Naštvaní lidé svolávají megakonferenci. Chtějí svrhnout vládu i Klause

„Většina národa je natolik znechucena panujícími poměry a vyčerpána zápasem o holou existenci, že už nemá dostatek energie, času ani chuti se vzepřít. Lidé čekají, že to za ně udělá někdo jiný. Situace začíná být kritická, je nejvyšší čas, aby v naší zemi byly zahájeny změny k lepšímu,“ uvádí autor Holešovské výzvy Václav Princ .

Holešovská výzva

A konstatuje, že v ČR působí několik desítek, možná i stovek protivládních iniciativ a sdružení. Jednotlivě žádné z nich nemá sílu k prosazení svých záměrů a dosažení obratu k lepšímu v naší zemi. „Proto jsme se rozhodli nabídnout těmto hnutím iniciativám, sdružením, možnost setkání na celostátní konferenci, kde by jejich zástupci projednali jak postupovat, aby tento korupční režim byl svržen, a tím se otevřela cesta k zahájení pozitivních změn,“ řekl ParlamentnímListům.cz další z aktivistů, předseda politického hnutí Občané 2011, Ludvík Adámek.

Připomněl, že za tím účelem je naplánována na 28. ledna také Celostátní konference občanských iniciativ a odborů. Měla by se zabývat současnou politickou situací v zemi.

„Odmítáme jakoukoli anarchii a anonymní výzvy. Vážíme si velmi pomoci ze Švýcarska při odhalování korupce v ČR a velmi děkujeme. Konference by měla vyhodnotit stávající nálady ve společnosti a poptávku po změně. Uvědomujeme si, že nemáme právo mluvit jménem občanů ČR. Vyzýváme proto občanské iniciativy a hnutí k předložení seriozních, odborných posudků stávajícího stavu ve všech hlavních oblastech činnosti státu. Tento termín končí 15. lednem tohoto roku,“ konstatoval ještě pro ParlamentníListy.cz Adámek.

Stop zadlužování a rozkrádání státu

Takzvaná Holešovská výzva, která se obrací nejen k občanům, ale i k médiím, vznikla prý na základě výrazně narůstající nespokojenosti lidí ve všech oblastech. Její název napovídá místo jejího zrodu, v kontaktech na lidi, kteří se v ní angažují, je možné nalézt mimo již uvedeného Václava Prince z Českých Budějovic, také již zmiňovaného Ludvíka Adámka z Prahy, ale například také bývalého politického vězně minulého režimu, Slávka Popelky. Ti všichni od výzvy a spojenectví iniciativ očekávají systémovou změnu a odstranění současné vlády.

„Česká republika se koncem roku 2011 dostala podle hodnocení většiny občanů do zcela jiné situace, než tomu bylo koncem roku 1989. Ze všeobecného nadšení nad změnou společenského systému a získání svobody koncem roku 1989, z politického obrození občanů při přechodu od jedné povinné idey před rokem 1989 ke zdánlivě pluralitnímu myšlení v celé společnosti, dostali jsme se do situace, ve které je řada občanů po 22 letech politicky zcela pasivních, zastrašených, zadlužených, okradených,“ píše se v úvodu Holešovské výzvy. Její autoři odhadují, že 70 procent Čechů pochybuje nyní o tom, že žijí v právním státě. A je prý mnoho těch, kteří mohou uvádět konkrétní příklady, kdy selhala policie, státní zástupci nebo soudci.

„Není tajemstvím, že náš stát se stále zadlužuje, byl rozkraden při privatizaci, je dále rozkrádán a je zcela zkorumpovaný a demoralizovaný. Pokud u nás ještě střední vrstva vůbec žije, při bližším zhodnocení bychom zjistili, že je tomu tak možná pouze setrvačností z doby před rokem 1989. Tehdy si pořídili své domy, byty nebo je zdědili po rodičích. Mladí lidé nezakládají rodiny, tak jako dříve, protože nemají jistotu zaměstnání a nemají na založení rodiny ani peníze. Přestože nám ústava stále zaručuje vzdělání a zdravotní péči zdarma, už zdaleka to není pravda. Žijeme v pokrytectví a ve lži a někdy si to ne zcela všichni uvědomujeme. Sdělovací prostředky jsou nástrojem vymývání mozků a šíření reklamy, která zaplavuje všechno kolem nás, žijeme v nadbytku „levného“ nekvalitního spotřebního zboží a potravin, kterými je náš trh zaplavován z dovozu, aniž bychom my sami něco vyráběli,“ uvádí dále zmiňovaná výzva. Připomíná, že se u nás zrušily cukrovary, zemědělská výroba, zavřely se textilky, sklárny, strojírenská výroba. Dříve výrobní haly se v lepším případě změnily v soukromé sklady.

