Připadají si jak nepotřebné hadry. Kvůli Drábkovi projezdí i 2 tisíce měsíčně

Jde komplexní systém Docházky nezaměstnaných. Systém, který stál přesně nezjištěné miliony, možná desítky milionů korun a jehož výstupy jsou víc než problematické. Svědčí o tom stále se množící stížnosti u veřejného ochránce práv. Na ombudsmana se stále obracejí jako na poslední naději a instanci ti, kteří jsou na tom opravdu špatně. Ti, kteří čekají doslova na každou korunu nebo na příležitost k práci a úřednická mašinerie s jejím novým systémem vznešeně ve zkratkách nazývaným DONEZ je ožebračuje díky často nesmyslným požadavkům ještě více. Nejčastější příčinou stížností jsou vysoké výdaje na dopravu, které s ohledem na svoji aktuální finanční a sociální situaci nejsou schopni hradit.

Zákon o zaměstnanosti umožňuje úřadu práce rozhodnout, že určitý uchazeč o zaměstnání musí své povinnosti vyplývající z evidence uchazečů o zaměstnání plnit prostřednictvím pověřeného kontaktního místa veřejné správy. V praxi to znamená, že uchazeči odpovídající definovaným kritériím (např. opakovaně evidovaní na úřadu práce, uchazeči, kteří v posledním půlroce pracovali méně než 10 dní, mladiství do 26 let, absolventi aj.) se musí dvakrát až třikrát týdně v přesně stanovený den a čas hlásit na příslušné pobočce České pošty (Czech POINTu). Tento systém má podle Ministerstva práce a sociálních věcí omezit nelegální zaměstnávání.

Na dopravu padnou i tisíce

„Občané, kteří se na ochránce začínají ve zvýšené míře obracet, namítají řadu problémů, které jim systém způsobuje. Nejčastěji zmiňují vysoké náklady na dopravu. Nejde přitom jen o nezaměstnané z malých obcí, ale třeba i z Prahy. Zatímco schůzky na úřadech práce se domlouvají 1x za měsíc, na Czech Point musí jezdit 2-3x týdně. Ne vždy je příslušná pobočka, na níž se musí hlásit, v pěší vzdálenosti, takže jsou nuceni vynakládat další finanční prostředky za dopravu, což v jejich už tak obtížné sociální situaci představuje další zátěž. Ochránce se setkal s případem, kdy nezaměstnaný takto měsíčně projezdil téměř 2000 Kč,“ uvádí příklad Iva Hrazdílková z kanceláře veřejného ochránce práv.

Čas strávený na cestách chybí při hledání práce

Nezaměstnaní také velmi často kritizují, že povinné dojíždění do ohlašovacího bodu Czech Pointu prakticky omezuje jejich možnost aktivně si hledat práci. Je to především v případech, kdy na určené místo musí cestovat často i řadu kilometrů z místa svého bydliště. Lidem také velmi vadí povinné a direktivní nařizování termínů dojížďky, aniž by systém, který tyto termíny určuje, bral ohledy na skutečné potřeby a problémy nezaměstnaných.

„Je to neuvěřitelná buzerace, která navíc člověka bez práce ještě víc sráží k zemi. Připadám si jako naprosto anonymní nepotřebný kus ve stádu a někdy mám pocit, že vlastně ani nikdo z těch, kteří se o nás mají starat, nemá skutečný zájem, abych si práci našla. Je to k uzoufání,“ uvádí jedna ze stěžovatelek, matka dvou dětí. Přidělené terminy ji i přesto, že o práci velmi usiluje, přidávají i jako nezaměstnané množství problémů, protože si musí organizovat hlídání a vyzvedávání dětí ze školy či školky v době, kdy jí to určí nikoli zdravý rozum a okolnosti, ale systém..

Také Drábkova stranická kolegyně, poslankyně a členka sněmovního sociálního výboru, Gabriela Pecková připouští, že zavedená novinka nemusí být příliš šťastným opatřením.

"Pan ministr určitě neměl v úmyslu stěžovat situaci těm, kteří nikdy systém nezneužívali, ani to dělat nebudou," řekla nedávno pro ParlamentníListy.cz. Naráží tak na spekulace, že neadresnost systému, který bezhlavě určuje, kdo na Czech Pointy má a kdo naopak nemusí chodit, ztěžuje život i těm, které by nikdy nenapadlo jej využívat, či spíše zneužívat, ve svůj prospěch.

