V pátek a v sobotu v pražském Centru současného umění DOX probíhá Pražská konference 2014, zaměřená na evropské dialogy Václava Havla. Název Občan, moc a demokracie v evropské krizi mnohé napovídá. S velmi zajímavými a místy odvážnými myšlenkami vystoupil mimo jiné hned v úvodu i Petr Pithart. (Bývalý předseda české vlády v rámci federace, bývalý předseda a dlouholetý místopředseda Senátu Parlamentu České republiky. Po sametové revoluci krátce i poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění za Občanské fórum, počátkem 90. let politik Občanského hnutí, pozn.red.).
Fotogalerie: - Evropské dialogy Václava Havla
„Chci zdůraznit, že vše, co říkám, jsou jen slova mé osoby. Nejsem politik, a tak je berte jen jako čistě mé osobní názory, postoje a úvahy, i když se vám mohou zdát místy nepříjemné,“ předeslal Petr Pithart nejprve před novináři a později u řečnického pultu konference. Dopředu uvedl také to, že jeho projev možná bude zahrnovat i některé omyly a pocity – nicméně právě takový se ho rozhodl pronést.
Občané nejsou bezmocní, nesmí tomu uvěřit
Jak dodal, recept na vyřešení současné krize legitimity Evropské unie není. Na mysli tím měl nějaký univerzální a jednoduchý. Připomněl pak i fakt, že řada občanů upozorňuje na to, že jsou v současné krizi naprosto bezmocní.
„To ale není pravda. Občan není bezmocný, on je velmi důležitý, ale je velmi důležitý, pokud je aktivním občanem. A na to mnozí zapomínají. I v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu, které nás čekají již letos. Je důležité, aby každý člověk byl aktivní v případě, kdy nějaká starost přesahuje jen jeho osobní zájmy - i taková aktivita má své místo a nesmí se na ni zapomínat. Pokud se tak stane, z občana bude skutečně jen pouhý ‚pomysl‘. Nutno dodat, že podobnou krizi zažívají lidé nejen u nás, ale i v jiných státech a demokratických orgánech Evropské unie. Dá se hovořit o krizi legitimity stranictví. A ta se projevuje – jak u nás, tak i za hranicemi naší země. Důkazem toho je, že nedávné parlamentní volby vyhrála dvě hnutí, která stojí a padají se svými vůdci. Přitom jedno z nich je dokonce členem vládní koalice,“ uvedl Pithart s jasnou narážku na hnutí ANO Andreje Babiše a Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury. V popisu obrázku dnešního stavu a krize však pokračoval dál.
Krize se projevuje. I proto, že v Bruselu tlačili příliš na pilu, míní Pithart
„Krize se projevuje i v oblasti zastupitelské demokracie, dotýká se ale i rizik spojených s přímou demokracií, po které volá stále více hlasů. Bohužel, to vše je také důsledkem toho, že se v Bruselu příliš někdy tlačilo, jak se říká, na pilu. V některých záležitostech ti evropští politici možná předběhli dobu, ale někdy připravili možná až nesmyslná rozhodnutí, jen aby obhájili štědré platy. V každém případě tím zcela zbytečně vložili zbraně do rukou těm, co jsou euroskeptiky,“ konstatoval Petr Pithart před více než třemi sty předními českými i zahraničními politology, diplomaty i novináři.
Fotogalerie: - Stop Janukovyč
Snad jsme svědky změn
I proto je dle něj pochopitelné určité rozčarování, které zavládlo na mnoha místech. „Vždyť ani tempo rozšiřování EU se neobešlo bez neblahých důsledků, též je asi i evidentní, že eurozóna se měla zavádět promyšleněji a uvážlivěji. Proto se domnívám, že by se špatná rozhodnutí měla zrušit a nenutit se na tomto poli do dalších. A když se obrátím k naší politice, co nás z Bruselu žene k tomu, abychom zaváděli nepromyšlené reformy, které jsou navíc formulované hantýrkou, kterou se nedá proniknout a jeví se jen jako výsledek arogantního postoje Bruselu bez jakékoli snahy, abychom jim vůbec mohli rozumět?“ položil řečnickou otázku Petr Pithart. Zkritizoval i to, že do Bruselu většinou nejezdili ministři českých vlád, ale posílali tam své náměstky, čímž pak byl dopředu velmi pravděpodobný scénář toho, že budeme vše odmítat. Vrátil se pak ještě k občanovi a jeho roli v současné společnosti, která se skutečně ocitla v krizi.
