Odborář: Nečasi a milá vládo, umím to lépe. Našel jsem pro vás peníze

„Hovoří se o tom, že v současné době chybí ve státní kase něco kolem 35 miliard korun. Již méně hlasitě se přiznává to, že je v Česku zřejmě až 100 miliard takzvaných černých peněz. My přinášíme návrh na to, jak ty černé peníze omezit a jak je dostat do státního rozpočtu, který je potřebuje,“ řekl ParlamentnímListům.cz Bohumír Dufek. On a další čelní představitelé svazu tak reagují tímto způsobem na kritiku toho, že pouze vyčítají vládě chybné kroky a nepřinášejí konstruktivní řešení. (Dokumenty k pátečnímu jednání tripartity ZDE )

Podstata je přitom jednoduchá. Češi by místo pro mnohé složitých daňových přiznání odevzdávali doklad obsahující takzvanou rekonstrukci příjmů osoby. „Ujišťuji všechny, že by to nebyl problém vyplnit pro nikoho,“ podotkl Dufek.

Analýza skrytých příjmů - jednoduché "kupecké počty"?

Šlo by vlastně o takovou analýzu skrytého příjmu pro výpočet daně z neznámých zdrojů. „Každý, kdo má elementární sklon k spravedlnosti, to musí, a tomu věřím, ocenit a neměl by to pro něj být žádný problém,“ říká ještě šéf Asociace samostatných odborů. A pak už se pouští do vysvětlení základního principu zmiňované analýzy.

Na jedné straně by si vyplnil každý Čech aktiva, na straně druhé pasiva.

„Aktiva – tedy to, co každý člověk má, nebo k čemu přišel normální běžnou cestou, stejně evidují banky, úřady – většinou pod rodným číslem. Každý dospělý Čech by si do nich tedy poznačil částku vypovídající o jeho výši hotovosti v bance, o spořícím účtu, o ceně nemovitosti, pokud nějakou vlastní, cenu automobilu, šperků a třeba i diamantů, obrazů a uměleckých děl. I tyto věci – jsou-li pořízené legálně, jsou dohledatelné, protože se nakupují na aukcích a záznamy z nich jsou dostupné. U ceny nemovitosti, která se samozřejmě v rozmezí let hýbe, by se uvedla ta na počátku, kdy by tato povinnost vešla v platnost – buď cena tržní nebo odhadní – a ta by se uváděla i v následujících letech,“ vysvětluje Bohumír Dufek.

Naráží tak na logickou připomínku každého, že ceny nemovitostí se v průběhu let mění. Pokud však jedinec nemovitost neprodá, představuje v soupisu majetku stále jednu a tu samou sumu. Ta by se měnila až v okamžiku uskutečnění prodeje (který by samozřejmě s největší pravděpodobností proběhl za tržních podmínek a odrazil by se v následujících aktivech této analýzy).

A jak hovoří základy účetnictví – na straně druhé by nesměla chybět ani pasiva – tam by Češi nově vyplňovali hypotéky, úvěry, na které mají řádné smlouvy. Odečtením pasív od aktiv, vyjde čistá hodnota majetku jednotlivce. „Výdaje na živobytí, jež by se odčítaly také, by byly fixně stanovenou částkou. Jak vysokou, o tom by samozřejmě musela vzniknout diskuse. Obecně by se tedy počítalo podle vzorce čistá hodnota majetku na začátku roku, mínus čistá hodnota na konci roku. Výsledek by měl vyjít nula nebo plus. Ten plus by musel být v dokladech uvedený. Pokud ne, přitom by ten dotyčný koupil auto v řádech milionů – je zřejmé, že musí mít příjmy někde vedle, nelegální, o kterých nehovoří. Ty by se pak tedy danily 40 procenty. Nehledě na to, že jedna taková nesrovnalost by již vyvolala zájem o hospodaření i v letech příštích, nemohlo by se tam zase najednou objevit něco, na co prokazatelně nevydělal, nebo si nevzal úvěr, či to opět na základě dokladů nemůže doložit jako dědictví či výhru,“ pokračuje ve vysvětlování principu jednoduchých počtů Bohumír Dufek.

