Výduť (aneurysma) mozkových cév je poměrně časté onemocnění, jímž trpí až každý dvacátý člověk. U řady nemocných se však nemusí do konce života projevit, protože nepraskne a nezačne krvácet. Potenciálně však člověka ohrožuje na životě. Dnešní diagnostika umožňuje rozpoznat a vyléčit část aneurysmat včas, tedy předejít jejich prasknutí. Přispěl k tomu zejména rozvoj CT (počítačové tomografie)a MR (magnetické rezonance) a jejich větší dostupnost pro pacienty. Stává se proto čím dál tím častěji, že lékaři odhalí výdutě náhodně, když vyšetřují těmito metodami jinou chorobu. Mnoha pacientům tak včasné odhalení a odstranění aneurysmatu pravděpodobně zachránilo a zachrání zdraví, a možná i život.
Co je to aneurysma
Aneurysma (výduť) patří do skupiny cévních odchylek. Je to abnormální vakovité rozšíření, tedy vydutí tepny v místě jejího oslabení a následně změn ve struktuře její stěny. Prasknutí aneurysmatu je vždy život bezprostředně ohrožující situací, nejzávažnějšími stavy jsou prasklá aneurysmata na aortě a mozkových cévách.
Příčiny vzniku
Stěna tepny může být oslabena vrozenými nebo získanými patologickými změnami. Na vzniku aneurysmatu se podílí vždy více faktorů, z nichž nejčastější je ateroskleróza a s tím související hypertenze, vrozené a degenerativní procesy v cévní stěně, genetické faktory, zánětlivé procesy či poúrazové stavy.
Mozkové aneurysma
Mozek je tkáň nejcitlivější na nedostatek kyslíku. Proto každý problém v cévách, který způsobuje špatný průtok krve a s tím spojené nedostatečné zásobování mozku kyslíkem, má pro člověka fatální následky. Mozkové aneurysma se nejčastěji vyvíjí ve větvení velkých mozkových cév. Pokud výduť praskne, dochází nejčastěji k takzvanému subarachnoidálnímu (podpavoučnicovému) krvácení, tedy rozlití krve kolem mozku. Vzácněji se může projevit i jiný typ krvácení.
Prasklá výduť je stav, který člověka ohrožuje na životě. Polovina lidí na následky onemocnění zemře, další čtvrtina lidí sice přežije, ale s nějakým postižením – například špatně chodí, vidí, mají výpadky paměti či psychické problémy. Jen čtvrtině pacientů se podaří uzdravit. Šancí pro nemocného je tedy odhalit a odstranit výduť, která hrozí prasknutím, včas. A to se v dnešní době díky moderním diagnostickým metodám daří čím dál častěji.
Za výduť, kterou je třeba odoperovat, protože hrozí její prasknutí, se považuje ve většině případů aneurysma větší než pět milimetrů. Existují však i různá další kritéria, například věk nebo celkový zdravotní stav pacienta, která rozhodnou o tom, zda zatím nekrvácející výduť operovat či ne.
Klinické projevy
Nepatrný průsak krve nebo náhlé roztažení stěny výdutě se může projevit tzv. varovnými bolestmi hlavy, tyto však nelze odlišit od daleko častějších bolestí hlavy z jiných příčin. Při velkém krvácení je typickým projevem krutá bolest hlavy, kterou pacienti popisují jako „nikdy nepoznanou“. Často se objeví po nějaké námaze. Taková bolest by vždy měla vést k náležitému vyšetření. Mohou se přidat poruchy vědomí, hybnosti, v nejhorším případě pacient zemře.
Moderní diagnostika
Ještě před několika lety se mozkové výdutě daly kvalitně zobrazit pouze pomocí mozkové angiografie, což je poměrně náročné a invazivní vyšetření (do tepny se katetrem zavádí kontrastní látka). Neprovádělo se běžně, ale spíše jen ve specifických případech. Málokdy se tedy povedlo odhalit výduť náhodně.
V dnešní době se provádějí vyšetření mozku především pomocí MR a CT a tzv. MR nebo CT angiografií lze kvalitně zobrazit i mozkové cévy a výdutě. Jsou to metody mnohem jednodušší a pro pacienta dostupnější. Díky jim se daří odhalit v řadě případů toto onemocnění včas. Pro vyhledávání nemocných například při rodinné zátěži (dvě a více prokázaných výdutí nebo subarachnoidálních krvácení u přímých příbuzných) se dá využít zejména magnetická rezonance.
