Vy jste se nedávno vyslovil pro prolomení těžebních limitů v severních Čechách. Ministr průmyslu Jan Mládek prý bude ve vládě prosazovat variantu, která počítá s posunem limitu těžby na dole ČSA, což by znamenalo zbourání zhruba 170 domů v Horním Jiřetíně. Proti bourání domů se ale vyslovili šéfové všech tří vládních stran. Vám osobně se prý zejména nelíbilo, jak se proti prolomení limitů vyjádřil vicepremiér Andrej Babiš...
Paradoxně se váží k této otázce i dvě odpovědi pro severní Čechy, a to velmi protichůdné. Tedy ano i ne. Jestliže někdo řekne, že se těžit nebude, či jenom významně omezeně, tedy půjde tady o kompromis, že uhlí ano, ale jen po určitý čas, třeba pěti až osmi let, pak takový kompromis zároveň znamená, že budou lidé žít v další nejistotě, jak se věci budou vyvíjet. V zásadě si myslím, že tady nikomu nejde o tamější obce, ale že je to jen taková hra silných finančních skupin, které tady prostě licitují v energetice a pak významně svými postoji ovlivňují veřejnost a současně všemi prostředky lobbují na vládě. Takže když nám pan Babiš říká, že ne, tak nám také musí říct, co budeme dělat v těch severních Čechách dál pro lidi.
To totiž není jenom o tom, že přijde o práci 800 horníků, ale že o výdělek přijdou i osoby samostatně výdělečně činné či firmy, které tady živí další občany, a že stát tady přijde i o daně z odvodů těchto firem, což je podle mých propočtů asi osm miliard ročně – jsou to odvody, které se přerozdělují mezi obce a stát. O to všechno severní Čechy přijdou, a já se ptám, co nám pan Babiš a ti ostatní do severních Čech pošlou? Zatím nám nikdo nedal nic, kromě Miloše Zemana, který kdysi rozhodl, že sem přijde na obnovu po těžebních činnostech 15 miliard korun. Jinak žádná vláda do severních Čech téměř nikdy nic nedodala. Navíc pravice kdysi tady škrtla i pobídky pro investory... Když ale řekneme limitům ne, tak z čeho lidé a obce v severních Čechách budou žít? Vždyť už dnes se tady kumuluje bída, jsou tu vysoce podprůměrné mzdy, dochází zde ke kumulaci lidí s nízkou kvalifikací a klesají tady ceny nemovitostí, což vede v důsledku k větší kriminalitě a xenofobii. To máme být donekonečna odpadkovým košem republiky? To si všichni s námi budou hrát do té doby, než se konečně naštveme a vezmeme padesát autobusů a přijedeme do Prahy, kde si žijí, jako by byli v jiné zemi?
Druhá strana mince je to ano. Vím, že vláda kupříkladu v horním zákoně připravuje úpravu, aby se zvýšil podíl státu na vytěžené tuně z horniny, tedy z uhlí. My ale chceme, aby v případě, že se tady bude těžit, pak také významný podíl z toho zisku pro stát zůstal tady v tomto regionu na obnovu a rozvoj. Jen připomínám, že za posledních padesát let se zde bezostyšně těžilo, byl tady významný chemický průmysl a nebraly se přitom žádné ohledy na ekologii. Jenže teď se nebere ohled na nic; životní prostředí se v posledních letech zlepšilo jen proto, že se tady dvě třetiny fabrik zavřely, čímž se ale také zhoršila sociální situace zdejších lidí. Kdo tady dokončí vysokou školu, tak utíká někam jinam - mzdové příjmy pro vysokoškoláka jsou tady totiž velmi nízké nebo žádné. Kdy přestane tento region být odpadkovým košem republiky? Podle mne by se každý politik, který pochází se severních Čech, měl takto ptát. Veřejně. Já nemám vůbec žádnou averzi proti panu Babišovi, mně je řada věcí od něj dokonce i sympatická, ale chci od něj na druhou stranu slyšet, jak to tedy budeme na severu řešit.
Pokud si dobře vzpomínám, tak o prolomení těžebních limitů se hovoří už pěkných pár let, snad skoro celou dekádu, ovšem žádná vláda dosud neměla odvahu. Myslíte si, že kabinet Bohuslava Sobotky k tomu skutečně odvahu najde?
Ano, byť je tam dlouhodobá odvaha, tak situace v severních Čechách se už nedá udržet. Promítá se totiž i do xenofobních nálad, takže to znamená, že je tady trošku přetlak. Současná vláda je za to odpovědná. To si musí uvědomit. Spolupráce sociální demokracie a pragmatické strany ANO ale dle mne v tomto přináší pomalu jakousi stabilizaci. Myslím si, že se současný kabinet ale do toho nebojí pustit, stejně tak jako "slyší“ i na otázku kolem splavnění Labe. Druhou věcí je fakt, že technologicky se dostávají těžební společnosti do situace, že už se konečně musí rozhodnout, nebo přijde propouštění...
Poprvé po mnoha letech se sjezdu ČSSD, který se bude konat letos v březnu, nezúčastní prezident republiky Miloš Zeman. Bohuslav Sobotka se totiž rozhodl Zemana nepozvat, což se ale vůbec nelíbí některým významným členům sociální demokracie. Mezi nimi jste i vy. Co vás na tom nejvíc trápí?
