Za žádné překvapení nelze považovat zveřejněné výsledky průzkumu agentury SANEP, podle nichž je 65,5 procenta respondentů pro znovuzavedení trestu smrti. „To není česká specialita. Ve většině zemí požadují, aby zůstal, pokud existuje, nebo aby byl obnoven, pokud byl zrušen," říká pro ParlamentníListy.cz sociolog a ředitel agentury Factum Invenio Jan Herzmann.
„Veřejnost ztotožňuje trest s ochranou před pachateli a trest smrti vnímá jako trest jednou provždy," vysvětluje sociolog a dodává, že výsledky z průzkumů s tímto zadáním se dlouhodobě prakticky nemění. „Vůbec žádnou roli přitom nehraje fakt, že jeho znovuzavedení není reálné. Je to postojová záležitost a lidé tento názor dlouhodobě sdílejí," poznamenává ještě Herzmann.
U nás by lidé referendem absolutní trest určitě zavedli
„Volání po trestu smrti souvisí i s tím, že lidé mají pocit, že právní normy u nás jsou relativně měkké, trestní sazby legrační, a tak volání po vyšších trestech u nás zaznívá dlouhodobě," uvádí pro ParlamentníListy.cz sociolog Jan Hartl, šéf agentury STEM. Ta už průzkumy s tímto zadáním neprovádí, protože výsledky vycházely pořád stejné.
Hartl připomíná, že dotazovaní souhlasí s trestem smrti smrti za zvláště zavrženíhodné činy, ale úskalí absolutního trestu spočívá v tom, že už není možnost opravy. Zkušenosti z USA pak potvrzují, že v minulosti k takovým omylům několikrát došlo. Právě otázka trestu smrti může hrát roli při rozhodování o zavedení referenda. „Kdyby u nás bylo referendum, tak by lidé v hlasování trest smrti určitě zavedli," myslí si Hartl.
Důvěra ve stát a všechny instituce z něj odvozené je malá
Průzkum agentury SANEP také ukázal, že znovuzavedení nejvyššího trestu může mít podle 60,7 procenta dotázaných vliv na celkové snížení kriminality. „Kriminologové uvádějí, že jako daleko významnější faktor odstrašení působí na pachatele míra očekávaného nebezpečí z dopadení než z výše trestu, protože pachatel připravovaného činů je přesvědčen, že unikne a nebude nikdy dopaden," upozorňuje Herzmann, že to s odstrašujícím účinkem trestu smrti nebude tak horké.
Z průzkumu také vyplynulo, že si 52 procent respondentů myslí, že pro zavedení trestu smrti je nutnou podmínkou vyspělý právní systém, kde jsou jasně vymezeny podmínky pro jeho udělení, ale v ČR tato podmínka splněna není. „Důvěra ve stát a všechny instituce z něj odvozené je malá a vypovídá o klimatu ve společnosti," připomíná Herzmann dlouhodobě kritický postoj veřejnosti ke státním institucím.
Hořkost lidí pramení z málo efektivních kroků justice a policie
„Lidé pociťují hořkost z toho, že kroky justice i policie jsou málo efektivní, že se jednotlivé kauzy nedotáhnou do konce. Proto intuitivně cítí, že kdyby příslušné státní orgány fungovaly lépe a rychleji, že by za těžší zločiny mohly i padat tvrdší tresty," domnívá se Hartl, že skepse veřejnosti plyne i z nesplněných očekávání, která lidé do soudů a policie v minulosti vkládali.
K věci:
Zaveďme trest smrti, doporučují Češi pro vrahy dětí
SANEP: Lidé nejsou spokojeni s politickou reprezentací
Špidla zuří. Dvě hodiny před volbami byl otestován v průzkumu
Foto: justice.cz
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
