouskův útok úspěšnou taktikou, nebo to příznivce ANO nezviklá a budou Babišovi věřit i nadále?
U pana Kalouska je to vždycky tak, že něco konstatuje naprosto oprávněně a v něčem si trochu přidává z toho soudku politické obratnosti. Má pravdu v tom, že ten papír, kterému se říká koaliční smlouva, je tak rozsáhlý a plný tak nic neříkajících slov, že se může stát nejen předmětem různých interpretací, ale i dezinterpretací, ke kterým bude docházet, až tahle vláda začne podle tohoto papíru fungovat. Zatím útok na Andreje Babiše podporuje tu auru Andreje Babiše, která vznikla z obdobného politického postoje, jenž zaujalo ANO, ale i Úsvit, „zastavte Kalouska“.
Útoky na Andreje Babiše, to je takový vázaný obchod. Kritika programového prohlášení je svým způsobem i věcná, ale útok na pana Babiše je tam přidaný. Miroslav Kalousek tím upozorňuje na to, že až ta vláda bude schválená, tak se přiblížíme k bodu, kdy se ANO bude muset výrazně vyslovit k tomu, zda chce dělat nepolitickou politiku, zamezit vlivu stran, nebo jak já říkám státu stranických sekretariátů. Hnutí ANO až dosud žilo v permanentním odkládání jasných výroků a text koaliční smlouvy to neobjasňuje. To je text, který se dá napsat se znalostí politického programu těch tří stran v podstatě za odpoledne. A to, že se to projednávalo více než dva měsíce, svědčí, že mezi těmi partnery jsou jiné problémy, o nichž nevíme.
V neděli dopoledne jsme byli svědky frontálního útoku TOP 09 na televizního diváka. ČT24 přenášela Tříkrálový projev předsedy Schwarzenberga, už zmíněná Prima si do Partie pozvala jako hosta místopředsedu Kalouska. Dá se z toho vyčíst taktika dnes už opoziční strany, že ústy svého přededy bude kázat o morálce a hodnotách a první místopředseda to bude dochucovat razantními útoky na koalici, tedy především ANO?
Dá se to z toho usuzovat. Nezapomeňme také, že přes všechnu individuální rozdílnost mezi Karlem Schwarzenbergem a Václavem Havlem už ta jeho prezidentská kampaň byla postavena na takové nabídce pokračovat v té legendě, která vznikla okolo osoby Václava Havla. Moralizování a kázaní a snad i větší důraz na víru a tradici, než se objevily u Karla Schwarzenberga, jsou i v souladu s idejemi té malé skupiny zakladatelů TOP 09. A pokud se Miroslav Kalousek bude také držet těchto zásad a bude sice neúprosným kritikem, ale trošku změní tu svoji rétoriku, tak to povede k nové politice TOP 09.
Protože problémy, které jsou spojeny s minulostí některých představitelů TOP 09 včetně Miroslava Kalouska samotného, jsou už dnes téměř zapomenuty. Dokonce i v těch bouřlivých internetových diskusích to ubývá, a co se tam objevuje, je opakování věcí z roku 2012. Takže vystoupení Karla Schwarzenberga a Miroslava Kalouska není snad něčím novým v politice těch lidí, ale je to připomenutí toho, k čemu se na počátku své éry hlásili a ne vždy se jim podařilo tyto své představy o budoucnosti uskutečňovat.
Tento týden bychom se měli dočkat na domácí politické scéně ledasčeho zajímavého, čeho bychom si měli nejvíce všímat?
Jednak toho, jestli si Miloš Zeman po obdržení koaliční smlouvy začne zvát jednotlivé představitele politických stran, aby ho ujistili, že jejich vůle spolu vládnout je skutečně pevná, jak před časem avizoval. Pak bude dobré si všímat nervozity mezi některými členy ČSSD, protože sociální demokracie je nejzranitelnějším článkem té koalice. ČSSD má velkou tradici hašteřivosti a víme, že dokázala v jednom volebním období odrovnat dva své ministerské předsedy. Bude tedy třeba se soustředit na to, co se děje uvnitř ČSSD, zda se v té straně neodehrává něco, co by stranu mohlo poškodit minimálně jako důvěryhodného partnera v koalici.
A třetí věc, které bude dobré si všímat, jsou životopisy budoucích členů vlády. Aby si je nečetl jen Miloš Zeman, ale abychom si je mohli přečíst i my ostatní a mohli je porovnávat a nějakým způsobem hledat, jaké jsou jejich dispozice společně vládnout. Co jsem si o kandidátech zatím přečetl, tak se mi to jeví jako velice různorodý spolek osob, které mají nejen obecně politické, ale i osobní motivace. A jde o to, aby ty osobní nepřevážily nad tou prací pro veřejnost.
Psali jsme:
-635155329292603663.jpg&id=13823)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
