Jméno tato nemoc nese po ruském neurologovi Vladimiru Michajloviči Bechtěrevovi, který ji popsal v roce 1892. „Výskyt Bechtěrovovy choroby je mnohem vyšší než se předpokládalo. Pokud se zachytí i atypické formy a izolovaný zánět kloubu, který spojuje kost křížovou s pánevními kostmi, je udáván výskyt až u téměř 1 % populace. Většinu nemocných přitom tvoří muži,“ uvádí MUDr. Bohumil Svášek, primář Slatinných lázní Toušeň, které provozuje Nemocnice Na Bulovce.
Nemoc ohrožující mladé
|
Nejasné příčiny neznámé nemoci
Přesná příčina Bechtěrevovy choroby zůstává stále nejasná. Je však známa souvislost mezi výskytem nemoci |
Bechtěrevova choroba nejčastěji propukne mezi 15. a 30. rokem života. Velice často však bývá tato nemoc odhalena až
v pokročilejším věku, protože ve většině případů se její nepříjemné příznaky začínají objevovat a dále prohlubovat až v delším časovém rozpětí. „Samozřejmě jde v tomto směru o závažný problém, protože právě včasná diagnostika je jedním z hlavních prostředků, kterými proti tomuto onemocnění můžeme bojovat. Čím dříve se totiž nemocný začne intenzivně věnovat speciálně sestavenému cvičení, tím vyšší je pravděpodobnost, že se jeho problémy nebudou stupňovat, a naopak dojde úlevě od nepříjemných následků onemocnění,“ doplňuje MUDr. Bohumil Svášek.
Mezi nejčastější příznaky Bechtěrerovy choroby patří:
- Chronická bolest a ztuhlost, které se objevují v dolní části páteře, často v místě skloubení křížové kosti s pánví, odkud vystřelují do hýždí nebo zadní strany stehen. Bolest je nejsilnější, pokud pacient zůstává v klidu, zmírňuje se při fyzické aktivitě.
- Páteř se postupně stává stále méně ohebnou, pacient si nejprve nedosáhne rukama na kolena, později se nemůže vůbec předklonit.
- Může se objevit i bolest hrudníku, zvláště při hlubokém dýchání.
- Dalším rysem Bechtěrevovy nemoci je chronická těžká únava.
-
Zhruba 40 % případů Bechtěrevovy nemoci je spojeno se zánětem oční duhovky
a řasnatého tělíska. Zánět se projevuje bolestí oka a zvýšenou citlivostí na světlo. - V mladém věku nemocných se může nemoc projevit jako otoky velkých kloubů na končetinách, především kolen.
„Bolest u Bechtěrovovy choroby se zpravidla objevuje v klidu, v noci a před probuzením, budí nemocného ze spánku. Je spojena s pocitem ranní ztuhlosti trvajícím více než půl hodiny. Úlevu přináší lehké rozcvičení nebo aplikace tepla na ztuhlý úsek. Častou komplikací je zánět oční duhovky, který je obvykle jednostranný a má tendenci k recidivám,“ upozorňuje MUDr. Bohumil Svášek.
Utrpení faraonů, ale i Karla Čapka
Toto bolestivé onemocnění je známo
i jako nemoc faraonů. Když byl v roce 1967 pořízen systematický katalog rentgenových snímků královských mumií, který přinesl zajímavý pohled na rozšířené staroegyptské nemoci a na způsoby jejich léčení, zjistilo se, že faraon Amenhotep II. měl Bechtěrevovu chorobu. A když bylo v roce 1976 v Paříži provedeno důkladné vyšetření mumie Ramsesa II, bylo zjištěno, že jí trpěl i on.
S touto chorobou podle historických pramenů bojoval i spisovatel Karel Čapek, který se od prvních projevů onemocnění až do své smrti nezbavil všudypřítomné bolesti. Problémy Karla Čapka začaly už v mládí, což je pro toto onemocnění typické. Kvůli bolestivým problémům s obratlovými klouby nebyl proto spisovatel ani odveden na vojnu. Karel Čapek brzy přišel na to, že mu od bolestí pomáhají lázně, proto v nich od roku 1916 až do své smrti pobýval každý rok.
Současné možnosti léčby
V minulosti často trvalo pět až devět let od prvních příznaků, než lékaři diagnózu Bechtěreva pacientovi potvrdili. Poslední dobou se ale situace mění. V současnosti je možné stanovit diagnózu podstatně dříve, často ještě před vznikem rentgenologicky prokazatelných změn na páteři. Léčení Bechtěrevovy choroby je náročné a dlouhodobé a zaměřuje se na zpomalení onemocnění a zmírnění obtíží. Základ léčby tvoří léky ze skupiny nesteroidních antirevmatik, které potlačují zánět a zároveň tlumí bolest. „Rozvoj nemoci je postupný a trvá mnoho let, než dojde do konečného stadia, kdy má páteř charakter tuhé neohebné tyče. K tomu však dochází pouze u menší části pacientů,“ dodává MUDr. Bohumil Svášek.
Jak si nemocný může ulevit od bolesti?
Velmi důležitou součástí léčby Bechtěrevovy choroby je rehabilitace, jež by měla probíhat pod odborným vedením. Cviky by měly být zaměřeny na posílení svalů, správné držení těla a rozvíjení pohyblivosti páteře. Kromě cvičení jsou důležité i speciální masáže a dechová cvičení. Nemocný by se měl věnovat i některému sportu. Nejvhodnější pro tyto účely je plavání, protože voda snižuje napětí svalů a pomůže zvýšit rozsah pohybů. „Pohybová léčba je nejvýznamnější součástí komplexní péče o nemocného. Cviky se zaměřují nejvíce na vzpřimovač páteře a dechová cvičení. Vhodné je tvrdé a pevné lůžko bez podložky nebo s nízkou podložkou pod hlavou a střídání polohy na zádech a břiše. Velmi vhodné je plavání a cvičení ve vodě,“ doporučuje MUDr. Bohumil Svášek.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: MaB
