Profesor Keller vytáhl ohromující sumu, která se ročně rozkrade. Pak potupil Singera

„Abych se trošku odlišil od Babišova ANO, tak jsem si udělal takový program, kde je samé ne. Ale neznamená to ne Evropě, ale ne konkrétním věcem, které zatím v Evropě fungují podivně a které by bylo třeba vylepšit,“ řekl na úvod Jan Keller asi stovce posluchačů, kteří se v pátek odpoledne sešli v aule Střední odborné školy Educa v Novém Jičíně.

Příjmy zaměstnanců stagnují a roste počet chudých, chybí bilion eur

„Třicet let už stagnují příjmy zaměstnanců a celoevropsky vzrůstá podíl lidí pod hranicí chudoby. Zaměstnanci ze svých stagnujících příjmů a chudí, jejichž počet neustále stoupá, nejsou schopni naplnit pokladnu v situaci, kdy bohatí přestávají platit daně. Nerozkrádá se jen u nás, rozkrádá se v celé Evropě, i když na západ od našich hranic ne takovým tempem jako u nás, ale přesto podle odhadu odborářů z Bruselu se ročně ztratí na různých formách daňových úniků jeden bilion eur. Tisíc miliard eur chybí v pokladnách 28 členských zemí Evropy,“ uvedl renomovaný sociolog, který obdržel od prezidenta Miloše Zemana medaili Za zásluhy.

Jestliže se nejbohatší firmy a nejbohatší příjmové skupiny oddělují od společnosti a optimalizují své daně, tedy snižují to, co odvádějí do společné pokladny, tak výsledkem podle Kellera je, že dříve nebo později nebude dost peněz nejen na chod sociálního státu a veřejného sektoru, ale bohužel ani na chod normálního státu s jeho nutnou administrativou. Pokud se s tím něco nestane, nebude tak prý možné vydržovat nejen sociální stát, ale ani veřejný sektor.

Řešením této situace by podle něj bylo, vrátit se do poloviny sedmdesátých let, kdy ve Francii nebo Německu platili jednu polovinu daní nejbohatší lidé a velké firmy a na tu druhou se skládali zaměstnanci a chudší rodiny.

Finanční sektor bují na úkor produktivní ekonomiky

Další problém Keller vidí v oblasti ekonomiky. „Tam zase ti, kteří dělají různá kouzla s financemi, vytlačují různé podnikatele, kteří dělají něco důležitého nebo poskytují žádané služby. Finanční sektor bují na úkor produktivní ekonomiky,“ prohlásil.

Tři Češi dělají za plat jednoho Němce

Za jeden z dalších nedostatků v rámci fungování Evropské unie považuje fakt, že část evropských zemí praktikuje sociální a daňový dumping, a tím poškozuje druhou část Evropy. „Výsledek je naprosto nesmyslný, protože chudší země pak snižují cenu své práce. Asi víte, že tři Češi v automobilovém průmyslu dělají v průměru za plat jednoho Němce, který dělá tutéž práci, co oni. Ale my si myslíme, že díky tomu k nám přijde více pracovních míst. Ovšem žádná výhra to není, protože čtyři až šest Číňanů dělá za plat jednoho Čecha v automobilovém průmyslu. Tento daňový a sociální dumping nemůže fungovat donekonečna, protože když u nás bude dělat šest Čechů za plat jednoho Němce, tak už to nic na věci nemění, jestliže pořád čtyři Číňané to udělají za plat jednoho Čecha,“ vysvětlil Keller.

Ne bruselské byrokracii

„Poslední ne dávám bruselské byrokracii, která často rozhoduje na úkor zájmů jednotlivých zemí. Ne vždycky, ale často. A zpravidla to bývá ve věcech, které jsou ne zcela důležité, ale jednotlivé členské státy to naštve, protože se cítí být odstrčené nějakými bruselskými úředníky,“ uvedl.

Obavy z hrozby vytvoření takzvaného Superstátu řízeného z Bruselu, jak o Evropské unii hovoří řada euroskeptiků, Keller nemá. „Já myslím, že nic takového nehrozí,“ ubezpečil.

Paradox směřování Evropy

Po chvíli poukázal na jeden z mnoha paradoxů současného směřování Evropy. „Na jednu stranu se Evropa snaží politicky integrovat a na druhé straně se každá z těch 28 evropských zemí sociálně dezintegruje. Rozevírají se v každé z těchto zemí nůžky mezi bohatými a chudými a střední vrstvy vědí, že se oni a jejich potomci dostanou mezi bohaté už jen náhodou, zatímco riziko, že spadnou mezi chudé, neustále roste,“ řekl Keller.

