Která vláda udělala nejvíc v boji s korupcí?Anketa
Do jaké míry podle vás ovlivnila pád vlády vaše reportáž o případu exposlance Petra Wolfa, v níž je přítel Mirka Topolánka Marek Dalík zaznamenán, jak vás žádá, abyste ji stáhl z vysílání?
Na základě této reportáže vyvolala opozice v Poslanecké sněmovně hlasování o nedůvěře vlády, které vedlo k následnému pádu kabinetu Mirka Topolánka. Reportáž tak měla s pádem vlády přímou souvislost. Na druhou stranu je fakt, že se o to sociální demokraté předtím pokoušeli již několikrát, takže reportáž v tomto ohledu využili jako další z podnětů.
Jak dnes s odstupem času vnímáte kauzu Jiřího Čunka, o kterém jste také točil?
Vnímám ji stále stejně. Tehdejší místopředseda vlády Jiří Čunek byl vyšetřován policií kvůli podezření ze spáchání trestného činu. V momentě, kdy kriminalisté chtěli uzavřít šetření s návrhem na podání obžaloby na Jiřího Čunka, tedy když případ chtěli předat k rozhodování soudu, však ve prospěch obviněného politika nestandardně zasáhlo hned několik vysokých státních zástupců, včetně tehdejší nejvyšší státní zástupkyně. Právě v tu chvíli jsme se kauzou začali zabývat a odhalili jsme, kromě jiného, to, jaké bylo pozadí neobvyklých zásahů státních zástupců do případu, respektive z jakého důvodu a na čí popud tak podle všeho činili.
Psali jsme:
Vyšetřování Jiřího Čunka bytostně ohrožovalo stabilitu vlády Mirka Topolánka, neboť někteří ministři podmiňovali své další setrvání v ní jen za podmínky, že Jiří Čunek nebude obžalován. To se nakonec skutečně nestalo, neboť právě díky oněm zásahům se kauzu podařilo zastavit, avšak s poměrně katastrofálními důsledky: Důvěra veřejnosti k politikům, ale i výkonu spravedlnosti klesla skoro na nulu a mezi státními zástupci se rozhořel tichý boj – na jedné straně byli ti, kteří nestandardní postup prosazovali a schvalovali, na straně druhé ti, kteří jej důrazně odmítali a kritizovali.
Situace se zklidnila až o mnoho měsíců později, poté, co došlo k odvolání státních zástupců, kteří stáli za zastavením případu. Na jejich místa přišli noví lidé, v čele s nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem, kteří se krok za krokem pracně snaží o obnovení důvěry v tuto instituci. A myslím, že se jim to daří.
Považujete termín „justiční mafie“, který bývalá nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová pronesla na adresu tehdejší nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké a dalších státních zástupců, za aktuální?
Nikoliv. Toto označení, jakkoliv bylo nadnesené, působilo příhodně právě v době, kdy část státních zástupců ohýbala zákony – mimo jiné právě v kauze Čunek - a postupovala takto nestandardně ve shodě se snahou ochránit vlivné a mocné lidi. Nemám žádné informace o tom, že by takové praktiky pokračovaly i po nástupu nového nejvyššího státního zástupce.
Psali jsme:
Kterou formu korupce považujete v Česku za nejhorší a jakým způsobem se zde podle vás nejčastěji uplácí?
Netuším, zda dokážu bezezbytku definovat „formy korupce“. Korupce je špatná sama o sobě, ať už jde o jakýkoliv její projev, nebo formu. Není ničím jiným než prostředkem, jak prosadit, nebo udržet něco, co odporuje zákonům nebo dobrým mravům. Korupce ničí politický, ale i obchodní systém, poškozuje ekonomiku, nabourává důvěru ve spravedlivost a korektnost a kazí mezilidské vztahy. Korupce je nádorem společnosti.
Výhodu na úkor široké veřejnosti nebo oprávněných osob totiž vždy získává jednotlivec či úzká skupina lidí, která korumpuje své okolí. Obecně přitom považuji za horší ty, kteří se nechávají korumpovat, než ty, kteří korumpují. Kdo korupci přijímá, ten ji fakticky v praxi i prosazuje. Kdyby na vlivných místech neseděli lidé s chutí nechat se uplácet, pak by systém fungoval mnohem lépe a spravedlivěji.
