Rozhovor s Kateřinou Konečnou vedl exkluzivně pro ParlamentníListy.cz showman a moderátor pořadu Pressklub na rádiu Frekvence 1 Luboš Xaver Veselý.
Co Vám říkají Vaši kamarádi, vrstevníci, když s nimi jdete na kafe?
Mám úžasné kamarády, o politice se nebavíme, máme tolik témat, že se k ní dostaneme málokdy. Většinou ale dostanu vynadáno za to, jak válčíme.
Co vás jako mladou přesvědčilo o tom, že jste přilnula ke komunistům?
Pocházím z komunistické rodiny, ale je za tím i celá souhra okolností, např. bombardování Jugoslávie v roce 1999, přišlo mi šílené, že se tam zabíjí nevinní lidé. Jediní, kdo se proti tomu postavili, byli právě komunisté. Pak mě ovlivnila i VŠ - komunisté byli proti zvyšování školného apod. Pak přišla nabídka od KSČM, která hledala mladého člověka, řekli mi, že jsem dobrá... A pak už to byla souhra okolností, že jsem se dostala na kandidátku. V roce 2002 byly volby pro stranu poměrně úspěšné, takže jsem se i díky nim dostala do sněmovny. To jsem si rozhodně dopředu nemyslela.
Je KSČM pro vás sexy strana?
Pod tímto slovem si představuji spoustu jiných věcí než politické strany... Pro mě je KSČM strana, která se snaží plnit sliby. To, co mám v programu, nebereme na lehkou váhu, což většina stran dělá. Nevím, jestli je to sexy, ale je to důvěryhodné. Už je mi 30, tak možná nehledám to, co je sexy, ale to, co je důvěryhodné.
Tak právě proto, že je Vám 30, máte ještě právo hledat to, co je sexy, ne?
To hledám někde jinde než v politice. Obecně si nemyslím, že žádné politické strany nejsou pro mladé lidi přitažlivé, berou jim ideály.
Už Vám to někdo vyčetl, že jste komunistka?
Ano, zvláště po pěti panácích (smích).
Jak se stavíte k minulosti KSČM? Jste s tím vyrovnaná?
Spoustu věcí, které strana dělala v minulosti, neschvaluji, my je teď v programu nemáme, to je pro mě klíčové. Chci se ráno probudit, pohlédnout do zrcadla a neleknout se, a přesto, že jsem v KSČM devět let, pět let poslankyní, tak se neleknu.
Tak podle Vás: Vyrovnali se komunisté s minulostí?
Je to těžké říct, KSČM není KSČ, KSČM má demokratický volební program. V něm jsou věci, které jsem ochotna a schopna hájit.
To my víme, že KSČM není KSČ, ale jistá souvislost tam je, ne?
Ano, ale my jsme teď úplně jinou stranou. Troufnu si říct, že podstatné je pro mě to, že jak strana v roce 1992 vznikla, že si své chyby uvědomila a omluvila se za ně. Já sama se opravdu nemám za co omlouvat. Snažím se dál, ale kdybych žila v době politických procesů či omezování svobody, velmi by mi to vadilo. Pokud teď komunisti něco takového začali prosazovat, tak mi věřte, že bych byla první, kdo by ze strany vystoupil. Ale ta doba tehdy nebyla černobílá, KSČ pro lidi znamenala i sociální jistoty, normální život.
Myslíte, že za KSČ nebylo tak špatně?
Moc to nemohu posoudit, v roce 1989 mi bylo 12. Ale spousta lidí kolem mě tvrdí, že za těch tehdejších jistot se žilo lépe než dnes.
Co všechno o tom víte, v čem se žilo líp?
Asi spíš klidněji, s menším stresem. V mém regionu, Ostravsku, se všichni bojí o práci, co bude, až ji ztratí. Lidé přemýšlí o tom, kolik mohou mít děti, kolik jich uživí... Normálním lidem se nějakým způsobem dříve asi žilo lépe - tím nemyslím politické procesy, normalizaci atd. Pro většinu těch normálních lidí, kteří pracují, mají dvě děti atd., to mohlo být lepší.
Ukazuje se, že je spousta antikomunistů, kterým nevadí, že vystudovali za socialismu, a dnes tomu režimu nemohou přijít na jméno. Každý z ministrů, kdo je vysokoškolák, včetně premiéra, vystudoval za socialismu. Asi to byl taky normální člověk, který tady v té době žil. Nemyslím, že vše, co bylo před rokem 1989, bylo špatné.
Jak často se u vás v rodině o politice mluví, nebo mluvilo?
O negativních věcech jsme se nebavili, má rodina byla úplně normální, v 90. letech jsme se pak bavili třeba o té vlně antikomunismu, řešili jsme to ve škole atd. Většinou mi rodiče dali kvanta literatury, ta jsem si měla přečíst a pak jsem se o tom s rodiči bavila. Ale nebyla to žádná politická školení; jedno období jsem navíc měla pro rodiče asi těžké - byla jsem naočkovaná z gymplu, že ta doba byla špatná, ptala jsem se, jak mohli být v té straně. To byl moment, kdy mi táta dal některé knížky, řekl mi: pobav se s někým, ať ti řekne, jestli to bylo tak strašné.
Čím vás tedy komunisté přesvědčili?
Třeba, vážím si těch, kteří u té strany zůstali, než těch, kteří převlékli kabáty a dnes z toho profitují.