A uvedl příklad z Francie, kde se začaly někdy v sedmdesátých letech dělat průzkumy, v nichž se jejich tvůrci lidí ptali, zda si myslí, že jim někdy může hrozit bezdomovectví. Tehdy tuto hrozbu podle Kellera připouštělo zhruba pět procent Francouzů. „Předloni už v tomto výzkumu tuto hrozbu nevyloučily dvě třetiny Francouzů. To samozřejmě neznamená, že dvě třetiny Francouzů se stanou v dohledné době bezdomovci, ale je to dobrý indikátor toho, jak se zvyšuje nejistota i postavení zatím ještě středně solidně zajištěných vrstev. A bohužel ohledně osudu svých dětí jsou si ještě méně jistí, než ohledně svého vlastního osudu,“ konstatoval sociolog.

Pravice zapomíná na střední vrstvy, dělá velkou chybu

To je podle něj obrovské nebezpečí. „Pravice tvrdí, že nemáme ekonomicky na to, abychom mohli udržovat sociální stát a pomáhat středním vrstvám a podobně. Ale pravice zapomíná, že střední vrstvy jsou oporou demokracie. To ale jen za předpokladu, že se středním vrstvám daří dobře a mají naději, že jejich potomci přinejmenším udrží jejich kvalitu života nebo ji o něco zvýší. Jakmile usoudí, že jejich děti patří do ztracené generace a oni že mohou skončit jako bezdomovci, tak zatím historicky vždy v minulosti stály střední vrstvy v prvních řadách těch, kdo začali tu demokracii bourat,“ připomněl s tím, že ti, kteří šetří na středních vrstvách a na sociálním státu, si vůbec neuvědomují, jakým hrozným způsobem se jim toto šetření může nakonec prodražit.

„Pravicové vlády tu posledních sedm let systematicky ochuzovaly střední vrstvy, a tím je donutily žít na předměstích. Bída, zoufalství a beznaděj se tam proto nekoncentrovaly tak jako ve Francii, kde se střední vrstvy už v sedmdesátých letech vystěhovaly z panelových předměstí pryč. Pak to tam začalo bouchat, protože tam zůstali jen ti, kteří věděli, že do smrti už je nikdo nezaměstná. U nás díky tomu, že pravice ožebračila střední vrstvy, stabilizovala naši situaci, protože ony se nemají kam přestěhovat, nemají kam utéct,“ uvedl.

Pravice však někdy vládne i moudře, ale neví o tom

„Dělali jsme výzkum v Ostravě a vyšel nám paradox, že dělníci v důchodovém věku bydleli mnohem častěji ve vilkách než zaměstnanci středních vrstev v ekonomicky aktivním věku, protože dělníci si to postavili ještě za minulého režimu za pomoci kamarádů. Teď to mají, nemají na to peníze a padá jim to na hlavu, ale střední vrstvy, které vydělávají o pár tisícovek více, si to od nich nemohou koupit, protože to, co vydělávají navíc, jim stačí akorát na trošku lepší auto a trošku atraktivnější dovolenou. Díky tomu máme větší sociální smír než ve Francii. Takže někdy pravice vládne moudře, aniž by si to sama uvědomovala,“ prohlásil.

Problémy nezpůsobil Brusel, ale ekonomická globalizace

Většina problémů, o kterých při této besedě hovořil, však prý není způsobena z Bruselu. „Brusel dělá jen takové drobné prkotiny a naschvály, ale většina těchto problémů je způsobena procesem ekonomické globalizace. V případě, že by Evropa byla rozpuštěna, jak si někteří přejí, tak bychom měli všechny negativní aspekty ekonomické globalizace, včetně té polarizace společnosti, ale neměli bychom naději na to, že se s tím dá něco dělat,“ dodal Keller.

Potraviny, banky a průmysl jsme ztratili před vstupem do EU

„Potravinovou soběstačnost jsme ztratili před vstupem do Evropy, přišli jsme o banky před vstupem do Evropy a pod cenou jsme se zbavili našeho průmyslu, také před vstupem do Evropy. Teď je to nejjednodušší pro lidi, kteří toto všechno zavinili, to hodit na bruselské úředníky. Jim to nikdo nenařídil. To udělali ti lidé, kteří dnes mají s odpuštěním plnou hubu české státní suverenity a hájení národních zájmů,“ rozhořčil se Keller.

