V uplynulém týdnu zaujalo mediálního odborníka Petra Žantovského to, že sdělovací prostředky věnovaly spoustu prostoru banalitám a naopak takřka ignorovaly důležité události. „Začnu u poměrně nenápadné informace, která se objevila jen na Novinkách, nikde jinde jsem ji nezaznamenal. A to je skutečnost, že ministr bez portfeje Petr Mlsna prohlásil, že vytvoření konkrétního jmenovitého seznamu majetku, který má být vracen církvím by bylo příliš pracné a nákladné, takže se vytvořil seznam jen takový velmi přibližný. A jeho ocenění bylo také spíše odhadem než poměřením s reálnou hodnotou,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Zajímavé mu připadá, že řada těch nemovitých majetků byla oceněna jako stavební pozemky. „Dalo se to pochopitelně očekávat, protože celá kauza církevních restitucí se od prvního okamžiku jeví jako vytunelování státu na úkor daňových poplatníků. O kauze IPB se říkalo, že to byla loupež za bílého dne. Ale proti církevním restitucím je to zanedbatelná banalita i vzhledem k neskutečným miliardovým objemům, které mají touhle transakcí proběhnout. Dnešní vláda se zapíše nesmazatelně do dějin jako vláda, která ukradla občanům tohoto státu majetky naprosto nepoměřitelné částky,“ myslí si Petr Žantovský.
Nad souzněním médií s ministrem financí zůstává rozum stát
I proto mu vrtá hlavou, proč se tomu média tak málo věnují, když k dnešnímu datu už bylo ze strany církví zažádáno o více než šest tisíc pozemků, což vynásobeno tržními cenami už nyní dává závratné částky. „Do dnešního dne jsem nepochopil, proč se novináři tak málo věnují kauzám týkajícím se Miroslava Kalouska a strany TOP 09. Vůbec nechápu tu mediální svatozář, která je nad touto stranou rozprostřena, jak jsme viděli i kolem prezidentské volby. Je to nějaký zvláštní druh souznění mezi panem ministrem financí a většinou českých novinářů. Vůbec si to neumím nijak vysvětlit, respektive ta vysvětlení, která mě napadají jsou tak šílená a dramatická, že je snad ani nechci vyslovit,“ přiznává Petr Žantovský.
Psali jsme:
Zcela opačný je přístup sdělovacích prostředků k tomu, že by velvyslankyní na Slovensku mohla být Livia Klausová. „Novináři některou zprávu nafouknou a vytvoří z ní událost. Vždyť jak pravil filosof Jürgen Habermas, rozdíl mezi událostí a pseudoudálostí je v tom, že událost je to, co se stane a média to pak popíšou, zatímco pseudoudálost je něco, co se stane, protože to média popsala. Takže tohle je typická česká novinářská choroba, že se vytvářejí události. A tohle byl námět, který je z hlediska reálné politiky a významu pro život v České republice zcela banální a nepodstatný,“ podotýká mediální odborník.
Bývalá první dáma slouží jako zástupný terč
Nicméně média kolem toho roztančila své dobové tance, zejména ta, která nejsou nakloněna bývalému ani stávajícímu prezidentovi. „Je to způsob, na který jsme si už za bezmála dvacet let zvykli. Že se najde zástupný terč, skrze nějž se střílí na ten terč skutečný. Tedy skrze paní Klausovou se trefují novináři do Zemana a koneckonců i do Klause,“ konstatuje Petr Žantovský s tím, že Livia Klausová na Slovensku zatím není a pokud i bude, tak se nic nestane ani pro českou diplomacii, ani pro Slovenskou republiku.
Za podstatnější v té souvislosti považuje fakt, co následovalo ze strany šéfa české diplomacie. „Pan ministr Schwarzenberg na to kontroval jako vždy kriticky a prohlásil, že na Slovensko měl přichystaného svého sekretáře z ministerstva pana Jaromíra Plíška. Doplnil to informací, že podle jeho názoru by se do postů velvyslanců měli jmenovat pouze kariérní diplomaté, protože jinak je ta práce pro ně demotivující. Takže motivace k tomu, abyste dělal v zahraniční politice je pouze to, že máte vyhlídku na nějaký takový post, nahlíženo očima pana Schwarzenberga,“ diví se Petr Žantovský a chytá šéfa TOP 09 za slovo příběhem dnešního šéfa zahraničního odboru na Hradě Hynka Kmoníčka.
Schwarzenberg vykopl náměstka na opačný konec světa
Připomíná,.že Hynek Kmoníček vystudoval v Izraeli poměrně významný studijní obor, který se týká diplomacie, je odborníkem na umění a umí nejen anglicky, ale i arabsky a hebrejsky. „Byl náměstkem ministra zahraničí do roku 2010, než ho pan Schwarzenberg vykopl z ministerstva a za trest poslal do Austrálie, na absolutně nejvzdálenější ambasádu od Prahy. A tak přemítám, jak to tedy pan ministr myslí s těmi motivacemi a s tou kariérní diplomacií, když si takto vzdělaného, zkušeného a disponovaného člověka vykopne na druhý konec světa jenom proto, aby ho nemusel potkávat v Černínském paláci. Takže pan Schwarzenberg káže vodu a pije víno. To, že novináři na tuhle diskrepanci neupozorňují, opět patří k tomu řádu věcí, co jsem už zmiňoval,“ poznamenává Petr Žantovský.