Léčba výdutí
Cílem léčby je vyřadit výduť, ať již protrženou či dosud nekrvácející, z krevního oběhu. V akutním stádiu i v případě, že výduť ještě nepraskla, se léčba provádí dvěma způsoby. Buď mikrochirurgicky - tzv. clipping, (z angl. clip – svorka) čili zasvorkování výduti zvenku cévy se zachováním její průchodnosti. Clipping se provádí jako otevřená mikrochirurgická operace při otevření lebeční dutiny (tzv. kraniotomie). Endovaskulární léčba (pod rentgenem za pomoci katetru), to je tzv. coiling (z angl. coil – spirála), kdy se do výduti zavedou speciální kovové spirálky, na nich se vytvoří trombus a výduť se jím uzavře. V posledních letech se začínají používat i touto cestou zaváděné výztuže-stenty, které dále rozšiřují možnosti tohoto způsobu léčby. Léčba se provádí cestou zavedeného katetru tříslem do stehenní tepny a dále cévním systémem až do příslušné mozkové cévy.
Ideální je akutní řešení do tří dnů od krvácení z výduti vzhledem k vysokému riziku opakovaného krvácení u již prasklé výdutě, po 72 hodinách již kvůli rozpadu hemoglobinu a uvolňování toxických látek vznikají spasmy mozkových cév, takže indikaci operace v tomto období je nutné stanovit přísně individuálně.
Odložené řešení se provádí spíše výjimečně při pozdní diagnostice nebo tehdy, když je stav pacienta natolik těžký, že by okamžitý léčebný zákrok neunesl. Postupy jsou v tomto případě stejné jako v akutní fázi, ale uplatňují se až po odeznění spasmů mozkových cév.
Pro každou z metod jsou vhodné určité lokalizace a tvary výdutí, rozhoduje i stav pacienta, případně věk a další faktory. Každá z nich má své výhody i nevýhody.
Coiling je šetrnější z toho pohledu, že se nemusí pacientovi chirurgicky otevírat hlava, některé komplikace v průběhu zákroku - například prasknutí výdutě během výkonu - jsou však obtížněji řešitelné. Nevýhodou je například to, že není stoprocentně zaručeno, že se spirálky zavedené katetrem nepohnou a část výdutě se opět nezačne plnit.
Naproti tomu zasvorkování výdutě při otevření lebky je považováno za stav, kdy je pacient definitivně vyléčen, otevřená operace mozku je však pro nemocného náročnější. O tom, jakou metodu léčby u daného pacienta použít, rozhoduje celý tým, v němž jsou zastoupeni neurochirurgové a radiologové.
Obě tyto metody jsou poměrně náročné a musejí se provádět ve specializovaných cerebrovaskulárních centrech, kde je nepřetržitě ve 24 hodinovém provozu k dispozici neurochirurg, který je schopný provést clipping, a endovaskulární radiolog, který umí provést coiling. K dispozici musí být také dobrá diagnostika a neurochirurgická jednotka intenzivní péče.
Co je to aneurysma
Aneurysma (výduť) patří do skupiny cévních odchylek. Je to abnormální vakovité rozšíření, tedy vydutí tepny v místě jejího oslabení a následně změn ve struktuře její stěny. Prasknutí aneurysmatu je vždy život bezprostředně ohrožující situací, nejzávažnějšími stavy jsou prasklá aneurysmata na aortě a mozkových cévách.
Příčiny vzniku
Stěna tepny může být oslabena vrozenými nebo získanými patologickými změnami. Na vzniku aneurysmatu se podílí vždy více faktorů, z nichž nejčastější je ateroskleróza a s tím související hypertenze, vrozené a degenerativní procesy v cévní stěně, genetické faktory, zánětlivé procesy či poúrazové stavy.
Mozkové aneurysma
Mozek je tkáň nejcitlivější na nedostatek kyslíku. Proto každý problém v cévách, který způsobuje špatný průtok krve a s tím spojené nedostatečné zásobování mozku kyslíkem, má pro člověka fatální následky. Mozkové aneurysma se nejčastěji vyvíjí ve větvení velkých mozkových cév. Pokud výduť praskne, dochází nejčastěji k takzvanému subarachnoidálnímu (podpavoučnicovému) krvácení, tedy rozlití krve kolem mozku. Vzácněji se může projevit i jiný typ krvácení.
Prasklá výduť je stav, který člověka ohrožuje na životě. Polovina lidí na následky onemocnění zemře, další čtvrtina lidí sice přežije, ale s nějakým postižením – například špatně chodí, vidí, mají výpadky paměti či psychické problémy. Jen čtvrtině pacientů se podaří uzdravit. Šancí pro nemocného je tedy odhalit a odstranit výduť, která hrozí prasknutím, včas. A to se v dnešní době díky moderním diagnostickým metodám daří čím dál častěji.
Za výduť, kterou je třeba odoperovat, protože hrozí její prasknutí, se považuje ve většině případů aneurysma větší než pět milimetrů. Existují však i různá další kritéria, například věk nebo celkový zdravotní stav pacienta, která rozhodnou o tom, zda zatím nekrvácející výduť operovat či ne.
