Tlak byl prý příliš silný
„Myslím si, že díky tomuhle jsem byl přidán k obviněným, k takzvaným samolepkovým zločincům, protože jsem tam šel jednomu z nich radit, protože mu hrozil vyhazov z práce. Nic jsem nevylepoval, ale tím že jsem tam byl, tak mě taky obvinili a policie to dala do médií," řekl ParlamentnímListům.cz Vávra.
více: Hájek bez servítků: Hon na "extremisty" povede k totalitě
„Tři týdny po mém nástupu si mě zavolal hlavní manažer s tím, že byli informováni, že mám takový problém, ale řekli mi, že je nezajímá, co dělám ve svém volném čase a že to nebudou dál řešit. Ale zhruba za měsíc si mě manažer zase zavolal k sobě, že tlak je tak silný, že s tím nedá nic dělat, že s nimi komunikuje kvůli tomu americké vedení. Říkal, že má někdo přiletět z USA to řešit, ale že mi nemůže sdělit důvod a že to má proběhnout do 3 dnů. Za 3 dny mi sdělil, že mi můžou vyjít vstříc tím, že mě nechají ve firmě do konce zkušební doby a pak že musím odejít," sdělil svou verzi Vávra.
Odkud dostala firma reference?
JNJ Global Businness Services Vávrova tvrzení nepotvrdila, ani nevyvrátila. „Potvrzuji, že pan Filip Vávra byl v naší společnosti zaměstnán od 17.5. do 16.8.2010. V souladu s našimi korporátními směrnicemi se nevyjadřujeme k záležitostem osobního rázu našich současných či bývalých zaměstnanců," sdělila redakci manažerka Monika Zapletalová.
V září pak prý Vávra dostal nabídku od firmy Covidien sídlící na Proseku. „Zavolali mi: ´Bereme vás, přijďte zítra podepsat smlouvu´. Za hodinu ale hovor z toho samého čísla, že omlouvají, že na mě dostali reference a že berou nabídku zpátky. A tím, že mám odposlouchávaný mobil, tak si to vysvětluji tak, že vědí, kde se vždy ucházím o práci," uvedl Vávra.
Zaměstnání na sedm hodin
Vávra si pak našel další práci, tentokráte ve společnosti Clearstream Operations Prague, odkud prý dostal výpověď ten samý den, co nastoupil.
„15. února letošního roku jsem nastoupil ráno na 9. hodinu. Pak jsem se zaškoloval a zhruba v půl čtvrté si mě zavolal jednatel a paní z lidských zdrojů a suše oznámili, že se mnou chtějí zrušit pracovní poměr. Zeptal jsem se na důvod. Ten mi neřekli, protože během zkušební doby nemusí, ale bylo vidět, že je jim to trapné. Tak jsem jim řekl, že se mi nestalo poprvé a oni mi řekli, že se mi to pravděpodobně stane znova. Odešel jsem hned toho 15., ale nabídli mi aspoň, že mi to zaplatí do 18.2.," řekl Vávra.
Druhý den se pak prý Vávra sešel se šéfkou lidských zdrojů, která mu přinesla dokumentaci. „V podstatě mi potvrdila, že je kontaktovala policie a že jim sdělili, jestli vědí, koho zaměstnali. Ať se podívají na internet a že by nebylo dobrou vizitkou pro společnost, kdyby takového člověka měli. Vím, že podobně to funguje i v dalších případech. Tohle se mi stalo i v roce 1999, kdy jsem dostal vyhazov z Vodafonu i T-Mobilu. Teď se to znovu opakuje a myslím si, že to je běžná praxe, jak se vypořádávají s nepohodlnými lidmi," doplnil Vávra.
Zaměstnavatel se opět nechtěl vyjadřovat
Vávra má podezření, že konkrétně takovou činnost vykonává protiextremistické oddělení, které spadá pod Útvar odhalování organizovaného zločinu. Vávra to považuje za mstu za to, že podával žaloby na ÚOOZ.
Ani v tomto případě nebyl bývalý Vávrův zaměstnavatel příliš sdílný s tím, že společnost Clearstream Operations Prague jakožto zaměstnavatel je povinna na základě právních předpisů zachovávat mlčenlivost ohledně uchazečů o zaměstnání, zaměstnanců či bývalých zaměstnanců s výjimkou příslušných státních a jiných správních úřadů a soudů.
„Jedinou informaci, kterou Vám můžeme v této souvislosti sdělit je skutečnost, že ke zrušení pracovního poměru došlo ve zkušební době. V souladu s ustanovením § 66 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zaměstnavatel i zaměstnanec mohou zrušit pracovní poměr kdykoli ve zkušební době a to i bez uvedení důvodu," uvedl hlavní manažer Peter Hollovic.
