Klaus o Merkelové: Na vstup ČR do eurozóny se tázala v roce 2008, teď už ne

„Nemohli jsme do dnes naplánovat lépe,“ řekl na úvod středečního Žofínského fóra s prezidentem Václavem Klausem moderátor Jiří Vaníček. Měl tím na mysli fakt, že právě v těchto dnech se hroutí vláda a možná že se dokonce před létem budou v Česku konat i předčasné volby.

„Vím, že jsem zde byl naposledy v březnu 2010, tedy před dvěma roky. Během těch dvou let se toho u nás doma, ale i v Evropě a ve světě mnoho událo. Ale stejně tak i platí, že se mnohé potřebné věci neudály a že mnohé zůstalo při starém a chce se mi dodat – bohužel. Stále je nesmírně populisticky propagováno, že je třeba změnit lidi, zatímco je třeba změnit systém. Ale že je třeba změnit lidi, a ne systém, to už hlásal komunismus,“ řekl na úvod své přednášky trochu ironicky Klaus ke zcela zaplněnému sálu Žofínského paláce.

"Pozorně jsem si přečetl text svého minulého vystoupení a myslím, že bych ho mohl bez okolků zopakovat. Spíše proto, že svou aktuálnost v mnohém neztratil,“ uvedl dále prezident a rozhovořil se tak o krizi, která před dvěma lety podle něj nebyla způsobena selháním trhu, ale selháním chování některých ekonomických subjektů, pohybujících se v rámci systému "podvázaného a pokřiveného trhu. “ K tomu zdůraznil, že na svých "starých" slovech nemá nic měnit, neboť nedávná a i dnešní vajíčková krize to jenom potvrzuje.

Skutečným ekonomickým problémem je podle něj stav veřejných financí a rychlý růst zadlužení státu. I to prý zmínil před dvěma lety a i to je nyní věc, která je stále aktuální.

„Jestli potřebujeme něco, tak je to vymanění se z dluhové pasti,“ pronesl a také zdůraznil, že žití na dluh je již neúnosné a proto má velký smysl "říznout do mandatorních výdajů." "Ale k tomu potřebujeme vládu, která má jistou sílu a ne tu, která je zmítaná dnešními problémy," připomněl krizi vlády, kdy Věci veřejné pohrozily, že odejdou k 1.5. z vlády, pokud premiér Petr Nečas nesplní jejjch některé požadavky.

Nejde o záchranu Řecka...

Dále se Klaus rozhovořil o svém oblíbeném tématu a to o prohloubení evropské integrace a krizi eura. Při tom se překvapivě zastal Řecka. "Opakovaně protestuji proti tomu, abychom si problémy EU zjednodušovali a za viníka potíží Evropy označovali jednu relativně malou zemi. Řecko evropskou měnovou unii nevymyslelo a ani jí nezkonstruovalo…,“ podotkl.

„To, co se dnes děje, není pokusem o záchranu Řecka, ale spíše zvláštní pokus na Řecku,“ zmínil. Přesně toto prý nedávno uvedl viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík. „Ta jeho slova se mi zdají velmi výstižná,“ podotkl Klaus s tím, že Řecko je jen obětováno a to proto, aby byl zachráněn projekt Evropské měnové unie.

Evropskou měnovou unii přitom rozkouskoval na tři etapy. Totiž prý již před patnácti lety zmínil v jedné ze svých přednášek, že přijetí evropské společné měny bude vést k nevyhnutelné cestě od Evropské měnové unie (EMU) k EFU, tedy Evropské fiskální unii a nakonec k Evropské politické unii (EPU). "Opakuji, že to jsem řekl v červnu 1997. Vidíme ale, že přesně to se nyní děje,“ pronesl a zdůraznil, že fiskální pakt není ničím jiným, nežli krokem právě k oné EPU.

Dále k tomu Klaus zkritizoval rozsáhlé přesouvání pravomocí jednotlivých států na Evropskou unii, což přináší rozmělňování odpovědnosti a v podstatě vede ke vzniku dvoustátí. „Na tom, co se děje uvnitř EU máme majoritní podíl my, občané jednotlivých členských zemí. Nesmíme být pasívními figurkami na šachovnici nějakého nevyhnutelného procesu, protože žádný takový nevyhnutelný proces není,“ ujistil Klaus.

