Hlavní zahraniční událostí posledních dnů je situace v Egyptě a podle mediálního odborníka Petra Žantovského se čeští novináři chopili tohoto problému, kterému většina z nich věcně vůbec nerozumí, politicky černobílým pohledem sympatie – nesympatie. „Naši novináři to vidí dichotomně: tady máme nějaké reprezentanty arabského jara, kteří jsou nám sympatičtí, těm držíme palce. To je Muslimské bratrstvo, to jsou naši hrdinové a my se budeme za jejich domněle dobré jméno bít až do krve,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz mediální odborník Petr Žantovský.
„Bylo to hodně patrné ve čtvrtečních Událostech, komentářích na projevu pana Veselovského v České televizi, jak vedl rozhovory vztahující se k této události. Bylo zcela zřejmé, na které straně bije jeho srdce, a ta strana se jmenovala Muslimské bratrstvo. Vybral jsem si ho jen jako příklad, tento názor vyjadřuje většina našich novinářů,“ poznamenává Petr Žantovský a diví se, když očití svědci i odborníci jasně nazývají události, které probíhají v Egyptě, revolucí, proč naši novináři stále říkají společně s rétorikou odcházejícího Muslimského bratrstva, že jde o vojenský puč.
Otázku na altruismus egyptské armády si mohl moderátor odpustit
Moderátor čtvrtečních Událostí, komentářů Martin Veselovský ho zaskočil i jedním dotazem na hosta, kterým byl egyptský novinář Yaser Daniel Reizk. „Položil mu opravdu velice pěknou ironickou otázku, vůbec nechápu, kde se v něm bere ta odvaha používat ironii v těchto souvislostech, zda považuje egyptskou armádu za altruistickou. To je opravdu velmi silné a velmi emotivní vyjádření,“ domnívá se mediální odborník.
Psali jsme:
„Bylo zřejmé, že moderátor naráží na to, když mu host řekl, že armáda v tuto chvíli zachraňuje situaci, protože jako jediná síla v zemi má šanci udělat pořádek ve prospěch lidí, kteří jsou v ulicích. A on tedy položí takovou otázku. To byl opět příklad toho, jak se nemá dělat žurnalistika. A je to i další příklad toho, že vůbec nejsme schopni reflektovat události ve světě. Máme obecně velice málo vědomostí o souvislostech světových politických událostí a pak je tedy komentujeme buď z tohoto sympatizantského pohledu nebo diletantsky,“ konstatuje Petr Žantovský.
Profesor Eco zásluhy nemá, kariérní politik Delors zřejmě ano
Z uplynulého týdne ho také zaujalo, že sdělovacími prostředky jen tak proplula informace, že vědecká rada Univerzity Karlovy nedoporučila čestný titul Umberto Ecovi. „Tiskový mluvčí Univerzity Karlovy to zdůvodňoval tím, že pan profesor Eco, slavný italský sémiolog a spisovatel, který určitě vešel do dějin mnohem dříve, než se tato vědecká rada v tom dnešním složení poprvé sešla, se málo zasloužil o český kontext, kulturu či vědu a tím pádem není důvod mu čestný doktorát dávat,“ připomíná pro ParlamentníListy.cz mediální odborník Petr Žantovský.
A hned dodává, že si na rozdíl od většiny českých novinářů dal tu práci a podíval se na seznam lidí, kteří dostávali čestný doktorát Univerzity Karlovy od roku 1990 a našel mezi nimi skutečné perly. „V roce 1990 dostal čestný doktorát Univerzity Karlovy Jacques Delors, předseda Evropské komise, údajně za zásluhy o evropské sjednocení. Tak ale nevím, čím se Jacques Delors, normální kariérní politik, zasloužil o českou vědu a kulturu,“ poznamenává mediální odborník.
Na přínos pro českou vědu a kulturu se v 90. letech nehledělo
O rok později dostala čestný doktorát nizozemská církevní pracovnice Hebe Charlotte Kohlbrügge za zásluhy o posílení přátelství mezi oběma národy. „Asi jsem málo vzdělán, ale nevím, že by se paní Kohlbrügge zasloužila o českou vědu a kulturu. V roce 1993 byl odměněn Max van der Stoel, člen Státní rady Nizozemského království, údajně rovněž za mimořádné zásluhy při rozvíjení přátelských vztahů. Copak my jsme měli začátkem 90. let nějaký enormní zájem o holandské přátelství, abychom to vyjadřovali čestnými doktoráty UK?“ přemýšlí Petr Žantovský, v čem spočívá ta vědecká a kulturní zásluha.
A hlavou kroutí i nad tím, že v roce 1995 dostal čestný doktorát německý prezident Richard von Weizsäcker za prosazování zásad lidskosti v mezinárodních vztazích. „Tak si představuji nějakou hlavu standardního evropského státu, jak by prosazovala zásady nelidskosti v mezinárodních vztazích. Mám za to, že prosazování lidskosti v mezinárodních vztazích patří do základní pracovní náplně hlavy státu demokratické země. U nás za to byl oceněn čestným doktorátem UK, protože to je zřejmě vnímáno jako zásluha o českou vědu a kulturu,“ podotýká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Zdůvodnění čestného doktorátu Univerzity Karlovy pro Bushe je k smíchu
Stejnou záhadou je i čestný doktorát Univerzity Karlovy pro Aung San Suu Kyi, barmskou aktivistku a političku za účast v boji za demokracii. „To je nositelka Nobelovy ceny míru, nicméně přemítám, kde je tam zásluha o českou vědu nebo kulturu. Vůbec ji tam nevidím a stejně tak ji nevidím u 41. prezidenta Spojených států George Bushe staršího. Tady jsem se zasmál nejvíce u zdůvodnění za celoživotní dílo v oboru kritického posuzování politiky v rozměrech skutečně globálních,“ přiznává Petr Žantovský.
