Profesor Keller před lidmi mluvil o boháčích, které nikde nepotkáte. A ztrhal Teličku

27.03.2014 8:30

REPORTÁŽ O nerovných podmínkách vstupu českých zemědělců do Evropské unie, nekvalitních potravinách v našich obchodech i konfliktu na Krymu se točila diskuze při setkání obyvatel Vyškova se sociologem a profesorem Janem Kellerem. V sále tamní knihovny Kellera, který je kandidátem za ČSSD do Evropského parlamentu, ve středu doprovázel a také v diskuzi doplňoval premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

Profesor Keller před lidmi mluvil o boháčích, které nikde nepotkáte. A ztrhal Teličku
Foto: Filip Ferbie
Popisek: Profesor Jan Keller a premiér Bohuslav Sobotka na besedě s občany ve Vyškově

Ten také hned v úvodu přítomným návštěvníkům zdůvodnil, proč si jeho strana za lídra do voleb vybrala právě renomovaného sociologa. „Myslím si, že o politice hluboce přemýšlí a má pevný názor,“ vysvětlil rozhodnutí strany Bohuslav Sobotka. Poté dostal slovo samotný kandidát. Nejdříve přítomným připomněl, že si v posledních třiceti letech ve všech vyspělých zemích Evropy bohaté a privilegované vrstvy přivlastňují stále větší díl hrubého domácího produktu bohatství. „Na druhé straně se ale, jak to jen trošku jde, zbavují daňové povinnosti. Přesunují ji na střední a nižší vrstvy. Nůžky se neustále rozvírají a jakmile bohatí optimalizují svou daňovou povinnost, utíkají do daňových rájů a provozují nejrůznější formy daňových úniků," řekl Keller.

Keller: Globalizační tlaky ustojí jen sjednocená Evropa

„Není potom možné, aby střední vrstvy ze svých stagnujících příjmů udržely sociální stát. Když jsme byli na sjezdu SPD v Německu, tak jsme se dozvěděli, že globalizační tlaky nemůže samo unést ani bohaté Německo. Tomu může čelit jedině sjednocená Evropa. Na sto procent vím, že pokud by byla Evropa oslabena, nebo dokonce rozbita, jak si to přejí někteří naprosto nesoudní euroskeptici, tak sociální stát končí. Jeden německý sociolog nedávno napsal, že ti, kteří pohřbívají sjednocenou Evropu, vlastně prohrávají boj o sociální zajištění našich dětí. A to je vážná věc,“ řekl Jan Keller.

Dle jeho mínění proto budou tyto volby mnohem významnější, než to na první pohled vypadá. V Evropském parlamentu je sedm velkých politických uskupení. Lídr za ČSSD věří, že sociálně demokratická frakce má šanci být natolik početná, aby se stala nejsilnější stranou Evropského parlamentu, dosadila svého člověka do čela Evropské komise a začala se snažit Evropu skutečně integrovat.

„Dnes jsme v naprosto absurdní situaci, kdy jednotlivé země sociálně dezintegrují. Příjmové a majetkové elity se odtrhly. Žijí si v úplně jiném světě. Příslušníka elity poznáte bezpečně podle toho, že ho v životě nikde nepotkáte. Nikoho z nás by nepustili tam, kde se rekreují oni. Oproti tomu dolů padá stále větší počet lidí. V bohatých zemích jako je Francie se už mluví o dvaceti procentech Francouzů, kteří jsou pod hranicí bídy a mezi tím je střední vrstva, jež žije v obrovské nejistotě. Ve Skandinávii je to zatím nejlepší, ale tlakům globalizace se ani tyto země nemohou samy ubránit,“ uvedl sociolog.