A pokračoval: „Před třemi týdny jsem byl v Berlíně na sjezdu SPD a Němci říkali: My, jako malá země, s těmi procesy, které ohrožují soudržnou německou společnost, německé zaměstnance a střední vrstvy sami nehneme. Jestliže si to myslí Němci, tak je poněkud odvážné tvrzení některých českých politiků, kteří se domnívají, že oni by s tím sami hnuli. Je to velice nepravděpodobné.“

„Evropa zatím zdaleka nedělá to, co by měla, a v mnoha ohledech slouží neoliberálním tendencím, místo aby své členské země před nimi bránila. Pokud by se Evropa snad rozpustila nebo by se z ní stal jen trh volné soutěže, volného přesunu kapitálu a investic, to znamená, že by prakticky k ničemu nebyla potřebná, všechny členské státy by byly ještě bezbrannější vůči tlaku velkých nadnárodních firem a vůči tlaku velkých financí,“ poznamenal.

Proč kandiduje za ČSSD?

Poté se vyjádřil k tomu, proč kandiduje v eurovolbách právě za sociální demokracii. „Protože vím, že sám s tím nic nenadělám. Sociální demokracie s tím sama také nic nenadělá, ale pokud tam půjde hodně sociálních demokratů, tak má frakce demokratů a socialistů šanci získat nejvíce ze 751 europoslanců. Pak by byla alespoň nějaká šance, že se to začne měnit k lepšímu,“ uvedl lídr kandidátky sociálních demokratů pro volby do Evropského parlamentu. Zbylé frakce jsou podle jeho slov buď slabé anebo v jejich programu není nic, co by mělo v úmyslu bojovat proti zmíněným nedostatkům současného fungování Evropy.

Evropa komunistickým útvarem kvůli pravici

„Je pěkné, když naše pravice říká, že Evropa je takové druhé RVHP a že to je skoro komunistický útvar. V Evropském parlamentu, radě i komisi mají ale většinu pravicoví politici. Pravicoví politici by tedy měli vysvětlit, proč se za jejich působení Evropa stala komunistickým útvarem. Oni se odpovědi na tuto otázku vyhýbají,“ řekl dále Keller.

V rámci diskuse byla řeč mimo jiné o přijetí eura, k čemuž Keller nemá zcela jednoznačný postoj. „Když přijmeme euro, v podstatě nikdo neví, jak velké by bylo zdražení. Někteří straší, že by se zdražilo na dvojnásobek. To si samozřejmě těžko kdo dokáže dnes představit. Někteří ekonomové říkají, že přijetí eura by zvedlo ceny u nás o pět procent. Já jsem v jedné diskusi uklidňoval lidi, že by to zvedlo ceny jen o pět procent a oni byli neskutečně naštvaní a říkali mi, že už teď jedou na doraz a kdyby se zvedly ceny ještě o pět procent, tak už nebudou mít pro děti ani na svačinky. Jsou domácnosti, pro které zvednutí cen o pět procent je likvidační,“ sdělil.

Singerův efekt se zatím nedostavil

„Když ho ale nepřijmeme a necháme si korunu, tak budeme moci vždycky čas od času korunu devalvovat a dělat to, co provedl Singer na podzim v České národní bance, kdy znehodnotil korunu o pět procent. V důsledku toho znehodnotil všechno, důchody například. Řekl, že vytvoří 35 tisíc pracovních míst tímto opatřením. Zatím v lednu stoupla nezaměstnanost o dalších čtyřicet tisíc lidí. Singerův efekt se zatím ještě nedostavil. I kdyby se dostavil, tak to těm důchodcům není nic platné, když se jim při stejném důchodu zvednou ceny,“ podotkl sociolog.

V případě, že bychom euro přijali, bál bych se toho, že zdražení může být i vyšší než pět procent. Navíc země eurozóny nejsou stabilní a rozumní politici říkají, že teprve, až se země eurozóny stabilizují, euro přijmeme, což mě uklidňuje, protože během mého života už to rozhodně nebude. Pokud ho ale nepřijmeme, můžeme počítat s tím, že Singer bude dvakrát ročně devalvovat korunu,“ shrnul Keller.

„Na západě životní úroveň stagnuje a mírně klesá, a přesto se vzdalujeme jejich klesající životní úrovni. Klesáme ještě o poznání rychleji než oni. Koruna, kterou někteří politici demagogicky vydávají za znak naší suverenity a důvod k národní hrdosti, slouží k tomu, abychom mohli klesat čím dál více a rychleji,“ dodal.

Jelikož jsme v podobné situaci jako Slováci, proto si Keller myslí, že by objektivní analýza měla ukázat, zda jim euro prospělo, či uškodilo. „Pokud by se objektivně přišlo k tomu, že jim euro uškodilo, tak žádný racionálně uvažující politik ani ekonom by neměl prosazovat, abychom ho přijímali. Pokud se však dojde k tomu, že je to vlastně neutrální, že se klady a zápory vyrovnávají, tak bych proti přijetí nebyl, pokud by nás to výrazně nepoškozovalo,“ uzavřel téma přijetí eura.