„Nevím, kdo byl autorem tohoto zdůvodnění, ale asi to byl nějaký humorista. Prezident USA je z principu předseda zeměkoule, a tudíž jeho základní pracovní povinností je prosazovat politiku v rozměrech skutečně globálních. Dostat za to čestný doktorát UK jako zásluhu o českou vědu a kulturu, tak já nevím. Ale když už je Univerzita Karlova taková rigidní a posuzuje zásluhy o českou vědu a kulturu a Eco je jí málo, tak přemítám, jestli jí je dost pan profesor Putna. Nedávám k tomu žádné vysvětlení, dávám to jenom s takovým otazníkem na závěr,“ konstatuje mediální odborník.
Koupě MAFRY je nepochybně politickým zájmem
Jako třetí téma uplynulého týdne pak vybral to, jak sdělovací prostředky měří ve stejných záležitostech různým metrem. „Pan Babiš koupí MAFRY dostal přístup ke třem deníkům – MF Dnes, Lidovým novinám a Metru, ke dvěma televizním kanálům a několika rozhlasovým stanicím. A pokud mám správné informace, tak zájem pana Babiše o média zdaleka nekončí u této jedné akvizice a je to zájem nepochybně propojený se zájmem politickým, protože je zároveň předsedou hnutí ANO 2011,“ připomíná pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Proto lze podle něj Babišův zájem chápat spíš v politickém než ekonomickém smyslu, protože až zas takový byznys už dnes média nejsou, zvláště ta tištěná. A ty malé televize a malá rádia také nejsou nic moc, v případě MAFRY Radio Classic, Radio Expres a Óčko určitě nejsou takovým obchodním trhákem, jaký by si mohl pan Babiš dovolit. Pracuje v trošku jiném byznysu, trošku jinak a úspěšně, takže proto v tom hledejme politiku,“ doporučuje mediální odborník.
Babiš je na tapetě dnes a denně, Bakalu obcházejí média zdvořilým obloukem
V té souvislosti znovu připomíná čtvrteční Události, komentáře, kde byl hostem redaktor Hospodářských novin Petr Honzejk a komentoval události týkající se Rusnokovy vlády a ministrů z ČSSD. „Pan Honzejk pravil, že tito ministři z ČSSD vystupují v přímém rozporu se zájmy ČSSD. Je to jeho názor, i když vůbec nechápu, kde se bere. Vždyť je zjevné, že zájmem ČSSD je, aby skončila Nečasova vláda a Rusnokova vláda je k tomu nejkratší spojnice. To každý vidí, a tudíž si myslím, že ti tři jmenovaní ministři naplňují vrchovatě zájmy ČSSD,“ míní Petr Žantovský.
A vrací se k tomu, že Petr Honzejk pracuje pro Hospodářské noviny. „Když se bavíme o tom, že některá média vlastní pan Babiš, nebylo by správné říkat, kdo vlastní Hospodářské noviny? Jaké může mít politické krytí a zájmy? Kde je pan Schwarzenberg, kde je pan Bakala, komu všemu platil pan Bakala volební kampaň, jaká je jeho role v Hospodářských novinách? Je zajímavé, že média pracují výběrově. Některého vlastníka médií mají na tapetě dnes a denně pěkrát, myslím pana Babiše, zatímco pana Bakalu obcházejí zdvořilým obloukem,“ upozorňuje Petr Žantovský.
Redaktor Hospodářských novin je prodlouženou hlásnou troubou TOP 09
Myslí si, že lze v tomto případě udělat velmi krátkou spojnici. „Pan Honzejk pracuje pro pana Bakalu a pan Bakala byl jedním z největších sponzorů TOP 09, jíž šéfuje pan Schwarzenberg, z různých aktivit spjatý s panem Bakalou. Tak je celkem zřejmé, že pan Honzejk by mohl být prodlouženou hlásnou troubou pana Bakaly, respektive pana Schwarzenberga, tím pádem jeho politických zájmů, tedy zájmů TOP 09,“ poukazuje mediální odborník.
„Proč toto nikdo v České televizi, když tam mají redaktora Hospodářských novin, neřekne? To je zvláštní. Když se bavíme o Babišovi, tak budeme říkat, že jeho noviny budou tlumočit jeho názory. To je logické, jsou jeho, on je vlastník, má šanci si skrze ně něco říkat a je potom na čtenáři, jestli tomu chce věřit a bude ty noviny kupovat, nebo ne, a jestli se bude chovat podle jeho politických doporučení. Ale proč totéž neděláme u pana Bakaly a pana Schwarzenberga, když je to úplně stejný princip?“ ptá se na závěr svého ohlédnutí za uplynulým týdnem v médiích Petr Žantovský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