Čas ukáže. Je to kontraproduktivní?

„Jeho záměr má potírat práci na černo, musíme počkat, co ukáže praxe. Teprve čas ukáže, zda se opatření osvědčilo. To, že se některá opatření stanou kontraproduktivními, se samozřejmě stát může," nastínila poslankyně možnost, že poté, co se prokáží negativní zkušenosti s opatřením zavedeným ministrem práce a sociálních věcí, může opět dojít k jeho změně.

Topkařský poslanec a člen téhož výboru, Stanislav Eček, soudí, že Drábkova změna nikomu neublíží. "Nákladů na cestování bych se nebál. Poštu má většina lidí v dostatečné blízkosti," řekl nedávno ParlamentnímListům.cz v reakci na stížnosti, že lidé musí platit kvůli výjezdům na Czech Pointy cestovné.

Další členka TOP 09 a místopředsedkyně výboru pro sociální politiku Jitka Chalánková je stejného názoru. "Projekt je určen jen části nezaměstnaných a pozitiva, eventuálně negativa ještě nejsou zhodnocena. Prioritně je tento způsob zaměřen především na postih nelegální práce, která patří k největším nešvarům v sociální politice v České republice. A v konečném důsledku je práce na černo nevýhodná především pro pracovníka, který ji vykonává. Další uvidíme podle vyhodnocení úspěšnosti projektu," sdělila redakci poslankyně.

TÉMA: Nezaměstnanost

Semelová: Ministr šíkanuje

Reformní kroky ministra práce a sociálních věcí ale logicky kritizuje i zástupkyně KSČM, poslankyně a další členka sociálního výboru, Marta Semelová. "Jde o šikanování lidí, kteří se v naprosté většině do své situace nedostali vlastní vinou. Namísto toho, aby si mohli hledat práci, kterou jim ministr Drábek, respektive celá současná vláda není schopna poskytnout, se mají pravidelně hlásit jak vězni po propuštění," řekla ParlamentnímListům.cz. Drábkova reforma podle ní pouze Čechům háže pomyslné klacky pod nohy. "Je to ponižování slušných lidí," uzavřela Semelová.

Drábek: Změnu neplánuji

Sám ministr ale kontruje. "Povinnost hlásit se na kontaktním místě se osvědčila, o jejím zrušení neuvažuji. Za první dva měsíce je úspora státního rozpočtu 10 milionů korun," uvedl pro ParlamentníListy.cz. Za hlavní devizu jím zavedených změn považuje zejména boj proti práci na černo. "Je to jedna z účinných zbraní proti nelegální práci," uzavřel ministr.

Systém má ombudsman v hledáčku

A co na to celé ombudsman? Už na konci roku 2011 začal ochránce projekt DONEZ monitorovat, zahájil jednání s Ministerstvem práce a sociálních věcí a oslovil také Úřad práce ČR. Ověřuje fungování projektu a analyzuje, zda stávající kritéria pro zařazení do systému nejsou diskriminační například z důvodu věku či pohlaví.

Vzhledem k současnému právnímu zakotvení projektu ochránce doporučuje, aby byli uchazeči, kteří jsou do systému DONEZ zařazeni (obvykle trvá zařazení 3 měsíce), opatrní při plánování soukromých aktivit a aby si pečlivě schovávali veškeré doklady, které by mohly v budoucnu potvrdit jejich tvrzení. Zejména se to týká dokladů prokazujících vážné důvody, kvůli nimž se uchazeč nemohl dostavit na kontaktní místo veřejné správy v uloženém termínu, dokladů o aktivitách při hledání zaměstnání apod. Jestliže uchazeči vzniknou v důsledku zařazení do systému DONEZ zvýšené výdaje na dopravu při návštěvě kontaktního místa, které nemůže s ohledem na svoji aktuální finanční a sociální situaci hradit, je ochránce přesvědčen, že na tento účel by měla být žadatelům poskytnuta mimořádná dávka pomoci v hmotné nouzi.

Ke konci roku se ucházelo v Jihomoravském kraji přes 58 000 lidí o práci (58 322), z čehož více než 56 000 lidí bylo schopných do práce nastoupit okamžitě. Nezaměstnanost žen je přitom vždy o něco vyšší. Koncem roku 2011 to bylo v JM kraji 10,5 procenta, kdežto mužů bylo nezaměstnaných 7,9 procent.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.