„Vůbec tomu nerozumím, jak může někdo něco takového vymyslet,“ zhrozila se ředitelka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová.
„Víte, dříve, když chtěl někdo napsat slušný počítačový program, tak se snažil vecpat co nejvíce informací na co nejméně řádků. Pak se doba trošku změnila. A dnes když firma vydá nějaký nový software, tak ho napíše jako čuně a řekne vám: Jo ono to na vašem počítači neběží? Tak to si musíte napřed koupit nový počítač,“ uvedla ekonomka pro ParlamentníListy.cz přirovnání.
„Zkrátka nikdo se už nesnaží dělat věci pořádně tak, aby fungovaly, ale problém je v tom, že si musíte koupit nový počítač. A opatření Evropské centrální banky je tohoto postupu zářným příkladem,“ dodala.
„Místo aby se vymyslela nějaká inteligentní hospodářská politika zmenšující role státu, nebo se nechaly zkrachovat ty země, které zkrachovat mají, tak se budou do ekonomiky pumpovat stamiliardy eur, abychom si tady všichni užili ohromnou inflaci. Aby ta inflace postihla i země, které s tím problémem nemají nic společného, jako je například Česká republika,“ řekla Šichtařová pro ParlamentníListy.cz ironicky.
„Takovéto uvolňování měnové politiky by nemusel být problém, kdyby následně probíhaly sterilizační operace a pokud by se uvolněné peníze během krátké doby opět stáhly z oběhu,“ míní Šichtařová, podle níž ale ECB nic takového v plánu nemá.
Bilion v oběhu, inflace na cestě
Ekonomka současně zdůrazňuje, že ECB už nemá jakoukoliv zástavu za takto uvolněné peníze. „Už jen čistě z této logiky nepokrytých peněz to bude vyvolávat inflaci. Neříkám, že to bude hned. Dokud je Evropa v krizi a dokud pojede v recesi, tak inflace bezprostředně nehrozí, ten problém totiž nastane s velkým, třeba i dvouletým zpožděním,“ upozornila ParlamentníListy.cz Šichtařová.
K velkým inflačním tlakům totiž může podle ní dojít, až Evropa začne ekonomicky znovu mírně růst a na trhu bude najednou „nafouknutá peněžní zásoba“. Takový scénář je ale podle Šichtařové na místě v případě, že ECB skutečně uvolní onen spekulovaný bilion eur.
Reálný růst inflace, potvrzuje člen NERV
„Toto opatření pochopitelně nějakou inflaci způsobí,“ potvrdil pro ParlamentníListy.cz i ekonom společnosti Partners a člen Národní ekonomické rady vlády Pavel Kohout. „Není možné, aby se takováto částka objevila bez inflačního efektu,“ doplnil.
Podle Kohouta je celková finanční zásoba eurozóny asi devět bilionů eur. „Čili další tisícovka miliard eur se projeví, byť nepřijde bezprostředně do oběhu,“ míní ekonom. Ten přiblížil, proč ECB k takovému kroku vůbec přistoupila: „Předpokládá se, že evropské banky za to nakoupí dluhopisy rizikových států, čímž zvýší cenu, ta sníží úrokové sazby za tyto dluhopisy.“ Dílem je pak podle Kohouta uvolňování peněz chápáno i jako jakási dotace bankám, „které také nejsou úplně v růžovém stavu“.
Ale takové opatření řešením problému? „Je to takové řešení, jako hasicí přístroj,“ konstatoval Kohout. „Mimochodem, málokdo si toho všiml, ale něco kolem devíti set šedesáti miliard eur už Evropská centrální banka napustila do oběhu, tohle už je jen opakování toho, co už bylo,“ podotkl ekonom.
„A teď vidíme, že rostou ceny benzínu a dalších věcí, tak to je jeden z důsledků takových akcí. A nedělá to jenom Evropská centrální banka, ale dělají to prakticky všechny významnější banky na světě,“ uzavřel Pavel Kohout.
ECB neanalyzovala důsledky
A jak na chystané opatření ECB pohlíží ekonom a další člen NERVu Petr Zahradník? „Já se přiznám, že na něj nahlížím velmi velmi velmi negativně, protože jakákoliv nadměrná angažovanost centrální měnové instituce v dluhovém problému státních i korporátních institucí mi připadá velice špatná,“ reagoval pro ParlamentníListy.cz Zahradník.
Ten připomněl, že v dluhové krizi jsou angažované jako věřitelé banky a centrální banka je povinna jim poskytnout asistenci. „Ale tento typ asistence už je podle mě nadměrný,“ obává se Zahradník s tím, že podle něj opatření nebylo dostatečně analyzováno z hlediska následků, které může takové opatření přinést.
Ekonom: Nerad bych hyperinflaci
„Jinými slovy, nechtěl bych se dočkat toho, aby třeba i v České republice a zejména v problémových zemích mělo dojít k umazávání dluhů jenom díky tomu, že bude nějaká nekontrolovaná inflace,“ obává se Zahradník. „Byl bych velmi nerad, kdyby za nějakých pět deset let byla za čtvrtý rozměr krize považovala hyperinflace, která může mít velmi neblahé sociální následky,“ dodal ekonom.
Podle něj by se dluhová krize namísto pumpování peněz do oběhu měla řešit především opatřeními zvyšujícími konkurenceschopnost zemí . „Namísto monetizace dluhu bych rozhodně preferoval programy podpory konkurenceschopnosti, které v delším časovém období pomohou ohroženým ekonomikám se dostat nad vodu, stabilizovat se a stát se opět výkonnými,“ míní Zahradník. Podotýká současně, že nejde o řešení rychlé a je spojeno i s nejistotami.
Řešení, které volí ECB, je podle něj rychlé příliš. „Je to jakási exploze, ale zcela určitě má nastartováno na inflační dopady,“ uzavřel pro ParlamentníListy.cz Petr Zahradník.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Ondřej Vaněk