Klinické projevy
Nepatrný průsak krve nebo náhlé roztažení stěny výdutě se může projevit tzv. varovnými bolestmi hlavy, tyto však nelze odlišit od daleko častějších bolestí hlavy z jiných příčin. Při velkém krvácení je typickým projevem krutá bolest hlavy, kterou pacienti popisují jako „nikdy nepoznanou“. Často se objeví po nějaké námaze. Taková bolest by vždy měla vést k náležitému vyšetření. Mohou se přidat poruchy vědomí, hybnosti, v nejhorším případě pacient zemře.
Moderní diagnostika
Ještě před několika lety se mozkové výdutě daly kvalitně zobrazit pouze pomocí mozkové angiografie, což je poměrně náročné a invazivní vyšetření (do tepny se katetrem zavádí kontrastní látka). Neprovádělo se běžně, ale spíše jen ve specifických případech. Málokdy se tedy povedlo odhalit výduť náhodně.
V dnešní době se provádějí vyšetření mozku především pomocí MR a CT a tzv. MR nebo CT angiografií lze kvalitně zobrazit i mozkové cévy a výdutě. Jsou to metody mnohem jednodušší a pro pacienta dostupnější. Díky jim se daří odhalit v řadě případů toto onemocnění včas. Pro vyhledávání nemocných například při rodinné zátěži (dvě a více prokázaných výdutí nebo subarachnoidálních krvácení u přímých příbuzných) se dá využít zejména magnetická rezonance.
Léčba výdutí
Cílem léčby je vyřadit výduť, ať již protrženou či dosud nekrvácející, z krevního oběhu. V akutním stádiu i v případě, že výduť ještě nepraskla, se léčba provádí dvěma způsoby. Buď mikrochirurgicky - tzv. clipping, (z angl. clip – svorka) čili zasvorkování výduti zvenku cévy se zachováním její průchodnosti. Clipping se provádí jako otevřená mikrochirurgická operace při otevření lebeční dutiny (tzv. kraniotomie). Endovaskulární léčba (pod rentgenem za pomoci katetru), to je tzv. coiling (z angl. coil – spirála), kdy se do výduti zavedou speciální kovové spirálky, na nich se vytvoří trombus a výduť se jím uzavře. V posledních letech se začínají používat i touto cestou zaváděné výztuže-stenty, které dále rozšiřují možnosti tohoto způsobu léčby. Léčba se provádí cestou zavedeného katetru tříslem do stehenní tepny a dále cévním systémem až do příslušné mozkové cévy.
Ideální je akutní řešení do tří dnů od krvácení z výduti vzhledem k vysokému riziku opakovaného krvácení u již prasklé výdutě, po 72 hodinách již kvůli rozpadu hemoglobinu a uvolňování toxických látek vznikají spasmy mozkových cév, takže indikaci operace v tomto období je nutné stanovit přísně individuálně.
Odložené řešení se provádí spíše výjimečně při pozdní diagnostice nebo tehdy, když je stav pacienta natolik těžký, že by okamžitý léčebný zákrok neunesl. Postupy jsou v tomto případě stejné jako v akutní fázi, ale uplatňují se až po odeznění spasmů mozkových cév.
Pro každou z metod jsou vhodné určité lokalizace a tvary výdutí, rozhoduje i stav pacienta, případně věk a další faktory. Každá z nich má své výhody i nevýhody.
Coiling je šetrnější z toho pohledu, že se nemusí pacientovi chirurgicky otevírat hlava, některé komplikace v průběhu zákroku - například prasknutí výdutě během výkonu - jsou však obtížněji řešitelné. Nevýhodou je například to, že není stoprocentně zaručeno, že se spirálky zavedené katetrem nepohnou a část výdutě se opět nezačne plnit.
Naproti tomu zasvorkování výdutě při otevření lebky je považováno za stav, kdy je pacient definitivně vyléčen, otevřená operace mozku je však pro nemocného náročnější. O tom, jakou metodu léčby u daného pacienta použít, rozhoduje celý tým, v němž jsou zastoupeni neurochirurgové a radiologové.
Obě tyto metody jsou poměrně náročné a musejí se provádět ve specializovaných cerebrovaskulárních centrech, kde je nepřetržitě ve 24 hodinovém provozu k dispozici neurochirurg, který je schopný provést clipping, a endovaskulární radiolog, který umí provést coiling. K dispozici musí být také dobrá diagnostika a neurochirurgická jednotka intenzivní péče.
- Homolka má statut Komplexního cerebrovaskulárního centra
- Splňuje v tomto směru všechny požadavky zajištění
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Redakce