Nejsme konkurenceschopní ani potravinově soběstační

„Zlikvidovali jsme výrobu oceli, slévárny, válcovny, výrobu speciálních nástrojových, antikorozních ocelí. Ztratili jsme potravinovou soběstačnost, konkurenceschopnost, přestali jsme plánovat a nechali jsme si naplánovat od cizích, co smíme a nesmíme vyrobit. Rozdělování peněz z Evropských fondů, kam nejdříve přispíváme, abychom potom usilovali o příděly do strukturálních fondů, nám připomíná socialistické přerozdělování a plánování, které je zdrojem obrovské korupce, zatímco sami jsme podlehli demagogii o tom, že jsme dělali všechno v době socialistického plánování špatně,“ vypočítává důvody nespokojenosti dále Holešovská výzva.

Politická elita mlčí

Autoři výzvy pak poukazují na obrovské kauzy s úniky miliardových částek, v kterých existuje důvodné podezření, že za nimi jsou osobní zájmy ministrů vlád minulých 20 let i vlády současné. Všímá si jejich rychlého zbohatnutí, podezřelého financování politických stran a vyhazování stamilionů korun na reklamní předvolební kampaně. A podivují se nad tím, že toto vše nechává naprosto lhostejnou policii, státní zastupitelství a ministry spravedlnosti a vnitra, dokonce i předsedu vlády, prezidenta, předsedy sněmovny a Senátu. „Nikdo z ústavních činitelů se zatím nepozastavil ani nad závažností argumentů, které předkládá BIS ve své výroční zprávě za rok 2010,“ připomínají dále tvůrci Holešovské výzvy. Všímají si i zdravotnictví, ze kterého se podle nich přes odpor zdravotníků dělá byznys bez toho, aby se někdo zamyslel nad tím, kam reformy zdravotnictví mohou dospět.

Poukazují dále ale i na současnou kulturu, která zaznamenává úpadek. „Kultura sama a její úroveň by měla být předmětem posouzení odborníků. My diváci, konzumenti televizního vysílání, jsme zhnuseni přemírou reklamy a přeamerikanizovaných televizních večerů s filmy o násilí. Uvědomujeme si, že zmizeli z televizních pořadů někteří, snad zakázaní umělci a díla, která se nesmí vysílat, zatímco jiní umělci z obrazovek téměř nemizí. Pokles vkusu a jeho vliv na kulturní život občanů je více než zřejmý,“ je jedna z dalších citací z Holešovské výzvy. Všímá si ovšem i současného školství a vzdělávání.

„Jaké dopady mají reformy na naše školství a zejména na vzdělanost mladých lidí, o tom máme již negativní hodnocení od mezinárodních institucí. U nás v ČR, jako kdyby bylo všechno v pořádku. Jsme svědky úpadku školství a úrovně vzdělanosti, kterému nezabrání ani státní maturity a srovnávací zkoušky v 5. a 9. třídách základních škol, pokud nebudou mít učitelé možnost učit podle svého nejlepšího svědomí a vědomí. Nemáme šanci na reformu školství, jestliže bude naše školství podléhat neviditelnému, jedinému správnému myšlení, které dogmaticky likviduje nebo potlačuje tradiční, kulturní, historické pravdy o našem národu, zatímco jiné kultury a jiný výklad historie, ne vždy zcela objektivně a oprávněně, vyzdvihuje,“ uvádí k této oblasti dále autoři Holešovské výzvy.