Pavel Telička zemědělcům vyjednal nepříznivé podmínky

V následné diskuzi jednomu z přítomných mužů leželo na srdci zemědělství, proto položil otázku, jak kandidát do Evropského parlamentu hodnotí podmínky, s nimiž vstupovala Česká republika do Evropské unie. Podle Kellera jsme přestali být zemědělsky soběstační s celou řadou důležitých komodit už před vstupem do EU. Dále upozornil, že bývalý člen Evropské komise Pavel Telička a dnes kandidát do Evropského parlamentu za hnutí ANO vyjednal pro naši zemi nepříznivé podmínky. „Zatímco naši zemědělci dostávali na hektar dotaci 150 eur, francouzští a němečtí měli 350 eur. Tento počáteční hendikep se daří vyrovnávat jen velice pozvolna. Vloni jsme se dostali s dotacemi už na 250 eur za hektar. Musíme si ale uvědomit, že spousta věcí se přičítá na vrub Bruselu, ale je to problém globalizace,“ připomněl lídr ČSSD.

Podle Kellera jsou ukázkovým příkladem naše cukrovary. „Byli jsme cukrovarnickou velmocí. Před vstupem do Evropy jsme se ale velké části cukrovarů zbavili. Pořád jsme na sto procentech soběstačnosti v cukru, ale předtím jsme ho mohli vyvážet. V Čelákovicích jsme cukrovar prodali velké nadnárodní skupině, která ho fyzicky zlikvidovala. V Hodoníně jsme měli nejekologičtější cukrovar v celé střední Evropě. Fungoval několik měsíců a potom se z něho stalo vietnamské tržiště. Nic z toho nenařídil Brusel! Toto všechno provedli naši politici v devadesátých letech a shodou okolností jsou to stejní politici, kteří potom měli plná ústa kritiky Evropy a hájení národních zájmů. Někteří z nich měli dokonce tak málo vkusu, že říkali, že to Evropě osladíme. A jak to můžeme Evropě osladit, když jsme prodali pod cenou své cukrovary? O ty cukrovary nás ale nepřipravil žádný bruselský úředník, nýbrž tehdejší politické špičky z Prahy. A víme, které strany vládly kolem poloviny a druhé poloviny devadesátých let,“ upozornil Keller.

Za nekvalitní potraviny mohou obchodní řetězce

Další ženu zajímalo, co by se dalo v EU udělat, aby se do našich obchodů nedovážely nekvalitní potraviny a byl vždy poznán jejich původ. Opět se dozvěděla, že dodávání nekvalitních potravin není nařízení Bruselu. „To je obchodní politika velkých nadnárodních prodejních řetězců. A pokud bychom Brusel zrušili, tak řetězce by nám ta falšovaná kuřata prodávaly dál. Chybou Evropy je, že proti tomu nezasahuje,“ připustil kandidát do Evropského parlamentu

Premiér: Česká republika není pro sankce proti Rusku

Přítomní chtěli znát i Kellerův názor na současnou situaci na Krymu. „Osobně se domnívám, že bychom měli napřed integrovat Evropu a pomáhat těm zemím, které už jsou členy EU a dostaly se do velké krize. Například Řecku jsme za pět nebo šest let nedokázali pomoct. Dnes je tam nezaměstnanost ve výši dvaceti osmi procent práceschopného obyvatelstva. Dluhy se nijak nesnižují a státní bankrot stále hrozí,“ připomněl Keller.

Na otázku ohledně sankcí proti Rusku odpověděl Bohuslav Sobotka. „Česká republika nevolá po hospodářských sankcích. Upozorňujeme ostatní státy EU, že pokud bychom je prosadili, tak by to bylo opatření, kdy bychom se sami střelili do nohy. Evropa by měla postupovat společně a hledat společný evropský kompromis v postoji, který k Rusku a Ukrajině budeme mít,“ uzavřel premiér.

  • Další reportáže ParlamentníchListů.cz ČTĚTE ZDE.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Filip Ferbie

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Co to je? Knihu koupili, ale prodávat ji nechtějí? Miloš Zeman zakročil

15:15 Co to je? Knihu koupili, ale prodávat ji nechtějí? Miloš Zeman zakročil

Kniha Spiknutí, která byla v minulém týdnu v pražském Arcibiskupském paláci slavnostně uvedena na tr…