V případě, že by se eurozóna rozhodla vydávat společné dluhopisy, v dlouhodobém výhledu by ji to nejspíš zničilo. V rozhovoru ve finanční televizi CNBC to řekl bývalý hlavní ekonom Evropské centrální banky (ECB) Otmar Issing. Ten navíc Centrální banku kritizuje i za její poslední nákupy dluhopisů zadlužených zemí.
Nezávislá centrální banka by neměla suplovat politiky
"Není to nevyhnutelné," říká Issing. Ať už jsou to eurobondy nebo udělení bankovní licence záchrannému fondu EFSF, má Issing za to, že eurozónu by to nakonec zničilo. Otmar Issing, který je nyní členem bankovní rady německé centrální banky je prý rád, že na summitu eurozóny před třemi týdny v Bruselu nedošlo ohledně společných dluhopisů k žádnému rozhodnutí.
Připomeňme, že zastánci společných dluhopisů jsou například Italové. Jejich premiér Mario Monti před časem řekl, že by společné dluhopisy pomohly zlepšit situaci na trhu práce a mohly by podpořit dokonce hospodářský růst.
Nakupovat překotně dluhopisy zadlužených zemí je nebezpečné, tvrdí Issing
Podle Issinga není správné, když ECB nakupuje dluhopisy zadlužených zemí eurozóny, jak říká, takřka bez rozmyslu. Nezávislá centrální banka by se podle něj neměla vměšovat do politického rozhodování. „Když s tím začnete, je těžké přestat. V jakém rozsahu a za jaký úrok pro jakou zemi - jsou přece rozhodnutí, která mají silný politický charakter,“ dodává Issing.
Pravdou je, že intervence ECB na trhu dluhopisů pomohla zklidnit situaci, byť přechodně. V minulých týdnech se totiž výnosy státních dluhopisů některých zemí na periferii eurozóny dostaly tak vysoko, že dlouhodobě by se to stalo neúnosným. Zemím z periferie eurozóny bude muset podle nezávislých odborníků ECB nakonec pomoci, zejména, kdyby se i nadále zhoršovala situace velkých zemí, jako například Itálie nebo Španělsko.
A vy byste si snad společné evropské dluhopisy koupili?, ptá se Kalousek
Podle Issinga, který nyní působí i jako prezident Centra pro finanční studia na univerzitě ve Frankfurtu, bude důsledek intervence ECB zcela nežádoucí.
S tímto postojem souhlasí také vládce české státní kasy. „Je to skutečně velký morální hazard, řekl ParlamentnímListům.cz ministr financí Miroslav Kalousek. Je navíc podle něj mimořádně důležité vědět, jak by na eurobondy reagoval trh. „Záleží například na tom, jak vysokou by jim dal rizikovou přirážku a jaký by o ně byl vůbec zájem,“ konstatoval ministr.
„Vždyť je to jednoduché, zeptám se i vás. Kdybyste si chtěli dlouhodobě uložit peníze, koupili byste si společné evropské dluhopisy?,“ zasmál se ministr.
Neregulovaný kapitalismus není schopen existence, tvrdí komunisté
Zcela jiný postoj zastává komunistický poslanec Pavel Kováčik. „To, co se v eurozóně děje, to je jenom důkaz, že klasický neregulovaný kapitalismus je v rozvalu,“ konstatoval Kováčik. Celosvětově to podle něj není nic jiného, než krize kapitalizmu. „Kapitalizmu, který tím, že se odkopal donaha ukazuje, že jako neregulovaný nemůže existovat,“ dodává poslanec.
Issing je navíc přesvědčen, že v případě intervence ECB politici v dotčených zemích sníží své snahy o politickou dohodu a nebudou situaci urychleně řešit. „Když se prudce zvýšily výnosy italských dluhopisů, vláda Silvia Berlusconiho prosadila úsporná opatření v obou komorách parlamentu už za tři dny, což je pro tuto zem naprosto nevídané,“ konstatoval Issing. Připomněl naopak, že když ECB zasáhla a snížila se tím výnosová přirážka, nutnost zavádět reformy už nebyla tak silná. „Přináší to falešnou pomoc," je přesvědčen Issing.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radmila Zemanová-Kopecká
