Podle informací ParlamentníchListů.cz ministr zahraničí Karel Schwarzenberg tvrdí, že výjimku nelze schvalovat společně v jednom dokumentu se smlouvou o přistoupení Chorvatska k EU. Říkal, že se na to dvakrát ptal evropské legislativy bylo mu to tak potvrzeno. Nečas ale trval na oficiálním vyjádření Bruselu.
Nakonec bylo hlasováním schváleno, že české ministerstvo zahraničních věcí by si mělo vyžádat písemné stanovisko od Evropské unie, zda lze výjimku schvalovat společně v jednom dokumentu. Ministři TOP 09 se zdrželi.
Ministr obrany Alexandr Vondra z ODS již na zasedání 20. července zkritizoval ministra zahraničí za to, že protokol podle návrhu Schwarzenberga nebude součástí přístupové smlouvy Chorvatska s Evropskou unií. Podle Vondry to prý povede ke komplikacím ratifikace v parlamentech členských států EU, které nebudou motivovány českou výjimku schválit. Schwarzenberg se ale proti Vondrovi důrazně ohradil, že to prý jiným způsobem nejde.
Více: Za dveřmi vlády: Vondra nadával knížeti kvůli výjimce z Lisabonu
Když se dokončoval ratifikační proces Lisabonské smlouvy, podmínil prezident Václav Klaus svůj podpis tím, že Česká republika získá podobnou výjimku jako Polsko a Velká Británie, pro které platí zvláštní režim při uplatňování Listiny práv EU.
Další omezení suverenity
Klaus se obával toho, že s ohledem na princip „nediskriminace" zakotvený v Listině práv EU by mohly být obejity Benešovy dekrety a majetkoprávní vztahy vzniklé po druhé světové válce. Klaus je také proti tomu, aby se posílila takzvaná sociální práva zakotvená v listině a rozšiřovala se působnost Evropského soudního dvora v Lucemburku, který by svými dalšími judikáty mohl nadále omezovat suverenitu České republiky a zasahovat do české legislativy.
„Vláda jedná v souladu s politickým závazkem prosincové Evropské rady z roku 2009. To znamená, že věc bude časově spojena s nejbližší přístupovou smlouvou. Až bude tato smlouva, zřejmě s Chorvatskem, předložena na Evropské radě, předloží vláda návrh na takzvanou českou výjimku Evropské radě, a to podle postupu dle článku 48 odstavec 1-4 Smlouvy o Evropské unii," sdělil před časem ParlamentnímListům.cz Petr Nečas. Článek 48 hovoří o změně primárního práva EU formou ratifikace všemi členskými státy EU.
Čtěte také: Nečas udělá radost Klausovi: Výjimku z Lisabonu prosazovat bude
Česká vláda má prosazení této výjimky ve svém programovém prohlášení: „Vláda se zasadí o co nejrychlejší praktické naplnění jednotlivých ustanovení Lisabonské smlouvy, včetně ratifikace protokolu číslo 30 při ratifikaci nejbližší přístupové dohody."
Vodrážka dostal sprchu
Například předseda Zahraničního výboru sněmovny David Vodážka z ODS však v protikladu k postoji premiéra Petra Nečase navrhoval, aby se o české výjimce i o přístupové smlouvě hlasovalo odděleně, aby se Chorvatsko nestalo „rukojmím" české diplomacie. Ale řada Vodrážkových kolegů v ODS namítala, že pokud nebude o české výjimce společné hlasování o Chorvatsku nebude ČSSD v českém Senátu, ani ostatní státy EU jako například Rakousko či Maďarsko, které měly kvůli tomu, že na část jejich občanů se vztahují Benešovy dekrety, problém s českou výjimkou.
Nejostřeji se proti Vodrážkovi postavil člen senátního zahraničního výboru Jiří Pospíšil. „Usnesení Evropské rady je, že se to bude projednávat společně. Kdo říká, že se to má hlasovat odděleně říká, že se to přijmout nemá a překvapuje mě, že to říká člen ODS," řekl serveru ParlamentníListy.cz Pospíšil.