A jak dodává, tato novinka v prokazování majetku by se podle jeho mínění neměla dělat zpětně. „Stejně by se to minulo účinkem – stačilo by začít s čistým stolem – s jasně daným majetkem a kontrolovat v průběhu dalších let, zda ten člověk opravdu vydělává tolik, aby ho mohl rozšiřovat, jak je mnohdy viditelné. Nutilo by to ty lidi samozřejmě i ten majetek a příjmy danit – což by byly další značné finance do státní kasy,“ konstatuje dále pro ParlamentníListy.cz Dufek. Jak přiznal, neskrývá proto napětí nad tím, zda jeho návrh přijme alespoň k zamyšlení také současná vláda.

A není to přitom jediné, s čím v pátek na tripartitě předstoupí.

Návrhy jsou i pro oblast daňové zátěže

Navrhuje totiž další kroky. V oblasti daňové zátěže daň z bankovních operací, daň z obratu, daň OSVČ, daň z neznámých zdrojů (viz výše), změnu v platbě DPH, poněkud jiný postup při vracení majetku církvím.

Nápady má i pro důchodovou reformu a celkově pro nutné další koncepční změny. „Je potřeba počítat a umět i využít další peníze v oběhu – soukromé peníze ve státních projektech a výstavbě infrastruktury – tedy takzvané PPP projekty. Peníze z těch v poslední době pro nás nešťastných Evropských fondů a podporovat export nejen v rámci EU, ale do celého světa,“ říká dále Dufek.

Pokud se na okamžik ještě zastavíme alespoň u částečného objasnění toho, jak řešit daňovou zátěž, pak u Dufkem navrhované daně z bankovních operací by se měla vláda zamyslet nad tím, že v současnosti je danění bank u nás naprosto zanedbatelné. A neplatí ani daň z přidané hodnoty (DPH). Přitom, jak Bohumír Dufek zdůrazňuje, pro tuto daň je i Evropská unie a Česku je tak možné vrátit 800 miliard na ozdravění českých bank.

Ať platí paušálně daň i osoby samostatně výdělečně činné

„Určitě je třeba se vážně zamyslet i nad daní z obratu. Vždyť i část zahraničních majitelů nemovitostí při pronájech tento ukazatel obratu firem používá při stanovování nájmů,“ uvádí dále Bohumír Dufek.

Zvláštní pozornost pak věnoval i dani osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), kterých v Česku přibývá geometrickou řadou, zatímco to bohužel na výběru daní poznat není. „Daň by OSVČ platili paušálně do obratu v podnikání ve výši 350 tisíc korun ročně. Stanovena by byla na 1000 korun měsíčně jako paušální daň, k tomu 1600 sociální pojištění a 1890 korun zdravotní pojištění. Vše by bylo bez možnosti čerpání jakýchkoli odpočtů nebo vedení účetnictví,“ objasnil ParlamentnímListům.cz Dufek.

Úspory se skrývají i v církevních majetcích

Dani z neznámých zdrojů jsme se věnovali detailně výše: stručně shrnuto: Dokladování majetku je státem evidováno, příjem je státem evidován, vydání na živobytí bude stanoveno a rozdíl takzvaných neznámých zdrojů by byl zatížen daní ve výši 40 procent.

U daně z přidané hodnoty pak odbory navrhují snížení částky stanovené pro přiznání daně z DPH na 350 tisíc korun.

„Úspory lze hledat i u církevních majetků. Církvi by tak mělo být vyplaceno z daní občanů na základě jejich rozhodnutí 0, 3 procenta z daní. A to s určením, které církvi by tyto peníze měly směřovat. Majetek by měl být vrácen pouze ve výši dokladů z let 1948 – ty doklady jsou dohledatelné v katastrech nemovitostí či ve výpisech knih,“ uzavřel svoji vizi na ekonomické úspory, jež by nebyly bolestivé, Bohumír Dufek.