Opoziční politické strany dělají z Ústavního soudu třetí komoru Parlamentu. To dnes zopakoval předseda vlády Petr Nečas, který se objevil před novináři krátce poté, co se 16 církvemi podepsal smlouvy o finančním vyrovnání. Nečas po podpisu novinářům řekl, že vláda postupovala přísně podle práva, ustanovení zákona o církevních restitucích jsou podle něj v souladu s českou ústavou.
Nečas v této souvislosti zmínil, že se vůbec neobává toho, jak Ústavní soud (ÚS) rozhodne o ústavních stížnostech tří politických stran na církevní zákon.
"Předpokládám, že Ústavní soud bude postupovat uvážlivě, moudře a spravedlivě, a tudíž nezruší ustanovení tohoto zákona," poznamenal rezolutně a zopakoval, že to byli právě ústavní soudci, kteří v minulosti kritizovali stát za to, že nenarovnal svůj vztah s církvemi.
Na druhou stranu on sám je ale přesvědčen o tom, že nyní bude proces vydávání majetku církvím „transparentní“. Nevidí tak důvod k tomu, proč by stát nemohl zveřejnit seznam majetku, který bude vydáván.
„Nevidím důvod, proč by tento proces neměl být transparentní. Musím ale zdůraznit, že některý majetek není v rukách státu a je za něj vyplácena náhrada,“ zmínil.
Stejnou částku měla i komise pod vedením ministra Dostála
Podle jeho přesvědčení si navíc jeho vláda vůbec majetek a částku, kterou předá církvím, nevycucala z prstu.
„Mimochodem, ta částka odpovídá částce zvýšenou o inflaci, ke které došla kdysi i církevní komise ČSSD za ministra Pavla Dostála. Ty částky jsou totožné,“ podotkl k tomu.
Nakonec zkritizoval nedávné prohlášení předsedy poslaneckého klubu ČSSD Jeronýma Tejce, který měl říci, že bude rád, když bude soudní tribunál ÚS doplněn o nové levicově smýšlející ústavní soudce.
„Je to útok na nezávislost soudu, který jsme tady neměli 22 let. Není prý potřeba politizovat činnost Ústavního soudu a dělat z něj třetí komoru parlamentu. Nevím proč by měl hrát politické tanečky podle muziky, kterou píská sociální demokracie," prohlásil Nečas.
Sociální demokraté totiž ve čtvrtek večer vyzvali Ústavní soud, aby předběžným opatřením podpis zakázal.
„Dnešním formálním podpisem smluv završujeme napravení majetkových křivd, které napáchali komunisté. Počátkem devadesátých let jsme jako stát přistoupili k restitucím jako nejefektivnějšímu a nejspravedlivějšímu prvku transformace naší ekonomiky. Církve z něj tehdy byly vyňaty. Dnes jsme tento akt spravedlnosti dokončili,“ dodal nakonec Petr Nečas.
Proti podpisu smluv s církvemi protestovala ve čtvrtek a také v pátek ráno ČSSD. Veřejně vyzvala premiéra, aby s podpisy posečkal minimálně do doby, než rozhodne Ústavní soud o stížnostech tří politických stran. K Ústavnímu soudu navíc sociální demokraté poslali žádost o předběžné opatření, které by podpisy případně zakázalo.
Zeman by posečkal...
„Já bych na místě premiéra, pokud byl termín podpisu smluv s církvemi až do září, počkal na rozhodnutí Ústavního soudu,“ řekl pak k aktu podpisu i nastupující prezident Miloš Zeman.
Ústavní soud nyní kromě žádosti ČSSD na předběžné opatření eviduje tři návrhy opozičních zákonodárců na zrušení celého zákona o církevních restitucích. Stížnost podali sociální demokraté, Věci veřejné s podporou skupiny senátorů a a také komunisté.
Podobně jako Miloš Zeman se vyjádřil dopoledne i generální sekretář ÚS Tomáš Langášek. Podle něj by bylo od vlády "korektní a zodpovědné, kdyby s podpisem smluv s církvemi nespěchala a počkala skutečně až na rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS) o návrzích na zrušení zákona o církevních restitucích, jak také nyní žádala ČSSD."
Sporné smlouvy se týkají peněžní části církevních restitucí. Vláda je začala vpoledne podepisovat s 16 církvemi a náboženskými společnostmi. Jako náhradu za nemovitosti v držení obcí, krajů nebo soukromníků mají církve získat během 30 let celkem 59 miliard korun navýšených o inflaci. Část mohou dostat formou státních dluhopisů. Největší díl, 47,2 miliardy korun, připadá na římskokatolickou církev. K podpisu se jako jediná ze 17 církví, jichž se vypořádání týká, nepřipojí Bratrská jednota baptistů.Té mělo připadnout téměř 228 milionů korun.
Za komunistického režimu prý baptisté, kteří mají v Česku zhruba 2500 aktivních členů, utrpěli zanedbatelné přímé majetkové křivdy a navíc se chtějí vrátit k samofinancování sborů. Peníze, které se této církvi nevyplatí, zůstanou státu.
Hodnostáři se novinářů báli
Samotný podpis dokumentů mezi vládou a církvemi se odehrál bez přítomnosti médií. Novináře a fotografy si podle náznaků premiéra nepřáli zástupci některých církví. Nikdo z nich ani ostatně nedorazil na brífink po podpisu. Novináři tak s nimi neměli možnost hovořit ani při jejich příjezdu do budovy úřadu vlády, či při odchodu.
ČTK dokonce uvedla, že kolem budovy Úřadu vlády bylo dnes více policejních hlídek než obvykle; v bezprostředním okolí byl na přechodnou dobu omezen provoz.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: olb
