Takovou převratnou novinku, jakou je mezinárodní letiště, přirozeně u svých domů nechtějí. „Podívejte, když vás v šest ráno vzbudí řvoucí boeing, tak vám to na zdraví nepřidá, to je jasný. A když přijdete v půl devátý domů po noční, tak se nevyspíte vůbec. Stěhovali jsme se sem s tím, že tu bude klid, že je letiště v útlumu. A teď máme nervy už jen z té představy," řekla ParlamentnímListům.cz jedna ze signatářek výzvy STOP letišti Vodochody.
Ptají se, aby vypadali jako demokrati...
V roce 1942 se obyvatel Vodochod a okolí nikdo neptal. Heydrich to měl blízko na „svůj" zámeček do Břežan, a tak se vybudovalo letiště, které sloužilo německé armádě jako vedlejší přistávací dráha. Komunisti se v 50. - 60. letech také neptali, jestli lidé chtějí, aby tam létaly v Aeru smontované migy. Prostě tam létaly. A dnes? Je dnešní doba demokratičtější než ty zmíněné? „Jo, tehdy se neptali, dneska se jakože ptají, aby vypadali jako demokrati, ve skutečnosti jsou to normální hyeny proradnější než náckové a bolševici. Prostě si nechají zákonem zvednout hlukový limity a je to," říká hned u autobusu naštvaný občan obce Bašť.
- Více o Letišti Vodochody ZDE
Bagatelizace rizik
Nebezpečí plynoucí z blízkosti kralupské chemičky považuje společnost Letiště Vodochody za mýtus.
„...Například ve Vídni, kde osa vzletové dráhy přímo křižuje nejen centrum města, ale i přilehlou ropnou rafinerii, jsou letadla povinna okamžitě po vzletu změnit kurz a zastavěné oblasti se zcela vyhnout. Obdobně se bude postupovat i při odletech z vodochodského letiště ve vztahu k chemickému areálu v Kralupech nad Vltavou."
Problém je ale v tom, že letadlo typu Boeing 737, alespoň podle leteckých expertů, musí cca 17 kilometrů letět rovně a teprve pak může okamžitě uhýbat. To je někde za obcí Sluhy. Ve Vídni je to za centrálním hřbitovem. Kralupy jsou vzdáleny zhruba čtyři kilometry. Nad Kralupami budou muset letadla po startu létat v nižší letové hladině než ve Vídni, kvůli drahám výše umístěného Letiště Ruzyně. A operovat Vídní je ve srovnání s Vodochody poněkud nekorektní i proto, že ve Vídni vzniklo letiště podobně jako v Ruzyni chvíli před druhou světovou válkou a nikdo tehdy nemohl předpokládat dnešní boeingy.
Vodochody splňují parametry pro Cargo
Jsou všechny obhajoby letiště Vodochody tak polovičatě pravdivé, jako tato? Mýtem prý je to, že bude létat denně 141 letadel. Bude to prý jen maximálně 70, v létě. Jenomže 141 je údaj čerpaný z původní dokumentace před EIAmi. Takže původní záměr takový byl.
Penta tvrdí, že letiště nebude sloužit cargu, ale podle námitek postižených obcí, parametry, které plánované letiště má, splňují přesně požadavky na nákladní letiště a na letadla nejčastěji používaná pro nákladní dopravu.
Více: SZ: Zásadně nesouhlasíme s přestavbou Letiště Vodochody
A když společnost Penta letiště po čase prodá? Bude nový vlastník vázán smlouvami, které sám neuzavřel? Bude se chtít nechat omezovat denními limity a hodinami bez provozu? Nebo bude prostě svůj majetek využívat tak, aby vytěžil všechny jeho možnosti?
Jisté je, že obyvatelé okolí Ruzyně si museli postupně zvykat na houstnoucí provoz a kdo se přistěhoval, věděl už zcela jistě kam. Lidem v okolí Vodochod chce finanční skupina Penta kompletně změnit životní podmínky a v tom je ten problém. A pokud lidé tvrdí, že mezinárodním letištěm budou hrubě narušena jejich lidská práva, nezbývá než souhlasit.
Hejtman chápe obavy občanů, ale letiště podporuje. To vodochodské
ParlamentníListy.cz se zeptaly hejtmana Davida Ratha (ČSSD), jelikož kraj s letištěm souhlasí, jak bude řešit stížnosti občanů s nadlimitním hlukem, znehodnocení, prakticky neprodejnost jejich nemovitostí, eventuální poškození zdraví?
„Budeme to řešit úplně stejně jako s ruzyňským letištěm, které ovlivňuje život statisíců lidí v okolí. Tedy výrazně vyššího počtu lidí než vodochodské letiště," odpověděl hejtman. „S touto vaší logikou by stát musel zrušit všechna letiště, dálnice a větší silnice. Letiště ve Vodochodech existuje desítky let a naším úkolem je dotlačit investora k tomu, aby rušilo lidi z okolních obcí co možná nejméně. Obecně platí, že téměř každý z nás občas potřebuje letět do ciziny, že chceme mít slušně dostupné letiště a současně ho nechceme mít za barákem. Chápu obavy občanů, neboť sám bydlím v sousedství ruzyňského letiště a musím objektivně konstatovat, že stávající provoz letiště Praha Ruzyně, které přepraví ročně zhruba 15 milionů lidí, sice trochu ruší, ale osobně to nevnímám zas tak zásadně negativně. Paradoxně největší hluk ruzyňské letiště způsobuje ve velmi vzdálených částech, jako jsou např. Roztoky, kde jsem nedávno zahajoval rekonstrukci zámku našeho muzea a díky letadlům nebylo často slyšet vlastního slova. A na podobné problémy si stěžují lidé i např. z Průhonic. Tudíž se ukazuje, že hlukem jsou nejčastěji postiženy obce, které jsou vzdáleny desítky kilometrů od vlastního letiště." vysvětlil svůj postoj ParlamentnímListům.cz David Rath.
