Bude to nakonec bývalý československý kosmonaut Vladimír Remek, či někdo neznámý, koho budou komunisté delegovat do přímých prezidentských voleb jako svého kandidáta? Rébus zůstane pro několik týdnů zatím nevyřešen. Komunisté se totiž původně chtěli na nadcházejícim sobotním zasedání svého ústředního výboru nad možnými kandidáty poradit. Jenže nakonec je vše jinak.
„Záměr skutečně byl se na našem víkendovém zasedání ústředního výboru o kandidátovi poradit, ale teď se soustřeďujeme na senátní a krajské volby. Budeme se tedy tím zabývat až po těchto volbách,“ prozradil pro ParlamentníListy.cz místopředseda KSČM Petr Šimůnek. Podle jeho soudu je na výběr kandidáta ještě času dost.
„Kandidáta do prezidentských voleb můžeme podat i v listopadu, neboť nepotřebujeme sbírat podpisy. Máme totiž jak poslance, tak i senátory. Je ale tady na stole dohoda: i kdybychom měli kandidáta, tak určitě nebudeme nic zveřejňovat ani během října,“ uvedl dále Šimůnek.
„Byla tam snaha a požadavek z okresu, že chtějí i oni znát kandidáta za KSČM, ale vedení strany rozhodlo takto, tedy že nebudeme nyní vůbec projednávat žádná jména. Je to tak skutečně odloženo,“ dodal místopředseda komunistů.
Remek je v širším výběru
Že se ale ve výběru jmen může objevit i bývalý první československý kosmonaut Vladimír Remek, to na začátku srpna řekl naší redakci komunistický senátor Václav Homolka, který je spolu se stranickým předsedou Vojtěchem Filipem a šéfem poslaneckého klubu Pavlem Kováčikem jedním ze tří z týmu, kdo sbírá a vyhodnocuje možná jména budoucích kandidátů.
„Remek v úvahu připadá. Je v tom našem širším výběru," řekl Homolka pro ParlamentníListy.cz v srpnu.
Europoslanec a bývalý kosmonaut přitom ještě letos v únoru mluvil v tom smyslu, že je sice potěšen tím, že je v souvislosti s přímou volbou hlavy státu zmiňován i oslovován, ale neví, co by se muselo stát, aby při současném stavu a úrovni domácí politiky kandidaturu přijal. Na začátku léta pak již hovořil trošičku jinak.
„Celá řada lidí mě oslovuje, abych do toho šel, čehož si nesmírně vážím. Zatím však nebylo nic rozhodnuto,“ uvedl Remek 19. července pro ParlamentníListy.cz s tím, že podrobněji se vyjádří až o několik dní později. „Jde o velkou zodpovědnost,“ dodal.
„Pokud bychom přišli s takovým kandidátem, který by byl všeobecně přijatelný a výrazný, tak určitě ještě pozdě na zveřejnění jeho jména není. Chceme ale co nejlevicovějšího prezidenta. Tedy takového, který by pro Českou republiku znamenal přínos pro občany, nejenom pro nějakou úzkou skupinu vyvolených. A pokud takového kandidáta nenajdeme, tak by to nemělo smysl, ani kdybychom začali o rok dřív,“ poznamenal senátor Homolka v srpnu pak k tomu, jak celá věc u komunistů stojí a proč lavírují.
První místopředseda nechce Zemana
Již dříve jsme psali o tom, že jako kandidát padá generál Miroslav Vacek. Že nepůjde do souboje o Pražský hrad, to řekl Vacek ParlamentnímListům.cz letos zjara.
Místopředseda KSČM Šimůnek pak vyloučil i tu možnost, že by třeba rudí podpořili Miloše Zemana, jenž podle průzkumů veřejného mínění má slušné šance. „U něj bychom se museli vyrovnat s tím, že za jeho vlády se rozprodalo nejvíc firem do soukromých rukou a nebyl naplněn cíl nebo záměr navýšení zaměstnanosti. Ba naopak - spousta firem šla do úpadku,“ krčil rameny nad Zemanem před časem Šimůnek.
Že by se ale komunisté přiklonili k jinému jménu, třeba k Janě Bobošíkové, jenž ohlásila sama za sebe kandidaturu na Hrad, to také je prý téměř nemožné.
„No, ona když byla naším kandidátem při minulých volbách, tak to členská základna nevyhodnotila jako úplně nejlepší. Možné je ale všechno, ale toto bych téměř vyloučil. Já u ní osobně nejsem úplně přesvědčen jejím levicovým názorem,“ vysvětlil negaci k Bobošíkové senátor Homolka.
Naopak jméno Miloše Zemana by on osobně uvítal. „Kdybychom zjistili, že má v očích našich občanů velkou šanci, tak bychom jej možná prosazovali,“ uzavřel Homolka.
Šéf poslanců KSČM Pavel Kováčik pak pro deník Právo uvedl: „Na základě znalosti názorové atmosféry v ústředním výboru ale mohu označit za zatím velmi menšinovou variantu podpořit jiného kandidáta."
Do kampaně budou moci vložit nejvýše 50 milionů
Zákon počítá s tím, že uchazeče o prezidentský úřad bude moci navrhnout nejméně 20 poslanců nebo aspoň deset senátorů. Kandidáti bez potřebné podpory členů parlamentu budou potřebovat petici s nejméně 50 tisíc podpisy, které bude kontrolovat ministerstvo vnitra. Do 23., případně 30. listopadu by rozhodlo o registraci kandidátů, kteří splnili podmínky pro zvolení.
Do kampaně budou moci prezidentští adepti vložit celkem nejvýše 50 milionů korun, z toho maximálně 40 milionů korun před prvním kolem. Zdarma budou mít vyhrazen až šestihodinový prostor v České televizi a v Českém rozhlase. Propagace v komerčních médiích budou mít ze zákona zakázánou, podobně jako politické strany.
Oněch padesát tisíc podpisů zatím nasbírali Miloš Zeman a Jan Fischer. Vzhledem k tomu, jakou disciplinovaností jsou známi voliči KSČM, může finální verdikt komunistů rozhodnout případný souboj mezi těmito dvěma muži. To, že se nakonec utkají ve druhém kole prezidentské volby jako dva nejsilnější kandidáti ostatně naznačují i předvolební průzkumy.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