Jak hodnotíte situaci v policii po odchodu Petra Lessyho?
Situace v policii je dlouhodobě špatná. Když hovořím s kriminalisty, v podstatě všichni si na poměry uvnitř resortu tiše stěžují. Tak tiše, aby je to nestálo místo... A je jedno, ve které policejní složce zrovna pracují. Uniformovaní policisté si stěžují na nedostatek peněz, kriminalisté na omezenou operativu, speciální útvary pak oslabují časté personální změny ve vedení atd. Přestože se v posledních měsících policie malinko „postavila na nohy“ a začala konečně zase vyšetřovat i ty nejzávažnější zločiny, dodnes bojuje s následky špatných systémových zásahů, které prosadil bývalý ministr vnitra Ivan Langer a jeho podřízení. Současný ministr přitom k nápravě mohl napomoci mnohem více. Namísto toho jsme však svědky dalších a dalších výměn nejvyšších policejních důstojníků, což ke stabilitě uvnitř policie rozhodně nevede.
Psali jsme:
Pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová tvrdí, že policie tajila před žalobci desítky případů. Co si o tom myslíte?
Neznám detaily případů, které měla policie před státními zástupci tajit, proto zůstanu jen u obecného konstatování. Pokud kriminalisté teprve prověřovali některá podezření a v této fázi se ve snaze zabránit únikům informací ještě se svými poznatky nesvěřovali státním zástupcům, pak se o pochybení podle mne nejedná. Je-li však pravda, že policie tímto způsobem zahlazovala evidentní trestnou činnost, to znamená, že činy, které by pravděpodobně vedly k odsouzení pachatelů jen naoko prověřovala a poté věc odložila bez vědomí státního zástupce, pak se jedná o zásadní pochybení a pravděpodobně dokonce trestnou činnost. Následky by pak měli nést nejen konkrétní policisté, ale i jejich nadřízení, včetně ministra vnitra.
Psali jsme:
Kdo podle vás ve skutečnosti vládne v této zemi?
Doufám a věřím, že především běžní lidé a to prostřednictvím demokratického systému, který zde díky bohu máme. Lidé si volí své zákonné zástupce a mohou tak přímo ovlivnit to, kdo se na nejvyšší a nejvlivnější místa dostane a tedy i to, kdo a jak bude o naší zemi rozhodovat. Že to není snadný proces, je samozřejmě zcela jasné. Že se toto rozhodování vždy snažili ovlivnit ve svůj prospěch majetní lidé, mocní lidé, lidé s ambicemi a vlivem, to je taky zcela zřejmé. Snažili se, snaží a snažit se budou. Lidé jsou zkrátka takoví.
Můžeme se tisíckrát rozčilovat a stejně to tak bude. Pořád jsem však přesvědčen, že vládu nad svou zemí máme ve svých rukou my všichni. Jde jen o to nezůstávat pasivní a nebrblat pouze někde nad půllitrem piva. Pokud si lidé konečně uvědomí, že všichni politici, všichni do jednoho, jsou závislí na naší důvěře a našich hlasech ve volbách, pokud konečně pochopí, že se nesmí nechat politickými podvodníky manipulovat a naopak mohou důsledným tlakem na dodržování slibů a zákonů přivodit jejich pád, nebo dokonce i trest, pak získají skutečnou kontrolu nad svými životy i svou zemí. Jak velká ta kontrola bude, to záleží na každém jednom z nás.
Dalibor Bártek (*1973) je investigativní novinář. Od roku 2001 pracuje v České televizi, nejprve v pořadu Klekánice, poté v pořadu Reportéři ČT, kde je dosud. Ve svých reportážích se zabýval například podezřelou privatizací a tunelováním OKD, zločiny spojenými s podnikatelem Radovanem Krejčířem, vyšetřováním kauzy Čunek, kauzy Wolf. Aktuálně se věnuje případu lihové chobotnice kolem podnikatele Radka Březiny.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petr Kupka