Nevím, proč jej nepozval, o tom bych pouze spekuloval. Je to ale škoda. Vždycky totiž nějaký zástupce hlavy státu na sjezdech ČSSD nechyběl. Když někdo z Hradu přijede na sjezd vládní strany, tak to také tomu sjezdu dává silný význam, a samozřejmě to dává silný význam i dovnitř politické strany. Takže kdyby přijel Miloš Zeman na sjezd ČSSD, tak je to bezesporu významná věc a významný signál, neboť Miloš Zeman byl úspěšným předsedou ČSSD, tleskali jsme mu na posledním sjezdu dokonce vestoje. Navíc to byl on, kdo ČSSD přivedl do Strakovky hlavním vchodem, ten slogan si pamatuji dodnes. A byl to právě Zeman, kdo z marginální politické strany udělal silnou politickou stranu. Už proto by Zeman na sjezdu sociální demokracie neměl chybět. Jestliže dnes na Miloše Zemana pořádají média s grupou rudokaretníků, což je kamarila zhrzených politiků, co neuspěla v prezidentských volbách a nechce to ani respektovat, nájezdy, tak je to také signál, který by měl být odražen právě účastí Zemana na sjezdu ČSSD. Je to ale věcí předsedy, ovšem ten to měl projednat s vedením ČSSD, s nímž to ani nekonzultoval a řadu straníků tím tak nepříjemně překvapil. Respektuji ale názor a postoj předsedy.
Prezident Miloš Zeman v Den památky obětí holocaustu vyzval ke společné mezinárodní vojenské akci proti Islámskému státu (IS), které by se podle něj měli zúčastnit všichni stálí členové Rady bezpečnosti OSN. Nedojde-li k tomu, hrozí dle Zemana "superholocaust", při kterém kvůli IS zahynou stovky milionů lidí. Jak se na toto jeho prohlášení díváte?
Tady ale nemáme jen postoj Miloše Zemana, ale i Lubomíra Zaorálka. Zeman vyzval k vojenské intervenci proti Islámskému státu tak, jak je jeho zvykem a přitom pojmenoval situaci slovem „superholocaust“. K tomuto výrazu bych se sice nijak nepřiklonil, trochu mi vadí, nicméně Islámský stát jako teroristická organizace je velmi silný motiv k tomu, abychom se na to z tohoto zorného úhlu dívali - Miloš Zeman ale přitom jen obecně negativně mluvil o islámu a teroristické organizaci, která tvrdí, že je Islámský stát. Tam je ovšem na druhou stranu u něj posun v rétorice, neboť už neoznačil arabský svět, nebo potažmo islám jako zlo a terorismus, ale označil svými slovy jen teroristickou organizaci, tedy fundamentální extrémní islám za zlo světa. Já s ním v tomto plně souhlasím.
Když vyzval k ozbrojené akci, tak asi měl na mysli fakt, že je i západní svět spoluodpovědný za to, že takovéto teroristické monstrum vůbec vzniklo. Je to totiž důsledek určité nedobré politiky a nedobrých politických rozhodnutí západního světa - a i my tady přitom neseme určitou spoluodpovědnost. Jde totiž o to, že celá řada zemí se buď spolupodílela nebo mlčela k tomu, když v roce 2003 Spojené státy se svými partnery bez mandátu OSN napadly a zničily Irák a následně se spolupodílely i na rozbití Libye a teď se spolupodílí – ať už přímo nebo nepřímo - na občanské válce v Sýrii s podporou radikálních muslimů a Islámského státu. Uvědomění si těchto faktů je pak obsaženo ve vyjádření, že musíme zaútočit a zničit základny Islámského státu. Ale pravdu má také ministr zahraničí Zaorálek, že to nelze udělat bez účasti arabského světa, neboť i on je ohrožen Islámským státem.
Když se ale díváme na vlny uprchlíků třeba ze Sýrie, tak bych tady očekával, že bohaté země, jako je Saúdská Arábie a další státy mnohem bohatší, než jsme my, pomohou svým souvěrcům. Jenže to se neděje.
Co dalšího Miloši Zemanovi vyčítáte za dobu jeho "prezidentování“?
Jeho role prezidenta je do značné míry odrazem i jeho premiérské funkce. Podle mne se snaží některé věci ovlivňovat pozitivně, čímž také ukázal, že to není jen kladeč věnců a jakási figurka a mentor. Zeman také aktivně vystupuje v zahraniční politice, kterou uchopil i za hospodářský konec. Ovšem naturalismus, s jakým některé věci pojmenovává, tak to někdy zaráží, to přiznávám. Ale zdá se, jakoby si liboval v tom, že některé věci pojmenovává velmi kontroverzně. Vystrkuje tím totiž dopředu některé věci, o nichž se musí mluvit, což se dotýká zejména zahraničně politických témat.
Ovšem na druhou stranu svým odpůrcům tímto chováním a konáním dal do ruky silný klacek. Oni pak toto jeho chování totiž velmi zneužívají. Tím mám na mysli třeba diskuzi kolem Pussy Riot. Já znám Miloše Zemana z osobních kontaktů, kdy jsem s ním jezdil ve volebních autobusech, a musím říci, že to je člověk, který nikdy nepoužíval vulgární výrazy a vulgární slova. O to víc jsem zkoprněl, když ty věci pojmenoval podle svého. On není zdaleka tak vulgární politik, jak ho stavějí do světla jeho odpůrci. Mnozí z nich jsou - jak jsem poznal na vlastní kůži – dokonce mnohem sprostší ve svém osobním životě. Zeman ale asi nebral ohled na to, jak si kdo a co bude myslet.
Jak vidíte prezidentskou volbu v roce 2018? Myslíte si, že by se Zeman měl pokoušet o druhé prezidentské období?
Nevím, jak se bude cítit zdravotně. Ale politické spektrum by jistě už nyní mělo přemýšlet o osobnosti prezidenta, i když je to otázka stále vzdálená. Ovšem měli bychom určitě už dnes debatovat o tom, jak si představujeme hlavu státu. Bude-li ale Zeman fit, tak já bych nebyl proti tomu, aby kandidoval do této funkce opětovně.
Psali jsme:
autor: Olga Böhmová
