Politolog Lukáš Jelínek z Masarykovy demokratické akademie je přesvědčen o tom, že dosavadní vládní koalice a Miloš Zeman v budoucích dnech způsobí prohloubení politické a ústavní nestability v této zemi. Tyto dvě strany se totiž budou vzájemně přetahovat o to, kdo bude mít pravdu nad výklady Ústavy ČR a nad respektováním jednotlivých termínů. Co ale nyní po jmenování Jiřího Rusnoka premiérem nastane, tak nad tím i tak zkušený politolog pokrčil rameny.
Fotogalerie: - Rusnok premiérem
„Každopádně rukou společnou a nerozdílnou dosavadní vládní koalice a Miloš Zeman podle mne způsobí prohloubení politické a ústavní nestability v této zemi,“ sdělil Jelínek ParlamentnímListům.cz jen krátce poté, co prezident Zeman Rusnoka jmenoval předsedou vlády. Zeman ale při tom připustil, že pokud Rusnokova vláda odborníků nezíská důvěru v Poslanecké sněmovně, pak by zvažoval variantu koaliční vlády v čele s Miroslavou Němcovou (ODS).
Podle Zemana ale může být jmenování vlády odborníků jedinou cestou, jak vyvolat předčasné volby. V takovém případě by Rusnokův kabinet vládl do konce září. Politolog ale takovéto rozhodnutí Zemana příliš nevítá.
„Miloš Zeman se možná snažil zaskočit další politické aktéry touto rychlostí, tedy oním jmenováním Rusnoka, a snažil se je tak vyprovokovat k reakcím. Takže možná mnohem zajímavější než samotný tah prezidenta, budou reakce politických stran,“ uvedl Jelínek.
Rusnoka nechtějí, jen Peake váhá
A měl pravdu. Krátce po jmenování Rusnoka premiérem se totiž nechaly slyšet všechny koaliční politické strany, že tento krok odmítají a úřednickou vládu Rusnoka ve sněmovně nepodpoří. I když předsedkyně LIDEM a vicepremiérka Karolína Peake nevyloučila, že by její strana mohla tuto vládu podpořit, i tak prý nadále preferuje politické řešení a složení vlády z politických stran současné vládní koalice, tedy ODS, TOP 09 a LIDEM.
Co podle odhadu Jelínka nyní nastane? „Můžeme to odhadovat z toho, co říkala TOP 09, která se domnívá, že není třeba vypisovat předčasné volby, protože sama koalice má 101 hlasů pro vznik své vlastní vlády na své straně. Tak pravděpodobně počkají, až Jiří Rusnok sestaví vládu a do měsíce požádá o důvěru v Poslanecké sněmovně. Důvěru pochopitelně nezíská, neboť tady není předpoklad, že by tato vláda mohla získat většinovou podporu ve sněmovně. V tom okamžiku se pak otevře prostor pro to, aby se pokusila dosluhující vládní koalice prosadit svoji vlastní vládu se svým vlastním premiérem nebo vlastní premiérkou. Myslím si, že na to teď budou strany dosavadní koalice dost hrát,“ poznamenal k tomu Jelínek.
Situace není zrovna důstojná parlamentní demokracie
„Je ale počítáno s tím, že vláda Rusnoka by byla jen na tři měsíce, ovšem jen pokud by se podařilo rozpustit Poslaneckou sněmovnu. Jenže z momentálního stanoviska TOP 09 je patrné, že se sněmovnu rozpustit nepodaří. To znamená, že vláda by mohla být vládou na měsíc, na měsíc a půl, možná na dva měsíce, než bude sestavena vláda nová. Proto si myslím, že je to tah naprosto zbytečný a nedůstojný, protože aby tady byť jen dva měsíce vládla sestava ministrů, kteří nemají oporu v Poslanecké sněmovně a nejsou reprezentanty politických stran, tak to si myslím, že je situace, která není zrovna dvakrát důstojná parlamentní demokracie,“ zmínil dále Jelínek.
Přesto i on odhaduje, že předčasné volby nebudou. „Pokud bych měl věřit tomu, co řekl Miroslav Kalousek, tak předčasné volby vskutku nebudou," poznamenal.
„Miloš Zeman ve svém vystoupení řekl, že zaznamenal to, že dosavadní koalice má 101 podpisů poslanců na své straně a že by případně tuto alternativu v případě, že by Rusnokova vláda nedostala důvěru, zvážil. Proto si myslím, že by bylo logické, kdyby v případném dalším tahu nechal šanci sestavit kabinet Miroslavu Němcovou. Ale v případě Miloše Zemana neznáte dne ani hodiny, kdy přijde s nějakým novým výkladem nebo s nějakou novou interpretací jak situace, tak ústavních pravomocí,“ zauvažoval dále Jelínek se zdůrazněním, že je Miloš Zeman nepředvídatelný, což také bude hrát v budoucnu zcela jistě podstatnou roli.
„Když neuspěje jeho jedna úřednická vláda, tak on se klidně může pokusit jmenovat premiéra druhé úřednické vlády. Pochopitelně, i to se může stát kromě toho, že se bude nyní snažit lobbovat pro to, aby už Rusnokova vláda důvěru dostala, čemuž ale nevěřím. Ovšem předpokládám, že Zeman bude dělat vše pro to, aby se vládní sestava, kterou on si přeje a kterou by nyní měl reprezentovat Jiří Rusnok, udržela ve vládní Strakově akademii co nejdéle,“ vysvětlil.
Byla by na tahu další úřednická vláda Rusnoka?
Přišla by tak na řadu třeba druhá úřednická vláda Jiřího Rusnoka, podobně jako tomu bylo před lety u vlád Mirka Topolánka?
„Ono v minulosti to tak bylo, ale Mirek Topolánek byl reprezentantem určité většiny ve sněmovně, což Jiří Rusnok není. Pochopitelně, že teoreticky ho Miloš Zeman může klidně jmenovat premiérem i další úřednické vlády. Ale stejně tak může sáhnout po Martinu Pecinovi, nebo po komkoliv dalším, kdo je mu blízký z takzvaných odborníků. Jde jen o to, jestli by v druhém takovém tahu skutečně reprezentoval vůli většiny v Poslanecké sněmovně, nebo jestli by opět dál postupoval čistě podle svého vlastního uvážení,“ pronesl Jelínek k hypotéze.
Podle něj jsou zájmy Miloše Zemana dva. „Jednak to, aby se co nejdéle udržela u moci nějaká rádoby úřednická vládní sestava, na niž by měl vliv. Ale zároveň je jeho zájmem, a zájmem jeho politické strany SPOZ, maximální oddálení voleb tak, aby SPOZ do nich šla v co nejlepší kondici. Proto bude Zeman dělat všechno pro to, aby měl co nejdéle vliv na vládu, a aby zároveň eliminoval možnost voleb dřívějších než v řádném termínu,“ dodal k situaci politolog Jelínek.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