Vávrově verzi napovídá i to, že v zápočtovém listu je uvedeno, že „pracovní poměr nebyl rozvázán z důvodu porušení povinnosti...zvlášť hrubým způsobem".
Podobné akce dělá spíš BIS, míní ochránce občanských svobod
ParlamentníListy.cz se dotázaly na tuto problematiku právního občanského aktivisty Tomáše Peciny, který například dosáhl toho, že Ústavní rozhodl, že občané mají právo získat informaci, zda byl soudce členem KSČ.
„Tady bych chtěl poznamenat, že ho nemusí odposlouchávat pouze policie, ale i BIS, čili to může být spíše akce z této strany. Nezdá se mi moc jisté, že by něco takového podnikal ÚOOZ," řekl ParlamentnímListům.cz Pecina. Podle něho Vávrou popisové věci byla běžná praxe před rokem 1989, kdy za politický přečin byli lidé vyhazováni z práce.
„Jestli se něco takového stalo za posledních 20 let, tak o tom jsem neslyšel a byl bych skutečně šokován, pokud by takovéto zásahy policie měly být. S čím jsem se setkal, tak bylo, že podobné akce organizovala BIS, nikoli policie. Pokud by něco takové dělala policie, tak by to bylo velmi vážné, neboť by to znamenalo, že došlo k takovému stupni politizace policie, že už by zde nešlo hovořit o tom, že tu je právní stát. Aby byl kdokoli omezován ve výběru své práce na základě své domnělé trestné činnosti či dokonce politického přesvědčení, by bylo popřením právního státu," dodal Pecina.
Oklika se může najít
Právník, politolog a přední český odborník na extremismus Miroslav Mareš míní, že z právního hlediska záleží, jak by celá věc probíhala.
„Pokud by to bylo, tak že policie řekne firmě, že má dotyčného vyhodit, tak to může být posuzováno i jako trestný čin. Jiná věc, že to lze asi dělat určitou oklikou, že se prostě u té firmy informují, zda tam dotyčný dělá a zda nemůže nějak páchat trestnou činnost. V takové chvíli může zaměstnavatel nabýt dojmu, že nechce mít takovéto dotazy a oplétačky a vycouve z toho. Takže z hlediska právního posouzení by šlo o to, jakou formou by se to dělo. Informovat se policie u zaměstnavatele může a samotný dotaz trestný není. Pokud by to bylo řečeno otevřeně, je to nepřípustný nátlak, ale tyto věci se dají dělat i jiným způsobem," řekl ParlamentnímListům.cz Mareš.
Policie obvinění ze strany Filipa Vávry rezolutně popřela. „Z policejního prezidia jsme obdrželi Váš dotaz. Nebudeme to komentovat jinak, než že takové obvinění jednoznačně odmítáme a považujeme ho za nesmyslné," uvedl tiskový mluvčí ÚOOZ Pavel Hanták.
Distanc od neonacistické minulosti
Vávra se v současnosti distancuje od své minulé činnosti v neonacistickém hnutí, kde působil od poloviny devadesátých let, a považuje se za pravicového libertariána ovlivněného politickým myšlení amerických otců zakladatelů a filozofkou Ayn Randovou a říká, že je pro co nejmenší státní moc a co největší svobodu jednotlivce. Popírá, že by nyní vůči komukoli cítil rasovou nenávist. „Jako lektor učím anglicky dokonce turecké děti. Své staré názory jsem již opustil," dodal Vávra.
Například žhářský útok proti malé Romce Natálce Vávra odsuzuje a s lidmi z neonacistického prostředí se prý i přestal stýkat. „Nechci být považován za neonacistu, když už jím dávno nejsem. Pokouším se z toho nějak vymanit, ale díky médiím a těmto policejním aktivitám se mi to nedaří," říká Vávra.
"Za chyby minulosti se určitě platí, ale chtěl bych apelovat na spoluobčany známým citátem: ´Když přišli nacisté pro komunisty, mlčel jsem; nebyl jsem přece komunista. Když zavírali sociální demokraty, mlčel jsem; nebyl jsem přece sociální demokrat. Když přišli pro odboráře, mlčel jsem; nebyl jsem přece odborář.Když přišli pro Židy, mlčel jsem, nebyl jsem přece Žid. Když přišli pro mě, nebyl už nikdo, kdo by se mohl ozvat.´ To, co se stalo mě, se může stát komukoli z nás, komunistovi, anarchistovi, ale třeba i euroskeptikovi, katolíkovi," doplnil Vávra.
- Kauza Vítkov? Příliš tvrdé tresty, diví se Klaus
-
Po Klausovi už i Křeček: Tresty pro žháře z Vítkova jsou tvrdé
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