Kdo Vás třeba z nich nejvíc dráždí?
Tak třeba pan Štětina, dnes jeden z největších antikomunistů, asi nebyl v KSČ, ale rozhodně z ní profitoval. Z těch nových Radek John, byl v prorežimním nakladatelství, mohl cestovat do USA, dnes si hraje na antikomunistu. To jsou věci, které mi hrozně vadí. Když člověk něco někdy dělá, tak to má dělat proto, že za tím stojí, ne že z toho profituje.
Třeba na komunistický systém zdravotnictví, podle Vás, byl lepší než teď?
Myslím, že určitě. Nebylo na něj víc peněz, ale nebyla taková korupce, nedělaly se takové blbosti. Po 20 letech jsme ve stavu, že máme 2 špičkové nemocnice 10 kilometrů od sebe, jinde není 50 kilometrů ani magnetická rezonance, která je nutná. Zdravotnictví za komunismu mělo lepší systém, tím pádem bylo pro více lidí. Teď se peníze ztrácí v zakázkách pro farmaceutické firmy atd.
Co bylo za komunismu ještě nastaveno lépe?
Sociální systém. Nemohli jsme se dostat do situace, že lidé po 40 letech poctivé práce šli do důchodu, a dostali 7-8 tisíc, což jim nestačí ani na nájem. Opět - ty peníze se ztrácí, toky peněz byly více kontrolovány. 1-2 lidé dnes rozhodují o miliardových zakázkách, korupce je daleko vyšší. Tehdy byla tak setina té současné korupce. Vážně jsem zvědavá, z čeho jednou budeme žít.
A co dnešní systém policie, je horší než za dob státní bezpečnosti?
To nevím, systém vevnitř neznám ani z dneška, ani v minulosti. Ale mohla bych dát přirovnání z nedávné doby, místo StB tu máme soukromé bezpečnostní agentury, na objednávku vás někdo sleduje, to mi přijde úplně šílené, že ten zákon normální lidi proti tomuhle nechrání. Tuhle pravomoc bychom neměli dávat soukromníkům.
A co školství, mělo by zůstat tak, jak je, nebo raději třeba zavést školné?
Určitě by se něco mělo dělat. Školné ale strašně selektuje, školství by nemělo být závislé na tom, zda má student rodiče na pracovním úřadě, nebo zda jej dokáží zajistit. Třeba zubařinu dnes může studovat málokdo, je to velmi finančně náročné, ve chvíli, kdy nemáte bohaté rodiče, tak nemáte ani na vybavení. A to je podle mě velké omezení přístupu ke vzdělání. Trpí tím ta společnost, ti lidé nakonec té společnosti budou chybět. Ale my ušetříme pár tisícovek na to, že oni nemohli studovat. Nejsme schopni bouchnout do stolu a něco s tím udělat.
Jak vám je, když slyšíte třeba z úst některých politiků to okřídlené "s komunisty se nemluví"?
Úsměvně. Demokracie je o tom, že se má mluvit se všemi. Jestli někomu vadí, že jsme nezkorumpovatelní, tak já jsem možná ráda.
Styděla jste se někdy za to, že jste komunistkou? Třeba v souvislosti s kauzou kolem pana Dolejše.
Ano, bylo to selhání jednoho člověka. Jsem ráda, že pan Dolejš ztratil funkci ve vedení strany, udělal velkou chybu, kterou nechápu. Ale nemohu se stydět za činy druhých.
Řekla jste panu Dolejšovi, co si o tom myslíte?
Ano, také jsem mu řekla, že to je škoda i pro celou stranu, ta s tím neměla nic společného, ale každý se na ni díval skrz prsty. Řekla jsem mu, že mě to mrzí a že svým činem naši stranu velmi zklamal.
Koho byste ráda viděla jako budoucího prezidenta? Představte si, že mezi kandidáty je paní Jana Bobošíková, Miloš Zeman a Přemysl Sobotka.
Nemám tip, bude strašně záležet na přímé/nepřímé volbě. Asi bych ale měla problém se všemi třemi. Ale paní Bobošíková z nich má asi pro mě nejsociálnější názory. Byla by to ale volba nejmenšího zla. S Milošem Zemanem mám velký problém, protože mu nemohu zapomenout to bombardování v Jugoslávii.
Máte svůj tip, kdo by podle Vás mohl být kandidátem?
Já si velmi vážím pana Bělohradského, pana Komárka, jejich názory jsou mi velmi blízké. Nedovedu ale říct, jak by se osvědčili jako prezidenti.
Díváte se na Ženu za pultem?
Ne, moc se nedívám na TV, nedávno jsem viděla Majora Zemana, na toho se dívám docela ráda. Je to zajímavé právě pro to srovnání. Ale Jiřinu Švorcovu si jako Ženu za pultem pamatuju.
Více čtěte:
NA HRANĚ s Xaverem: Mou chybou je, že držím slovo, mé ano je ano
NA HRANĚ s Xaverem: Kvůli Kroupovi jsem padouch. A Michálek hrdina, povzdychl si Tlustý
Ing. Kateřina Konečná (nar. 1981), je členkou KSČM, v roce 2002 se stala nejmladší poslankyní PSP ČR. Ve volbách v květnu 2010 vedla kandidátku KSČM v Moravskoslezkém kraji. Je místopředsedkyní zahraničního výboru PS PČR, je vdaná a bezdětná.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Luboš Xaver Veselý
