Ministr mluvil i o proexportní strategii, kterou ministerstvo průmyslu připravilo ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR a Svazem průmyslu a dopravy. Česká ekonomika je nyní podle něho zranitelná, neboť 83 procent českého exportu směřuje do zemí EU. „EU nečeká žádný převratný růst, proto je potřeba diverzifikace našeho vývozu do zemí, kde je hospodářský růst a kde je hodně spotřebitelů,“ poznamenal ministr.
Podle něho je úkolem MPO získávat informace z těchto pro českých export zajímavých teritorií a předávat je prostřednictvím informačního systému českým firmám a informovat je i o tendrech v těchto zemích. Plánuje zvýšit počet obchodních misí z 37 na 70. Zastřešit by je mělo ministerstvo průmyslu.
Psali jsme:
Brusel vymýšlí projekty, realita je jinde
Podle něho je proces diverzifikace běh na dlouhou trať, na druhou stranu například v Turecku se to podařilo. Zde byl nedávno Kuba společně s prezidentem Václavem Klausem či prezidentem Svazu průmyslu a dopravy Jaroslavem Hanákem a zástupci českých firem na státní návštěvě. Podle Kuby bude EU stále více čelit konkurenci rychle se rozvíjejících se ekonomik a bude se muset přizpůsobit a chovat se racionálně v politikách životního prostředí či státní energetiky. Podle něho musí více zaznívat racionální hlas byznysu, nikoli byrokratů.
„Ono je hezké, že Brusel vymýšlí různé projekty jak snižovat emise CO2 a plánuje, jakou budeme mít růžovou budoucnost, jak se budeme mít všichni dobře, ekonomická realita je ale trochu někde jinde,“ řekl ministr.
Šéfredaktor týdeníku Euro Pavel Páral pak vznesl dotaz na zákopovou válku mezi ministerstvem průmyslu a ministerstvem zahraničí, týkající se ekonomické diplomacie. Kuba připomněl, že dříve patřili obchodní radové pod ministerstvo zahraničí, on ale chce, aby obchodní zástupci patřili pod ministerstvo průmyslu a to by je i platilo. Diplomaté totiž často ekonomice nerozumí a nejsou na to ani školeni.
Válka se zamini je zbytečná
„My skoro nic po ministerstvu zahraničí nechceme. Své lidi zaplatíme. Potřebujeme jen, aby si měli na ambasádě kde sednout a aby dostali diplomatický pas. Je to podobné jako u vojenských atašé, které zase vysílá ministerstvo obrany. Vadí mi, když úředníci jednoho ministerstva válčí proti úředníkům jiného. Má to jen ten efekt, že tím trpí české firmy. Pro válku s ministerstvem zahraničí není ale jediný důvod a je nesmyslná a já žádnou konfrontaci nechci,“ posteskl si ministr. Podle něho se ale zdá z dosavadních připomínek zamini, že se podaří proexportní strategii na vládě schválit a brzy ji začít implementovat.
Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák řekl, že konkrétní implementace strategie je naprosto zásadní. Dále podle něho by premiér Petr Nečas neměl připustit spory mezi ministerstvem zahraničí a ministerstvem průmyslu. Zdůraznil, že je nezbytné, aby čeští obchodní zástupci dostali diplomatické pasy, protože bez diplomatických pasů se s nimi v některých zemích vůbec nebude nikdo bavit a nikam je nepustí. Připomenul, že v ČR má tři tisíce lidí diplomatické pasy. „Co to je za lidi? My potřebujeme jenom asi 70 pasů navíc,“ uvedl Hanák.
Ten si pochvaloval poslední cestu v Turecku a ocenil, že prezident Klaus otevírá na zahraničních cestách dveře českým firmám, což ocenil i Kuba. Hanák si posteskl, že tak ale nečiní premiér ani ministři. Je podle něho běžné, že francouzský prezident Nicolas Sarkozy a německá kancléřka Angela Merkelová jezdí na zahraniční cesty a pomáhají firmám svých zemí.
Psali jsme:
Chcete dostavět Temelín? Dejte kšeft českým firmám
Ministr Kuba se vyjádřil i k dostavbě Temelína. „Nebojím se říct, že kopu za české národní zájmy a za české firmy. Nebojím se říct, ať se na dostavbě Temelína co nejvíce podílejí české firmy, ať z té zakázky několika set miliard něco máme. Musíme jasně říct: ´chcete tady stavět? Tak dejte zakázky českým firmám´ a musíme o tom umět tvrdě vyjednávat. Nebudu čekat na to, až nám Brusel řekne, že máme něco nějak udělat. Jsem ministr průmyslu České republiky, hájím tedy zájmy českého průmyslu a českých občanů,“ zdůraznil Kuba.
Rovněž se vyjádřil i k dotačním titulům EU. Podle něho jsou tak zvané měkké projekty často k ničemu. „To je o tom, že se udělá konference. Je tam hodně kávy a hodně chlebíčků, ale to je tak asi jediný efekt. Viděl jsem několik takových projektů a z nich by mě tedy trefilo,“ řekl Kuba.
Uvedl, že společně s premiérem Petrem Nečasem se bude snažit přesvědčit Evropskou komisi, aby šlo více peněz do takzvaných tvrdých projektů na podporu infrastruktury a ekonomiky.
Psali jsme:
Školství pro život a praxi, nikoli teorii
Kuba se s podnikateli shodl, že by se stát měl více zaměřit na učňovské školství a technické školství na středoškolské i vysokoškolské úrovni. Je též více potřeba zaměřit se na aplikovaný výzkum, který mohou firmy uplatnit v praxi ve svém podnikání. Kuba též řekl, že je nesmysl, aby vysokoškolské vzdělání bylo masové, neboť pak bude zákonitě klesat jeho kvalita. Podle Gaussovy křivky je totiž v každé populaci jen relativně nízká část lidí s takovou inteligencí, aby u nich mělo vysokoškolské vzdělání smysl.
„Dříve platilo ´co Čech to muzikant´, teď to zase vypadá, že ´co Čech to vysokoškolák´,“ řekl Kuba. Podle něho také existuje řada oborů, které jsou zbytečné a nepřináší nic ekonomice země. Podle Kuby se ministru školství Josefu Dobešovi příliš nedaří vtáhnout vysoké školy s jejich výzkumem do komunikace s byznysem, aby se mohl jejich výzkum využívat v praxi. „Stát dává ročně do výzkumu nějakých třicet, čtyřicet miliard korun. Musíme se ptát, kde se to projevilo, co z toho má český občan. Jako cokoli jiného musíme analyzovat, zda se nám takové náklady vyplatí a nastavit kritéria hodnocení,“ míní ministr.
Kuba se pokusí, aby se vysoké školy a výzkum více zapojily do spolupráce s podniky, aby již i studenti mohli pracovat na konkrétních projektech, které se využijí ve výrobě. Podle něho by bylo dobré i částečně nastavit financování škol dle toho, zda se jejich projekty uplatní na trhu.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