Čtěte také: Vodrážka podporuje sudeťácké restituce, zlobí se senátor ODS
„Mně samotnému předák sudetských Němců Bernd Posselt vysvětloval, jak by sudetští Němci využili Listiny práv k tomu, aby získali zpět svůj majetek. Podávali by individuální žaloby na to, že jejich odsun a vyvlastnění proběhlo protiprávně. Budou argumentovat tak, že nebyli pozváni ke správnímu řízení ohledně vyvlastnění a nemohli se k němu vyjádřit a že byli tedy vyvlastněni a odsunuti mimoprávně. Bude o tom potom moci rozhodovat jakýkoli soud v EU a nikdo s tím nic nenadělá. Ten kdo, chce, aby se o tom hlasovalo zvlášť, chce, aby sudetští Němci dostali zpátky svůj majetek, což já nechci. Podobnou výjimku mají i Poláci, kteří také odsunuli několik milionů Němců, a pojistili se tak proti hrozbě soudních sporů," dodal Pospíšil.
Proti vyjádření Pospíšila se ale prostřednictvím Sudetoněmecké kanceláře Praha ohradil Bernd Posselt, který prostřednictvím ředitele Petera Bartona ParlamentníListy.cz informoval, že "žádné takové prohlášení pro pana Pospíšila nikdy neučinil".
Čtěte také: Kníže přijme sudeťáka Posselta. Nečas ho vidět nechce
Hrubá taktická chyba
„Co navrhuje David Vodrážka, by byla absolutní chyba. Hrubá chyba z taktického hlediska. Znamenalo by to, že jsme rezignovali na prosazení české výjimky z Lisabonu, kterou slíbila České republice Evropská unie, respektive Evropská rada a kterou slíbila prosadit vláda Petra Nečase. V okamžiku, kdy se tyto dvě věci oddělí, Německo či Rakousko již nebudou motivovány hlasovat pro českou výjimku a je jasné, že jsme prohráli," míní europoslanec a člen výkonné rady ODS Ivo Strejček.
Šéfové exekutiv jednotlivých členských států na Evropské radě nakonec přislíbili České republice, že česká výjimka Lisabonu se bude v EU schvalovat současně s přístupovou smlouvou další kandidátské země, konkrétně se jedná o Chorvatsko. Půjde-li o společné hlasování, bude se naráz rozhodovat o výjimce i o členství Chorvatska; obojí bude buď přijato, nebo odmítnuto.
Již Topolánkova vláda o tom věděla, nic neudělala
Možných problémů spjatých s Listinou základních práv Evropské unie si byl například vědom i kabinet expremiéra Mirka Topolánka již v dubnu 2007 a plánoval zamezit jejímu včlenění do Lisabonské smlouvy. Vyplývá to z tehdejšího usnesení vlády. Později však vláda vyjednávací taktiku změnila a ze své pozice ustoupila.
Ještě sama vláda Mirka Topolánka uložila českým vyjednávačům za úkol, aby nový smluvní základ EU neobsahoval Listinu práv EU, a že by nové uspořádání mělo zajistit přistoupení EU k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod z listopadu 1950. Dokazuje to usnesení vlády č. 471, které zavázalo držet se Pozice vlády České republiky v rámci jednání o institucionální reformě Evropské unie, které mají ParlamentníListy.cz k dispozici.
Tomu, že existuje jisté riziko obejití Benešových dekretů, nasvědčuje i to, že požadavek prezidenta Klause na výjimku z Listiny práv EU tvrdě kritizoval předák sudetských Němců Bernd Posselt a rovněž rakouská a maďarská vláda. Občané Rakouska a Maďarska totiž byli postiženi Benešovými dekrety jako bývalí občané Československa.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