V uplynulém týdnu mu neušel ani útok časopisu Reflex na moderátora ČT Václava Moravce. „Připomněl bych jednu drobnost, jak pan Moravec odešel z trucu z České televize na několik týdnů někdy v roce 2005 po pádu Stanislava Grosse a pak tam byl panem Šámalem nebo kým doprošen zpátky a oblažen mnohem vyšším luxusem pro svoji práci. To znamená vyšším počtem spolupracovníků, tajemníků, dramaturgů, také samozřejmě delším vysílacím časem, vyššími honoráři, takže se mu předložilo prakticky zlaté vejce na platinovém talíři jenom proto, aby se velký moderátor Moravec vrátil na obrazovku České televize,“ popisuje Petr Žantovský.
Ota Černý zastupoval v diskusích s politiky občany lépe než Václav Moravec
Nebyl sám, kdo tehdy i pak později pořad kritizoval jako úplně absurdní, zbytečný a neodpovídající době. „Odpovídal devadesátým letům, kdy v podobném pořadu exceloval pan Ota Černý. To byla doba, kdy jsme poprvé potkávali nové politiky, kdy jsme se teprve učili poznávat demokracii na vlastní kůži, kdy jsme se dívali do karet politikům tímto způsobem. A Ota Černý skutečně byl člověkem, který mluvil, možná někdy legračně a byl proto terčem více či méně důvodného posměchu, za občany. Nebyla to jenom nějaká samoúčelná exhibice, jako je to velmi často u pana Moravce. A byl to pořad, z něhož se občané opravdu mohli dozvídat, jací ti politici jsou,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Ing. Miloš Zeman
„Naopak dnes se od pana Moravce dozvídáme pouze, jaký je pan Moravec. A případně jakým způsobem jde politikům, které tam má jako hosty, na ruku. A v tomhle ohledu má Reflex plnou pravdu, že je ten pořad úplně zbytečný. To, že se i ten pořad přejmenoval, má tedy Moravcovo jméno ve svém názvu, patří k řádu věcí. A navzdory tomu, že jsem byl velkým kritikem pana Bradáče v čele zpravodajství a jeho kandidatury do vedení České televize, tak to jediné, v čem jsem ho vždy velmi podporoval, byla snaha vymístit pana Moravce a zrušit takový formát v České televizi, protože odpovídá časům mínus dvacet let a dnes už tam nemá co pohledávat,“ tvrdí mediální odborník.
Česká televize by měla jít spíš po významu než sledovanosti
Za mnohem přínosnější pro televizního poplatníka považuje nahrazení Otázek Václava Moravce diskusemi s příslušnými odborníky kolem politiky. „To znamená historiky, sociology, psychology, také možná psychiatry, vždyť politika je zajímavé pole pro psychiatrická bádání, a to myslím bez ironie. Muselo by to být expertní povídání, takže by to nebylo pro masového diváka, ale zasvěceného, který se zajímá o zázemí politiky soustavně a buduje si o ní povědomí. Takže by to asi nenalákalo nynější sledovanosti, ale mělo by to aspoň význam. Domnívám se, že Česká televize by měla jít spíš po významu než sledovanosti,“ domnívá se Petr Žantovský.
Závěrem pak hodnotí jednu mediální novinku. „Zaujalo mě, že bývalý vicekancléř Petr Hájek rozjel svůj kontrarevoluční portál ProtiProud. Já jsem se do něj začetl a musím říct, že jak Petra Hájka znám už asi pětadvacet let, tak jsem ho v tom poznával. Je to ryze autorské dílo, i když tam těch autorů je víc, je to demonstrace Hájkovy životní filosofie a názorů a balancuje to přesně na tom tenkém laně mezi ironií, sebeironií, hodně černým, hořkým humorem a smrtelnou vážností. Protože u Hájka vždy musíte velmi přemýšlet, když s ním komunikujete, co je smrtelně vážně a kde je ten člověk už metr nad realitou, a tak trošku si z vás utahuje,“ upozorňuje mediální odborník.
Hájkův ProtiProud je vítaným kontrastem vůči mainstreamu
„Každopádně je ProtiProud autentický a je dobře, že existuje, protože se tam člověk dočte názory té skupiny lidí, která je opravdu velmi kontrastní vůči tomu mediálně-liberálnímu mainstreamu, který se objevuje ve většině médií. A i když ta názorová linie určitě nebude nikdy ve společnosti převažovat, protože je do té míry extravagantní a konzervativní, že je velmi důležité, že tady je a že se s ní lze seznamovat a korigovat podle ní i některé své názory,“ je přesvědčen Petr Žantovský.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