Stovky proti statisícům?
Žádná varianta na půl cesty v tomto případě neexistuje. „Kraj není tím, kdo letiště staví. Nepatří nám pozemky ani okolí. To je v soukromých rukou. Kraj tudíž nemá kompetenci ani letiště postavit, ani jeho postavení zabránit. Navíc většina občanů Mělnicka, Mladoboleslavska a Kolínska velmi vítá fakt, že by mohli k letišti cestovat jednodušeji a kratší dobu. Na Ruzyň jim to trvá někdy až dvě hodiny, zatímco sem by se dostali do 30 minut. Současně hodně lidí by zde našlo zaměstnání. Tudíž, kterým občanům máme vyjít vstříc? Těm stovkám, co mají obavy a bydlí v okolních obcích, nebo těm, co se těší na větší dostupnost letiště a na nová poměrně zajímavá pracovní místa? Opět zdůrazňuji, že se snažíme působit na investora, aby činnost letiště ovlivnila život okolních obcí co nejméně," vysvětlil dále Rath.
Připomeňme, že kraj vyslovil se stavbou letiště souhlas - s nesouhlasným stanoviskem kraje by se samozřejmě nestavělo. Dále: stovkami lidí rozumí pan hejtman cca 30 000 lidí bezprostředně a denně zasažených hlukem, který tam dosud nebyl.
Pár čísel
Jak jsou na tom občané zmíněných měst s touhou po novém letišti není známo. Dvě hodiny na Ruzyni hromadnou dopravou třeba z Kolína jsou celkem snesitelné. Zjistili jsme, jak dlouho trvá cesta do Vodochod a do Ruzyně. Jak velký je rozdíl v čase při použití dopravy pro lidi, co používají hromadnou dopravu a létají nízkonákladovkami a chartery. Zde jsou příklady:
1) z Kolína vyrazíte v 7:11 a v 8:38 jste za pomoci vlaku, metra a autobusu na Ruzyni.
2) z Kolína vyrazíte v 7:11 a v 8:38 jste za pomoci vlaku, pěti minut chůze, autobusu, a ještě jednoho autobusu ve Vodochodech. S těžkým kufrem nic moc.
Do Vodochod se dostanete zase až za hodinu, zatímco na Ruzyni můžete použít dalších 8 následujících spojů
Obdobná situace je z Mělníka a co se Mladé Boleslavi týče, na Ruzyni jste za něco méně než dvě hodiny, ve Vodochodech řádově o deset minut déle. Takže kde je výhoda Vodochodského letiště? „Možná se počítá s rozvrtáním středočeské dopravy. Víc autobusů asi hejtmanstvo nepostaví, když jich nechalo plno zrušit, takže se některé asi přesunou. A co dnes funguje - dobrá dostupnost Prahy, bude ve psí..." odhaduje pro ParlamentníListy.cz postřižínský starousedlík.
„Pan hejtman si jezdí autem a jestli tvrdí, že to z Kolína dělá za méně než půl hodiny, tak logicky překračuje povolenou rychlost. Asi by se divil, ale jsou u nás i lidé, kteří automobil nemají, pravidla porušovat nemohou a jedou hromadnou dopravou i na letiště. Takže deklarovaná půlhodinka je trochu výsměch a iluze. Ani taxikem z Kolína... Protože jet 80 kilometrů za 30 minut, to si asi může dovolit opravdu jenom pan hejtman, asi s majáčkem."
Když mohly hlučet bitevníky, proč by nemohly civilní letouny?
Na dotaz ParlamentníchListů.cz, zda příklon k Letišti Vodochody není jen pokusem o zastavení plánů na druhou vzletovou dráhu na Ruzyni, aby byli spokojení doma v Hostivici, odpovídá pan hejtman: „S ruzyňským letištěm je to jako s vodochodským. Obě tam existují desítky let a jako lékař v minulosti působící v Kralupech vím, že letecký provoz býval ve Vodochodech velmi čilý a tam zkoušené vojenské bitevníky nadělaly více hluku než běžná dopravní letadla. Osobně jsem přesvědčen, že pro většinu obyvatel Středočeského kraje, podstatnou část Pražanů, ale i další přilehlé kraje - např. Ústecký, Liberecký a Hradecký kraj, je existence druhého mezinárodního letiště velkou výhodou. Má to i svůj strategický a bezpečnostní význam. Osobně mi připadá logické využít ochoty soukromého investora, vložit miliardy do nového letiště, než zatížit zadlužený státní rozpočet dalším zhruba 8miliardovým dluhem, který si stát bude muset vzít na rozšíření státního letiště v Ruzyni. Nejsou peníze ve státním rozpočtu na dostavbu dálnic, opravu silnic, nemocnic, škol, na vodovody a kanalizace. Tudíž je těžko představitelné, že za této situace stát najde 8 miliard na další dráhu v Ruzyni," domnívá se hejtman Rath.
Dále čtěte:
Ilustrační foto: stopletistivodochody.cz
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lea Vlasáková
