Lidice - 11.11. 2010
Britský spolek „Lidice shall live" - Lidice budou žít - byl významným zdrojem financí při obnově Lidic. Barnett Stross byl u zrodu myšlenky založení Růžového sadu v Lidicích, ten je od té doby připomínkou potřeby míru a přátelství. „V šedesátých letech byla díky němu uspořádána celosvětová sbírka umění pro Lidice. Jsou tam i velice vzácné kousky a vystavujeme je v Lidické galerii," řekl Milouš Červencl, ředitel Památníku Lidice na adresu britského mecenáše a filantropa. U památníku kladou věnce delegace všeho druhu, jak je v Čechách zvykem.
Lidice - 17. 11. 2010
ParlamentníListy.cz se zeptaly ředitele Červencla, co si myslí o návštěvě, která přijela týden po zahájení výstavy, na státní svátek, 17. listopadu. Sdělil nám, že návštěvě přítomen nebyl, a to proto, že se nechtěl setkat s panem Posseltem. Za Lidice byl přítomen historik PhDr. Vojtěch Kyncl a mladá historička Mgr. Petra Sedláčková, specialistka zejména na romský holocaust.
„Bylo to sice z mé strany netradiční rozhodnutí, protože to byla především oficiální návštěva bavorského ministra vzdělávání, v jehož doprovodu pan Posselt přijel, ale tušil jsem, že on bude stejně tou hlavní lahůdkou pro média a nespletl jsem se," řekl ParlamentníListy.cz ředitel Červencl.
To byl také důvod, proč se přijetí delegace nezúčastnil ani žádný přeživší občan z Lidic. „Máme špatné zkušenosti, protože asi před 3 nebo 4 lety zde byla oficiálními návštěva z Rakouska a až při jejím přijetí tehdejším starostou a přeživším lidickým dítětem panem Zelenkou jsme zjistili, že v doprovodu byli i představitelé rakouského landsmanšaftu... Bylo to nepříjemné. Nejsem politik ani historik a nechci slova pana Posselta hodnotit...Neumím posoudit upřímnost slov pana Posselta," dodal ještě.
Češi v upřímnost německé mise nevěří
Oba jmenovaní pánové položili věnce u hrobu mužů popravených za druhé světové války ve středočeských Lidicích. Dlužno podotknout, že celkem zemřelo 340 lidických obyvatel. „Ukláníme se před našimi spoluobčany z Lidic a žádáme o odpuštění té části viny, kterou i my neseme," řekl Posselt.
"Je potřeba udělat vše pro to, aby se nic takového už jménem Německa nestalo. Ukláníme se před zemřelými v Lidicích. Chceme udělat vše pro to, aby přátelství a sousedství mezi českým lidem a bavorským lidem bylo úzké," řekl pro Lidovky.cz ministr Spaenle.
„Tady v Lidicích vzpomínáme na zavražděné české civilisty, pak jedeme do Terezína, kde byli zavražděni a mučeni Češi, Židé a Němci, pak navštívíme v Ústí most, kde po druhé světové válce byli zavražděni Němci. Toto ukazuje strašnou historii 20. století. Motivem této cesty je 'už nikdy znovu'," řekl v Lidicích Posselt.
Pozdní lítost
Z diskuse, která se rozvinula pod článkem na serveru novinky.cz, je jasně patrné, že občané vnímají tento možná dobře míněný čin jako pozdní lítost a podivné načasování kladení věnců na náš Den boje za svobodu. Za všechny ohlasy na novinky.cz tři lapidární:
Jiří Honců, Roztoky „Jistě, pane Posselte, ale nebylo to Ústí nad Labem jen důsledkem těch Lidic? No, zkuste nad tím někdy popřemýšlet..."
Petr Houstava, Komárov „pozdě ale přece"
Martin Škamla, Ostrava „Nezapomeneme a nikdy nepromineme!"
Den boje za svobodu a demokracii připomněl ve svém projevu k 17. listopadu prezident Václav Klaus před pražskou Hlávkovou kolejí, kde bydlel byl před 71 lety německými okupanty zastřelený student Jan Opletal. Při té příležitosti Václav Klaus připomněl jistý nepoměr mezi proviněními Němců na Češích a Čechů na Němcích.
Kdo seje vítr, sklízí bouři
K tomu nám ředitel Památníku Lidice řekl: „S názorem pana prezidenta se osobně plně ztotožňuji po celý svůj život a již jej měnit nebudu. Stojím za odvěkou pravdou, že kdo seje vítr.... Mladší generace má již možná smířlivější názory, ale moje rodina byla postižena za druhé světové války mnoha způsoby. Dědu zastřelili Němci v roce 1942 ve vlaku na WC, otec byl 6 let v Německu na nucených pracích a jeho rodiče i s dvěma jeho mladšími sourozenci odsunuli ze Sudet bez pardonu s pár věcmi, ač dříve dlouhá desetiletí žili v městečku Hrob s Němci zcela bez problémů. Osobně dělám v Lidicích vše pro vzájemné usmíření obou národů, ale některé skutečnosti nelze z paměti vymazat."
Bylo by jistě zajímavé vědět, jak by se na německou návštěvu díval a co by k ní řekl sir Barnett Stross, mecenáš a filantrop, který se již pár dnů po vypálení Lidic začal starat o to, aby německý záměr - vymazat Lidice z mapy - nevyšel. Dá se s jistou nadsázkou říci, že zásluhou britského šlechtice sira Strosse měli pánové Spaenle a Posselt kam položit své věnce...
Výstava ke 111. výročí narození Barnetta Strosse bude v Lidicích do 3. března, je putovní a po skončení v březnu příštího roku poputuje do Británie, do města Stoke-on-Trent.
Související:
Posselt se opřel do Klause. Nelíbí se mu jeho výroky
Zahradil: Ohýbáme hřbet před sudeťáky. Je mi na blití
Podpořte vyšetřování zločinů, chtějí sudetští Němci po české vládě
Charta sudetských Němců po 60 letech Němce už nezajímá
Vyvadil (ČSSD): Sudetští Němci rozbili republiku
Posselt: O zločinech na Němcích je třeba diskutovat. Pěkně v klidu
Fotokoláž: hns
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lea Vlasáková