Podnikatelské prostředí prorostlé nespravedlností, podmínky nejsou stejné pro všechny

Pomyslnou „nit suchou“ nenechají ani na úmyslu vlády vracet majetek církvím, na některých restitucích. Velmi kriticky pak popisují i současné podnikatelské prostředí v Česku, které je podle autorů výzvy „prorostlé nespravedlností“.

„Mechanismy, jak může okrást jeden nepoctivý podnikatel jiné podnikatele, jsou zcela zřejmé, ale na rozdíl od přepadení banky nebo benzinové pumpy či herny, nejsou taková podvodná jednání u našich vyšetřovatelů a státních zástupců trestným činem, protože nelze prokázat úmysl. Všichni jsme téměř denně svědky drobných podvodů právnických osob i OSVČ, když služby nebo zboží dodávají živnostníci bez daňového dokladu, také samozřejmě bez DPH, tedy levněji než poctivá konkurence a tak šidí stát nejen o DPH, ale také o zdravotní, sociální pojištění a daň z příjmu. V takovém prostředí se nedá podnikat, protože nevytváří stejné podmínky pro všechny,“ konstatuje dále Holešovská výzva.

Nerovné podmínky a neschopnost vybírat daně

A poukazuje také na to, že stát nejen, že neumí zajistit rovné podmínky všem, ale neumí vybrat daně. Přichází s dalšími reformami, které mají dopad na lidi, kteří žijí a pracují poctivě, ale nepostihují takové občany, kteří se neoprávněně obohacují na úkor většiny.

„Státní úředníci nemají definitivu, tak se snaží svým nadřízeným zalíbit, aby zůstali v zaměstnání co nejdéle. Státní úředníci vědí, že s každým novým ministrem mohou v zaměstnání úřadu skončit a může je nahradit kamarád ministra a jeho nejbližších, proto se snaží co nejrychleji novému politickému vedení ministerstva zalíbit a to i za cenu příslibu, nebo jen náznaku příslibu nepoctivé práce ve prospěch nového ministra. Ztrácí se kontinuita řízení ministerstva, neexistuje koncepce na 5-10 let a s příchodem nového politika neplatí, co platilo a platí, co platit zase po volbách nebude. Je nutné se ptát, komu slouží rozbujelá administrativa ministerstev, když nemají koncepci, nemohou soukromým firmám nařizovat, všechno se vyvíjí chaoticky,“ vyjmenovává další neduhy v současné společnosti Václav Princ.

A dodává, že za tento stav jsou odpovědní politici, které si národ volí.

„Náš život nebude nikdy ideální, ale pojďme se aspoň pokusit odstranit z něho nepoctivé politiky a úředníky, pojďme jim sdělit, že jsme jim k tomu, co tu zavedli za 22 let, nedali mandát. Chtějme revizi a nastavení poctivých pravidel života v naší zemi. Chtějme nové volby hned,“ vyzývá Princ.

A navrhuje, aby Konference občanských iniciativ, která se má konat 28. ledna 2012, vyslovila současné vládě nedůvěru a požadovala odstoupení vlády a prezidenta republiky. „Navrhuji, aby parlament připravil neprodleně nové předčasné volby s omezeným, předem stanoveným finančním limitem maximálně 10 milionů korun na předvolební kampaň politických stran, politických hnutí a občanských iniciativ. Pokud se tak nestane a nebude rozhodnuto o nových volbách do šesti týdnů, navrhuji zahájit demonstrací 15. března 2012 stávkovou pohotovost s přípravou na generální stávku. Ta potrvá do splnění požadavků občanů na odstoupení vlády a prezidenta republiky a nové volby,“ slibuje si od současných aktivit Václav Princ, ale i ostatní autoři zmiňované Holešovské výzvy. K podpoře dokonce vyzval i média a požádal je, aby „konečně“ začala psát a informovat objektivně a nezávisle.

Do jaké míry se však jejich aktivity sejdou s pozitivní odezvou od širší veřejnosti, není vůbec jisté.

I v minulém roce totiž podobných snah bylo hned několik, vždy zůstalo však u aktivity pouhých pár jedinců. S větší odezvou se nesetkaly ani odbory, když vyzývaly veřejnost k demonstracím a jednu dobu i generální stávce namířené proti vládním reformám.