Bilirubin je produktem metabolismu hemoglobinu, který vzniká při rozpadu červených krvinek - nejčastěji při krevních podlitinách a při neshodě krevních skupin či Rh faktoru matky a dítěte. Krevní skupinu i Rh faktor mají na porodnici vyšetřeny všechny těhotné ženy i novorozenci.
Bilirubin je ve vodě nerozpustný a v této formě se může s organismu vyloučit. Pokud by v těle zůstával, mohl by mít toxické účinky. U novorozenců, u nichž teprve dozrává činnost jaterních enzymů a rozbíhá se peristaltika dochází k pomalejšímu vylučování. Objevuje se tak tzv. fyziologická žloutenka, která se zpravidla projevuje asi 24 hodin po porodu.
Pokud by se tento stav neléčil, mohlo by u ditěte dojít k postižení různých orgánů, které se se může projevit ihned, někdy až v průběhu týdnů až měsíců. Děti jsou ochablé, apatické, špatně prospívají. Mohou se objevovat křeče, některé z dětí mohou i zemřít.
Účinnou a nezatěžující léčbou novorozenecké žloutenky, která je používána již na novorozeneckých odděleních je fototerapie (FT). Jedná se o léčbu modrou částí světelného spektra, která v kůži a podkoží přemění nebezpečný bilirubin na netoxickou formu, která je z těla snadněji vyloučena.
V průběhu FT je sledována bilance tekutin, srdeční činnost, dýchání a celkový stav novorozence. Velmi důležitá při léčbě „ modrým světlem“ je kontrola genitálu a ochrana zraku, u kterého by mohlo dojít k nevratnému poškození UV zářením. Dnes už je tato léčba technicky mnohem dokonalejší a dítě nemusí být odděleno od matky.
Vlivem léčby sice mizí viditelné příznaky žloutenky, ale stav dítěte musí být stále sledováno prostřednictvím opakovaných odběrů krve.
U 1-2% kojených dětí se můžeme setkat s prodlouženým trváním ikteru,t zv. žloutenkou kojených dětí. Trvá většinou do 12.týdne a její příčina není přesně známa.
Pokud by množství biliribinu v krvi dítě ohrožovalo více, je možno přistoupit k výměnné transfuzi krve jako další eliminační metodě.
Nejrizikovější je žloutenka u nedonošených dětí a při Rh inkompatibilitě (Rh negativní matce se narodí Rh pozitivní dítě). Matka po kontaktu s krvinkami dítěte proti nim tvoří protilátky, které procházejí placentou do krve dítěte a jeho krvinky ničí. V prvním těhotenství dítě není většinou vážně ohroženo, ale pro další dítě je již toto nebezpečí větší a mohlo by dojít k vážnému poškození nebo i ke smrti ještě nenarozeného dítěte. Proto v těchto případech dostávají těhotné ženy vždy injekce protilátek, které riziko postižení významně snižují.
Bilirubin je ve vodě nerozpustný a v této formě se může s organismu vyloučit. Pokud by v těle zůstával, mohl by mít toxické účinky. U novorozenců, u nichž teprve dozrává činnost jaterních enzymů a rozbíhá se peristaltika dochází k pomalejšímu vylučování. Objevuje se tak tzv. fyziologická žloutenka, která se zpravidla projevuje asi 24 hodin po porodu.
Pokud by se tento stav neléčil, mohlo by u ditěte dojít k postižení různých orgánů, které se se může projevit ihned, někdy až v průběhu týdnů až měsíců. Děti jsou ochablé, apatické, špatně prospívají. Mohou se objevovat křeče, některé z dětí mohou i zemřít.
Účinnou a nezatěžující léčbou novorozenecké žloutenky, která je používána již na novorozeneckých odděleních je fototerapie (FT). Jedná se o léčbu modrou částí světelného spektra, která v kůži a podkoží přemění nebezpečný bilirubin na netoxickou formu, která je z těla snadněji vyloučena.
V průběhu FT je sledována bilance tekutin, srdeční činnost, dýchání a celkový stav novorozence. Velmi důležitá při léčbě „ modrým světlem“ je kontrola genitálu a ochrana zraku, u kterého by mohlo dojít k nevratnému poškození UV zářením. Dnes už je tato léčba technicky mnohem dokonalejší a dítě nemusí být odděleno od matky.
Vlivem léčby sice mizí viditelné příznaky žloutenky, ale stav dítěte musí být stále sledováno prostřednictvím opakovaných odběrů krve.
U 1-2% kojených dětí se můžeme setkat s prodlouženým trváním ikteru,t zv. žloutenkou kojených dětí. Trvá většinou do 12.týdne a její příčina není přesně známa.
Pokud by množství biliribinu v krvi dítě ohrožovalo více, je možno přistoupit k výměnné transfuzi krve jako další eliminační metodě.
Nejrizikovější je žloutenka u nedonošených dětí a při Rh inkompatibilitě (Rh negativní matce se narodí Rh pozitivní dítě). Matka po kontaktu s krvinkami dítěte proti nim tvoří protilátky, které procházejí placentou do krve dítěte a jeho krvinky ničí. V prvním těhotenství dítě není většinou vážně ohroženo, ale pro další dítě je již toto nebezpečí větší a mohlo by dojít k vážnému poškození nebo i ke smrti ještě nenarozeného dítěte. Proto v těchto případech dostávají těhotné ženy vždy injekce protilátek, které riziko postižení významně snižují.
ml,foto:archiv
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Redakce