Snad tu mou knihu tady dole nerozdávají zadarmo

Prezident během své přednášky ale také několikrát zavtipkoval. Třeba když hovořil o své knize, kterou vydal koncem listopadu. „Má smysl zde hovořit o Evropské unii. Loni v listopadu jsem na toto téma vydal knihu s názvem Evropská unie bez iluzí, kterou jsem tady viděl někde dole, a doufám, že se tam nerozdává, ale prodává,“ zmínil s humorem, který je vlastní ekonomům. „Věřím, že tuto knihu nebudu muset přepisovat,“ doplnil pak k tomu už vážněji.

Také se zaměřil na své nenáviděné ekologické aktivisty. Míní totiž, že je třeba provést hluboké systémové změny, na které by bylo třeba se zaměřit, aby se v Evropě žilo lépe. „Osvoboďme se od nedotknutelné doktríny neproduktivní a paternalistické sociálně-tržní ekonomiky, která je navíc ekonomicky čím dál víc neúnosná a narůstá v ní role, kterou v ní hraje zelená ideologie,“ uvedl první ze změn, jež je zapotření nastolit.

„Já musím říci, že jsem podobně před 14 dny hovořil v Drážďanech v sále, kde bylo 1200 lidí a jakkoliv v tom Německu dosud tato slova byla nedotknutelná, tak musím říci, že po přečtení této věty onen sál v Drážďanech začal tleskat. Já jsem vzhlédl překvapeně od papírů a řekl jsem, že jsem čekal všechno, jen ne potlesk."

Ani nehnul brvou a eurozónu "pohřbil"

Prezident také odpovídal na dotazy. Při tom kromě jiného zhodnotil setkání s Angelou Merkelovou, která byla na státní návštěvě v Česku tento týden v úterý. Jeho slova k Merkelové ale byla mírně ironická, spíše však trošku humorná.

„Setkání s kancléřkou Merkelovou bylo nyní přátelské a věcné. Ale my dva spolu mluvíme poměrně často....Když však byla naposledy ve stejné místnosti Pražského hradu v roce 2008, tak to bylo ještě před finanční a ekonomickou krizí a také dluhovou krizí eurozóny. To ale byla ještě nadějná léta. Tehdy se mne kancléřka zeptala na to, kdy se asi tak hodlá Česká republika připojit k euru. Tázala se, jestli to bude v roce 2015. Ale já jsem při své známé prostořekosti ani nehnul brvou a odvětil jsem: ´Paní kancléřko, vy myslíte, že v roce 2015 bude ještě euro existovat?´ Tenkrát to byla drobnůstka, ale ona mne zná, takže ji to nevyvedlo z míry. Možná jen některého z členů delegace,“ řekl potutelně Klaus.

Podle něj to ale tehdy byla poměrně "reálná otázka roku 2008". „Musím však říci, že nyní tato ´reálná otázka´ z její strany už nepadla,“ dodal prezident.

Zpochybnil princip církevních restitucí

Na další dotaz účastníka fóra pak prezident odpovídal i na církevní restituce. Klaus k tomu řekl, že vidí u vládního návrhu na církevní restituce "řadu otazníků" a klade si otázku, zda zvolený princip je koncepčně správný.

Vláda navrhla normu, podle níž má stát na základě dohody se 17 církvemi vyplatit od roku 2013 postupně 59 miliard korun navýšených o inflaci. Církve též mají dostat zpět 56 procent majetku. Norma je nyní ve sněmovně, která o ní má rozhodnout.

Klause ale trápí spíš princip celé věci. „Já si nemyslím, že otázka církevního vyrovnání je, jestli si to teď můžeme dovolit. To mě trápí méně. Já si od nepaměti kladu otázku, nakolik je to koncepčně správně zvolený princip. V tomto smyslu řadu otazníků tam vidím," řekl Klaus s tím, že koncepčnost dává do spojitosti i s rozsahem navracení.

Někteří kritici návrhu vyčítají, že na finanční kompenzace nyní stát nemá, opoziční ČSSD například navrhla, aby poslanci z návrhu vypustili peněžitou náhradu.

Na následné recepci pak Klaus podepisoval svou již na přednášce zpropagovanou knihu Evropská unie bez iluzí. K tomu se také nechal ochotně s návštěvníky fotit. K vidění na recepci byli nejen lidé z podnikatelského světa, ale i Klausovi fandové, jako například exmilenec herečky Kateřiny Brožové Peter Kovarčík, či básník Jaroslav Holoubek anebo šéfka politické strany Suverenita Jana Bobošíková s manželem. Na přednášku se přišli podívat také bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý a bývalí manažeři Českých drah.

K jídlu zde byla studená i teplá kuchyně, uzený losos, sladké minizákusky, čokoládové košíčky, anebo vařená kukuřice. K pití pak pivo, červené a bílé víno, či ovocné šťávy.