Pravý socan: Dřív se stály fronty na pomeranče, dnes na pracáku

02.11.2011 7:54

JINÝMA OČIMA Miloš Seiner, chomutovský rodák, dnes spokojený čtyřiašedesátiletý důchodce žijící v panelovém domě, manžel a otec dvou dětí - i tak by se v kostce dal vypovědět příběh tohoto člověka. Pro dokreslení je třeba dodat, že v roce 1965 dostal výuční list, odsloužil si vojnu, jejíž část strávil na východním Slovensku na hranicích, odkud byl později přeložen. Následně začal pracovat u dráhy jako strojvedoucí, kde byl zaměstnán nepřetržitě až do odchodu do předčasného důchodu v roce 2005.

Pravý socan: Dřív se stály fronty na pomeranče, dnes na pracáku
Foto: Hans Štembera
Popisek: Úřad práce

Ve stručném životopise nebylo zmíněno, že je sociálním demokratem, dalo by se říci, že sociálním demokratem bytostným. Spolu s dalšími několika málo lidmi dokonce ČSSD ještě v prosinci roku 1989 v okrese Chomutov obnovoval po jejím vynuceném sloučení s KSČ v červnu 1948 a v prvních letech byl okresním místopředsedou strany, což byla jeho de facto jediná významnější politická funkce. Dnes je řadovým členem ČSSD, pravidelným účastníkem schůzí.

„Už můj otec byl prvorepublikový sociální demokrat. Komunisty bytostně nesnášel. Jednou mi řekl, to bylo v hlubokých sedmdesátých letech, že jestli vstoupím do té jejich partaje, tak mu nesmím přes práh. Taky říkal, že politika bez opozice není politika, a podnikání bez konkurence není obchod. To bylo pro mě, a vlastně furt je, směrodatný," řekl pro ParlamentníListy.cz Miloš Seiner.

Někdo si snad myslí, že by komunista Filip chtěl návrat před 1989?

V dnešní době už mu přijde zpozdilé zaštiťovat se antikomunismem. V parafrázi na slavný výrok Františka Palackého si myslí, že kdyby komunisté v současnosti neexistovali, musela by si je dnešní pravice vymyslet. „To se jako mám bát návratu před rok 1989? To nevím. To si snad někdo myslí, že ten Filip by to chtěl? Majitel advokátní kanceláře, která má několik desítek lidí. Nebo celá řada jeho straníků - úspěšných podnikatelů a vlastně úspěšných kapitalistů?" Svou řeč zakončuje tím, že sice existuje tzv. bohumínské usnesení, které zakazuje spolupráci ČSSD s KSČM na vládní úrovni, vyslovuje se přesto spíše pro spolupráci levice než pro vzájemné půtky.

Když se Miloš Seiner rozhovoří o předsedech ČSSD po listopadu 1989, je lakonický - Jiří Horák? - úctyhodný obnovitel strany. Miloš Zeman? - chytrý, schopný, výřečný, ale zklamal, že odešel. Vladimír Špidla? - skutečný sociální demokrat, slušný člověk, ale slabý předseda, který nedokázal udržet na uzdě spolustraníky. Jiří Paroubek? - vůdčí typ, který prohrál, neunesl sesazení a v současnosti poškozuje levicovou politiku v Čechách. Bohuslav Sobotka? - lepší z dua Sobotka - Hašek, nemělo by se ale zapomínat, že oba hodili Paroubka přes palubu, ač s ním ještě několik dnů před tím čile komunikovali. „Na rozeného předsedu ale strana stále čeká," ukončil svůj výčet Miloš Seiner.

Nad dnešními politiky ČSSD kroutí Seiner hlavou

Ten se dnes už zúčastňuje pouze obyčejných členských schůzí. Nejbližší své spolustraníky v globálu chválí, přesto si ale neodpustí s potutelným úsměvem dodat: „To víte, když jsme tu stranu tady s několika málo lidmi zakládali, tak to bylo jiné. Všechno jsme pekli sice na koleně, ale bylo to přehledné. Dneska je ta strana už přirozeně jiná, a řeknu vám, když vidím někoho na schůzi řečnit, nebudu konkrétní, takže ho nepojmenuju, tak si tak někdy v duchu říkám: „Chlapče, chlapče, pro tebe jsem teda tu stranu po Listopadu nezakládal. Ale co s tím naděláte?" prozrazuje ParlamentnímListům.cz. 

O současných vládních politicích se Seiner rozpovídávat nechce, pouze sem tam utrousí vulgárnější výraz. Vládou prosazované reformy mu ani za vulgárnější výrazy nestojí a přešel je trpkým pousmáním a vzpomínkou na listopadové dny roku 1989: „To byla zrovna nějaká demonstrace. Ještě nebylo nic rozhodnutého. Tak tam tak stojím a vedle mě postává jedna paní a říká „Chlapci, já jsem ten kapitalismus zažila, a to taky není nic dobrýho." Tenkrát to byla jiná atmosféra, ale dnes už si to začínám taky trochu myslet, že tenhle další "ismus" padne a bude snaha po spravedlivějším systému. Představte si, začátek devadesátých let a nám tady začali vznikat mladí miliardáři, to museli být děsně pracovití lidé, protože co já třeba vím, tak na Západě se miliardářem stanete až po několika generačním snažení celé rodiny, ale tady byli ti chlapci asi výrazně pracovitější, protože jinak si to neumím vysvětlit," uvádí redakci.

Na závěr se Miloš Seiner rozhovořil o vývoji po roce 1989, zhodnotil jej pro ParlamentníListy.cz takto: „Tak jasně, dřív se stály fronty na pomeranče, na výjezdní doložky, dnes se stojí fronty před úřadem práce. Ty fronty se jednoduše přenesly jinam, to je pro mě zklamání, že se stát stal málo sociálním. Na druhé straně tu je skutečná svoboda - můžu si říct, co chci, napsat, co chci, když na to zrovna mám, tak můžu dokonce jet kam chci." 


Čtěte také:



Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Přemysl Houda

PhDr. Olga Richterová byl položen dotaz

Porodnost

Dobrý den, píšete, co chcete dělat pro zvýšení porodnosti, ale nezapomínáte, že jste už více jak dva roky ve vládě? Co jste zatím pro rodiny udělali? Vždyť i to navýšení rodičovské je nedostatečné a navíc diskriminující. A co je vlastně podle vás hlavní příčinou klesající porodnosti? Koukám, že neod...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Nad regály bez banánů Čechům došla slova. A peníze

14:01 Nad regály bez banánů Čechům došla slova. A peníze

Nejsou banány a jejich cena roste. V plzeňském supermarketu došla leckterým Čechům slova, případně v…