V učebnicích dějepisu se setkáváme se jménem Marie Sklodowské-Curie, ale to je asi jediné jméno významné vědecké pracovnice. Přitom jich je mnohem více, které si zaslouží naši pozornost.

Zcela určitě by sem patřila také profesorka Helena Rašková, významná česká farmakoložka, jejíž přínos naší i světové farmakologii byl nezměrný. Stála u samých základů české a slovenské farmakologie a utvářela její současnou, ve světě uznávanou podobu.

Tato obyčejná, drobná žena, v níž by nikdo nehledal tolik síly, houževnatosti a odvahy dostala do vínku dobré základy. Narodila se v Curychu, oba její rodiče byli lékaři. Jejím manželem by profesor Raška, nezpochybnitelná autorita v oblasti epidemiologie.
Její život byl naplněn velkými zvraty a nezměrnou pracovitostí a pílí.

Prvním důležitým zvratem v jejím životě  byla válka. Čerstvou lékařku tehdy zachránil a nabídl jí práci německý  majitel farmaceutické firmy dr. Frager. Z firmy se po válce stal národní podnik Léčiva Měcholupy. Válka skončila a dr. Rašková se svým manželem v době, kdy se celý národ radoval, likvidovala tyfovou epidemii v Terezíně. Bylo to velké hrdinství, protože tehdy již byla ve vysokém stupni těhotenství.

Po válce se vrhla do práce se vší svou obrovskou energií. Pracovala jako asistentka Ústavu farmakologie a farmakognosie, stala se docentkou pro obor farmakologie, počátkem roku 1955 přednostkou Katedry farmakologie nynější 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Ihned po poválečném uvolnění hranic začala navazovat kontakty se zahraničními vědeckými kapacitami, které nepřerušila ani v období studené války. Stála u zrodu vzniku Světové unie farmakologických společností, byla jmenována její místopředsedkyní, v roce 1957  byla jmenována profesorkou farmakologie.

Osamostatnila a vytvořila farmakologický ústav Fakulty dětského  lékařství Karlovy univerzity,  v jehož čele stála do roku 1970.

Zlomovým rokem pro ni byl rok 1963, kdy se jí podařilo v Praze uspořádat druhý světový farmakologický kongres, který měl obrovský ohlas v zahraničí a pomohl částečně uvolnit omezení kontaktů československé vědy se světem.

Rok 1968 však její kariéru násilně přerušil. Po čistkách v roce 1970 byla vyloučena ze strany, zbavena všech funkcí. Z Prahy odešla na venkov, kde se věnovala veterinární praxi.

Ke své farmakologii se vrátila až po roce 1989, kdy navázala na přerušenou kariéru. Byla jmenována doživotní čestnou předsedkyní České farmakologické společnosti.
Prof.MUDr. Helena Rašková,DrSc,Dr.h.c. byla předsedkyní České farmakologické společnosti, což bývala součást Purkyňovy lékařské společnosti a čestnou předsedkyni nynější České společnosti pro experimentální a klinickou farmakologii a toxikologii. Město Dvůr Králové nad Labem jí udělilo čestné občanství.

Během své vědecké kariéry získala čestný doktorát Univerzity v Lausanne a byla zvolena čestným členem Belgické královské lékařské akademie. Obdržela Sibeliusovu medaili Univerzity v Helsinkách a zlatou medaili Slovenské akademie věd, stala se členem-korespondentem v bývalé Československé akademii věd, stala se čestnou členskou řady domácích a zahraničních vědeckých společností, obdržela medaile desítek vysokých škol, ještě v roce 2004, v jednadevadesáti, obdržela ocenění za zásluhy o evropskou toxikologii.

I její životní krédo ukazuje na to, jak velká to byla osobnost:: 
"Vychovat lepší odborníky, nežli jsem já. Jsem pyšná, že se mi to podařilo."