„V současné době máme za sebou jednání na ministerstvu práce a sociálních věcí - tam už námi zpracovanou novelu obdrželi. Po prázdninách máme domluvenou další schůzku na ministerstvu vnitra. Pevně doufáme, že před koncem tohoto roku se dostane zákon do legislativního procesu a bude moci co nejdříve vstoupit v platnost," řekl ParlamentnímListům.cz Gazdík.
Čtěte také:
Pouliční nepokoje v Británii výstrahou
Jak přiznal, zvlášť nyní, kdy se ve Velké Británii rozpoutaly pouliční nepokoje, drancování a rabování, na kterém se původně podíleli hlavně imigranti, kteří tímto způsobem vyjadřovali svůj protest proti policejnímu zásahu, je vidět, jak moc je potřeba novely cizineckého zákona i u nás aktuální.
Čtěte také:
„Věříme, že může omezit možnost vzniku podobných vyhrocených a radikálních akcí, se kterými je už velmi těžko, pokud se rozhoří, něco dělat. Věřím, že u nás stále ještě podobná situace jako v Británii nehrozí - už jen proto, že tu nežije takové množství cizinců. Ovšem i tady je třeba zákony přizpůsobit tomu, aby bylo jasně dáno, že není naší povinností zvyšovat počty cizinců za každou cenu, které by se dále živelným způsobem ještě navyšovaly. Je třeba zamezit tomu, aby zde mohly jakékoli skupiny parazitovat na systému. Zatím ten prostor na to je," shrnul dále Gazdík.
Okamura: Zákon musí přijít včas - aby zabránil xenofobii
I podle Tomia Okamury je novela cizineckého zákona důležitá a je třeba ji uvést do praxe co nejdříve. A to i za předpokladu, že se zřejmě mnohým cizincům bude zdát tvrdá.
"Je to nutné, abychom předešli podobné situaci, jaká je nyní v Británii, ale jaká už byla před časem také ve Francii či Německu. Problém imigrace je totiž důležité řešit, pojmenovávat věci pravými jmény, ne před nimi zavírat oči a nechávat je rozrůst do problémů," řekl ParlamentnímListům.cz Okamura.
Čtěte také:
Podle něj je důležité nastavit podmínky tak, aby cizinci nemohli zneužívat náš systém, aby se museli zapojit mezi plátce, kteří přispívají do státní kasy. "Určitě bude třeba přehodnotit to, za jakých podmínek se bude udělovat a komu dlouhodobý pobyt a trvalý pobyt, tak aby zde nemohli žít ekonomičtí migranti bez toho, aby se také podíleli na růstu naší ekonomiky," uvedl některé příklady z připravovaného zákona Tomio Okamura.
Nepokoje nejen v Londýně
Ve Velké Británii se naplno rozhořely nepokoje v pondělí večer, kdy zachvátily londýnskou čtvrť Hackney na severovýchodě a čtvrti Peckham, Lewisham, Croydon a Clapham na jihu města. Po Londýně a Birminghamu se pouliční nepokoje v noci na úterý rozšířily i do dalších britských měst a zesílily. V ulicích Liverpoolu nebo Manchesteru hořely obchody, vozy a mohutně se rabovalo. Premiér Cameron kvůli násilí přerušil dovolenou a vrací se domů.
Jen v Londýně policie zadržela 334 lidí a na sedm desítek z nich obvinila. V londýnských nemocnicích skončilo nejméně patnáct zraněných lidí a média hovoří o nejhorších městských nepokojích od osmdesátých let. Výtržnosti otřásaly v noci na úterý kromě Londýna i Bristolem na západě země a Manchesterem a Liverpoolem na severu Anglie.
Benjamín Kuras: Nejde však jen o problém multikulturalismu
ParlamentníListy.cz se proto dotázaly na problematiku násilností v černošských jamajských čtvrtích i spisovatele Benjamina Kurase, který v roce 1968 emigroval do Velké Británie a po Sametové revoluci žije střídavě ve Spojeném království a České republice.
Ten řekl, že v tomto případě však nejde přímo o problém multikulturalismu a imigrace ve smyslu problémů s nepřizpůsobivostí kupříkladu muslimské minority.
Čtěte také:
„Nejedná se de facto i imigranty. Jsou lidé, kteří zde žijí již v několikáté generaci a jejich předkové, kteří přišli do Spojeného království v šedesátých letech, byli slušní lidé křesťanského vyznání. Z hlediska multikulturalismu jde spíše o to, že britský vzdělávací systém jim nedal žádnou kulturu. Nestali se úplně Brity, ale nejsou to již ani Jamajčané. Jsou vykořenění a neví, kam patří," řekl ParlamentnímListům.cz Kuras.
Podle Kurase již třetí generaci zničili marxisté a labouristé nekvalitním vzděláním, které produkuje lumpenproletaritát. Zrušily se státní gymnázia, grammar schools, kde mohli studovat talentovanější z nich a zamezilo se sociálními vzestupu a motivaci se vzdělávat a pracovat na sobě. Není to ale jen problém potomků jamajských imigrantů ale i původních „bílých" obyvatel Británie.
Čtěte také:
„Ta děcka vyjdou ze školy a neumí nic. Nenaučí se ani řemeslo. Stát je zradil. Ze škol vychází pologramotní lidé, kteří nic neumí a navíc jsou závislí na sociálních dávkách, které je nenutí pracovat," říká Kuras. Vidí tím jistou paralelu mezi těmito vykořeněnými Brity jamajského původu a českými Romy.
Lékem je vzdělání a omezení dávek
Jako lék na oba problémy vidí snažit se poskytnout těmto komunitám vzdělání a motivovat je k práci tím, že se omezí neudržitelný sociální stát. „Je to začarovaný kruh nevzdělanosti a sociálních dávek. Je třeba zařídit, aby sociální dávky byly nižší než mzda a aby se jim vyplatilo pracovat a vzdělávat se," domnívá se Kuras.
Kuras se obává, že sociálně nestabilní prostředí a vykořeněnost této mládeže může být živnou půdou pro radikální islamisty. „Můžou zde nabrat takových konvertitů k islámu, že se z toho Británie zblázní. K čemu jinýmu se mají obrátit. Jsou bez práce, na drogách. Teď tam přijde nějaký imám a řekne: já vám pomůžu. Oni jim pomohou a z nich se pak stanou muslimští fanatici," míní Ben Kuras.
Imigrace nesmí být masová
Upozornil i na jeden zajímavý fenomén. A to, že ženy z této komunity se učí a integrují mnohem lépe než muži a pracují. Černošské dívky ve školách mají stejné výsledky jako bílí chlapci. Nejvzdělanější jsou Indové a Číňani. Tyto komunity dbají o pracovní morálku a dbají na vzdělání svých dětí.
Ben Kuras vzpomněl i britského konzervativního politika Enocha Powella, který říkal, že imigrace je možná jen v takových počtech, aby se přistěhovalci stačili integrovat a přizpůsobit se původní kultuře. „Vzalo se takovým hopem, že se to těžko integruje. Pokud se bude pokračovat v další imigraci, tak tím vláda znemožní těmhle ztraceným dětem sehnat práci. Když sem přijde nějaká nová vlna imigrantů, tak ti budou ochotni pracovat v první generaci za mnohem méně, než tito, co žijí v Británii déle," míní Kuras.
Čtěte také:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová, Lukáš Petřík
