„Byl v kontaktu s jiným sociálním a kulturním prostředím, dostal jiný typ informací, navíc nekandidoval za politickou stranu, která by mu dodala potřebné kontakty, protože SPOZ není strana, ale klub,“ vysvětlil ParlamentnímListům.cz politolog.
Prezident se musí adaptovat
První, co musí nově zvolený prezident udělat, je podle Zdeňka Zbořila adaptovat se v novém prostředí, které se od doby, kdy Miloš Zeman v politice aktivně působil, hodně změnilo. „Dnes jsou v parlamentu lidé o dvacet let mladší než on. Musí se také naučit zacházet s kvantem informací a naučit se rozlišit, co je podstatné, méně podstatné a co nepodstatné,“ míní. A to prý může být velmi náročné, protože Miloš Zeman je v horší situaci, než byl jeho předchůdce Václav Klaus, který na Pražský hrad přešel přímo z Poslanecké sněmovny. „Navíc je to úroveň o patro vyšší, než kterou před deseti lety vykonával, a je ojedinělá,“ dodává politolog.
Psali jsme:
Nový prezident by měl vážit slova
Druhým krokem po adaptaci na nové struktury by mělo prý být „ubrání na rychlosti a mnohomluvnosti“. „Musí si najít jiný timing, tedy načasování pro své názory. Měl by se rozhodnout, jak bude komunikovat s médii,“ prohlásil Zbořil, protože už se podle něj ukázalo, že zájem médií o prvního přímo zvoleného prezidenta je velký a nový prezident se může dopustit fatálních chyb. Politolog je přesvědčen, že Miloš Zeman jako hlava státu by měl se svými výstupy poněkud šetřit. „Neměl by chodit do všech diskusí, měl by vážit slova, neodpovídat na všechno,“ je přesvědčen Zdeněk Zbořil.
Schůzky s politickou reprezentací budou pro hlavu státu důležité
Politolog považuje za neméně důležité, aby třetím krokem po zvolení byly schůzky s nejvyššími politickými představiteli. „Miloš Zeman by měl začít od Poslanecké sněmovny a Senátu a pak se sejít se zástupci politických stran, nejen parlamentních, ale i těch, které v parlamentu nejsou, ale které mají šanci se tam dostat, jako jsou například lidovci nebo zelení,“ říká Zdeněk Zbořil. Až naváže přímé kontakty s institucemi, politickými stranami, pak může prezident vyrazit na výlet po českých krajích. „Na to je čas, to může udělat, až bude trochu hezky,“ dodává s úsměvem politolog.
Psali jsme:
Údery na Peake?
Obavy některých odborníků i politiků, že se Miloš Zeman jako prezident bude účastnit často jednání vlády, což může vyvolat napětí mezi nejvyššími ústavními činiteli, Zbořil mírní. „Může slibovat, že bude chodit na vládu i na jednání komor parlamentu, ale až zjistí, jaké má povinnosti, pochopí, že se dostane na jednání kabinetu jednou až dvakrát za rok,“ tvrdí.
Stejně tak tlumí strach, že Zeman půjde Nečasově vládě po krku a že způsobí její pád. „Mluvil kriticky o vládě, ale dobře ví, že ji nemůže odvolat. Jen kritizuje, že Nečasův kabinet drží nad vodou nikým nezvolená strana LIDEM. A to, že napadl samu podstatu existence strany LIDEM, která je nejslabším článkem spojení Kalousek - Nečas, považuji za nejvážnější kritiku současné vlády,“ prohlásil politolog.
Zemanova kritika pomůže k utužení Nečasovy vlády
Kritika vlády ze strany nově zvoleného prezidenta nemůže podle Zdeňka Zbořila Nečasovu vládu nijak ohrozit. „Naopak, když bude kabinet pod neustálou kritikou, vládní strany se semknou a o to víc budou držet pohromadě. Kdyby na ně prezident útočil vytrvale a intenzivně, tak je to spojí, aby vytrvaly v koalici až do řádného termínu voleb,“ je přesvědčen politolog. Proto si myslí, že hlava státu nebude na vládní tým útočit permanentně, ale bude upozorňovat na problém strany LIDEM a komentovat jakoukoli funkci, kterou tato strana dostane. „Využije mírného populismu, který vychází z neoblíbenosti strany LIDEM a paní Karolíny Peake, která nemá dobrou pověst v parlamentu, ani u občanů, aby mu to přineslo body v jeho popularitě,“ odhaduje nově zvoleného prezidenta Zdeněk Zbořil.
Psali jsme:
Zeman se pokusí být dobrým prezidentem
Může být Miloš Zeman se svým sklonem k mentorování, se svou arogancí, mnohomluvností, samolibostí a neustálou kritikou novinářů dobrým prezidentem? „Určitě by mohl být a pokusí se o to. Ale určitě by měl stejnou snahu i Karel Schwarzenberg,“ uvedl politolog. Něco jiného je podle něj vystupování ve volební kampani a něco jiného je výkon funkce prezidenta. „Život prezidenta, který není vázán na politické strany, je jiný než život poslance nebo předsedy vlády,“ upozorňuje.
Prezident reaguje na různé kuriózní situace, které vyžadují nejvyšší úrovně legitimity včetně vyhlášení války. Ale důležitým úkolem hlavy státu je i jmenování ústavních soudců nebo prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu. „Návrh na ústavní soudce bude první zkouškou schopností Miloše Zemana jako prezidenta. Václav Klaus byl v tomto směru dost neúspěšný, měl vždy proti sobě Senát, v němž neměl moc příznivců. Zemanovi to možná půjde s levicovým Senátem lépe,“ míní Zbořil.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
autor: Libuše Frantová