„Občan není bezmocný. Ale proč najednou odmítá vstupovat do politických stran a když, tak vstupuje do neznámých, nově vzniklých různých hnutí? Říká, že není koho volit, nerozumí evropské agendě. Pozor, to ale není jeho vina, to je vina politiků, kteří se o to nepokoušeli. Přitom za nimi tušíme tlaky a vlivy, o kterých mnohdy už i mluvíme. Jenomže postrádáme alternativy co jiného nabídnout. To není ta Václavem Havlem zmiňovaná hustě protkaná tkáň, o které v souvislosti s rolí občanů mluvil. Ta je stále ještě velmi daleko,“ řekl Pithart. Přiznal ale, že doufá v to, že jsme snad svědky toho, že se to začíná měnit.
Je to horší mezi lidmi než v 90. letech
„Celkový stav občanské společnosti není uspokojivý. Je dokonce horší, než byl v 90. letech. Ale například aktivity, v kterých se spojilo hned několik různých uskupení pod hlavičkou Rekonstrukce státu, mohou být opravdu první dobrou vlaštovkou. V minulých letech totiž u nás, zejména pravicové strany, vypověděly podobným aktivitám občanů válku. To považuji za zradu i na neoliberálních a konzervativních snahách,“ pokračoval Petr Pithart.
Psali jsme:
Co jsme ochotni obětovat? I to je otázka, která napoví o dalším vývoji
Podle něj jediná cesta, jak ze současné krize ven, bude přitom právě v propojování občanských společností napříč kontinentem . „Je to dle mého reálná, byť dosud nevyzkoušená, možnost, jak hledat smysl a hodnoty i v Evropské unii. Je třeba vytvořit něco solidárnějšího, ucelenějšího. Jenomže, osobně bych na to, že k takovémuto závěru dojdou politici v Evropském parlamentu někdy v dohledné době, nespoléhal. Pokud hovořím o něčem uceleném, je třeba za tím vidět nějaký příběh. A ten bývá spojen s obětí, nelze ho vykonstruovat, má-li být přesvědčivý. Je v tom zahrnutý čas, kdy se lidé musí těžko rozhodovat o tom, co vlastně obětují. Je to o debatě, co chceme obětovat v zájmu vyšších cílů a nových alternativ. I proto bychom se měli zamýšlet, zda má jít Evropská unie dál ve jménu neoliberálních praktik, zda má soutěžit třeba v ekonomice s trhy, které kašlou na vše, co je nám v Evropě hodnotou? Jakmile si uděláme jasno v tom, co chceme obětovat, může nám to velmi napovědět o dalším vývoji EU,“ domnívá se Pithart.
Finalita EU zůstává utajena. Ale Ukrajina, kde umírají lidé, by měla být stimulem
Jak dodal i pro ParlamentníListy.cz, možná je i chybou, že na celoevropské úrovni zatím nevznikají politické strany, i když některé náznaky toho již prý přicházejí. „Teď je čas pro všechny ty aktivní Evropany. Sotva se dá stihnout jejich probuzení asi ještě před těmito volbami, ale pokud se myšlenky na uzavření krize EU nechytnou mladí Evropané, pak kdo? Myslím, že je proto velmi moudré, že finalita EU zůstává prozatím uzavřena a skryta. Ono totiž, přes veškeré ty chyby a zápory, nic lepšího není. Je jen třeba se ubírat cestou, která není tak nepřijatelná. Když můžeme mít nadnárodní koncerny, proč bychom nemohli mít třeba nadnárodní občanské společnosti? V nich je síla a je nejvyšší čas o nich začít uvažovat. Myslím, že stav na Ukrajině, kde umírají lidé za to, aby se mohla jejich země stát součástí tohoto společenství, by nám měl být zavazujícím stimulem,“ uzavřel Petr Pithart.
Konferenci pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci se zastoupením Evropské komise v ČR a dalšími institucemi. V obou dnech významné osobnosti politického dění diskutují o otázkách týkajících se směřování a utváření společného evropského prostoru a evropanství jako pocitu sounáležitosti, odpovědnosti a společného úkolu všech evropských zemí. Mezi hosty se objevují jména francouzského politologa a historika Jacqua Rupnika z Paříže, ekonoma Tomáše Sedláčka, politologa Jiřího Pehe či právníka a sociologa Jiřího Přibáně, velvyslance Michaela Žantovského či Magdy Vašáryové a mnohých dalších.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Alena Hechtová
