Profesor Rajko Doleček vyjmenoval důvody, proč nemůže být nadšeným přítelem USA

27.09.2014 12:13

Profesor Rajko Doleček, který se proslavil především televizním pořadem „Nebezpečný svět kalorií“, věnuje výraznou část svého času pozorování vývoje na mezinárodním poli. Původně kvůli vnějším vlivům na válku v bývalé Jugoslávii, dnes ho stále trápí nebezpečná politika západních organizací a USA.

Profesor Rajko Doleček vyjmenoval důvody, proč nemůže být nadšeným přítelem USA
Foto: Radim Panenka
Popisek: Profesor Rajko Doleček

Anketa

Byla léta 1990-2014 pro naši zemi úspěšná?

12%
88%
hlasovalo: 66563 lidí

Česká média nás podle profesora Dolečka na začátku ukrajinské krize informovala o tamních událostech zcela jednostranně, obzvláště se informace proměnily do jakéhosi protiruského běsnění po sestřelení malajsijského letadla, kdy se posluchač rozhlasu nebo divák televize nestačil divit, za jaké hlupáky pokládají tvůrci těch našich zpráv posluchače nebo diváky. „Supervelmoc špionážních satelitů, USA, zatím nedala žádné objektivní a vysvětlující informace,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz.

Rajka Dolečka především trápí, jak se ve světě chovají Spojené státy americké. „V USA jsem byl vícekrát, jednou v rámci amerického stipendia celý rok, v USA mi vyšly dvě odborné knihy, měl jsem tam řadu přátel, hlavně po ročním pobytu a po řadě přednášek na tamních univerzitách, kongresech. Bohužel, všichni moji přátelé, až na jednoho, zemřeli. Řada Američanů je politicky dost naivních, jejich povšechné průměrné znalosti zeměpisu jsou dost chatrné. Vzpomínám si na dávná líčení Uptona Sinclaira v druhé knize jeho ‚Konce Světa‘, kde to pěkně líčí,“ vysvětluje lékař a spisovatel.

„Proto když mluvím o té ‚špatné Americe‘, myslím tím oficiální USA za takových špatných prezidentů jako byl Bill Clinton, který lhal nejen pod přísahou v souvislosti se slečnou Lewinskou, ale i kolem počtů mrtvých v Bosně a Hercegovině, který si všechna svá vystoupení nechává předobře zaplatit, včetně toho v Potočarech, nad hroby muslimů a tak dále,“ uvádí Doleček.

Stejnou optikou prý nahlíží na tehdejší Clintonovu, podle jeho slov stejně tak dezinformující, ministryni zahraničí Madeleine Albrightovou. „Tu kdosi v souvislosti, s jí do značné míry vyvolanými podvody kolem Kosova a tamního krveprolití, docela vtipně nazval ‚Balkánskou řeznicí‘, která se snažila (úspěšně?) finančně využít svého kreditu u nových kosovsko-albánských mocipánů. Dále pak i na ty, co přišli po nich a udělali z USA hlavního tvůrce a spolutvůrce nepokojů po celém světě (Irák, Sýrie, Libye, Ukrajina, před tím Jugoslávie),“ jmenuje profesor důvody, proč nemůže být nadšeným přítelem Ameriky.

Naopak Rusové mohou mít podle Rajka Dolečka radost, že mají silného prezidenta. „Rusko mělo veliké štěstí, že místo příliš často opilého Jelcina dostalo energického a činorodého Putina, jenž zachránil Rusko před rozpadem na několik menších států, které by lacino prodávaly své hodnotné suroviny a draze platily za to, někdy i ne příliš potřebné, co by jim oficiální Západ a jeho instituce (např. Mezinárodní měnový fond) draze nabízel,“ je přesvědčen.

„Proto ta až patologická nenávist části západních médií i politiků k Putinovi, který se úspěšně angažoval do celosvětového geopolitického dění, např. v Sýrii prospěl k zachování režimu prezidenta Asada, což bylo pro Sýrii a její lid jistě neskonale lepší nežli převzetí moci militantními islamisty, jak se to kvůli krátkozrakosti politiky USA stalo před časem v částech Iráku,“ sděluje dále v komentáři pro server ParlamentníListy.cz.

Tím, že Rusko začlenilo do federace i Krym, má podle profesora Dolečka důležitý strategický důvod. „Podle některých zpráv Putin převzetím Krymu, s výraznou ruskou většinou, zabránil připravovanému využití námořní základny v Sevastopolu námořnictvem USA v Černém moři. Dále Putin prospěl také uvolněním Jižní Ameriky z příliš veliké ekonomické závislosti na USA,“ zmiňuje.

„Putinova vláda úspěšně zasáhla proti primitivně vulgárnímu postupu mladých žen v rámci Pussy Riot v pravoslavném chrámu v Moskvě, což se nelíbilo některým pokryteckým ochráncům lidských práv na Západě – není mi jasné, kdyby se to odehrálo v některém chrámu např. v New Yorku nebo Washingtonu, zda by v tom oficiální místa našla dokonalou realizaci takto pokřivených (podle místa činnosti) lidských práv. Je vhodné si vzpomenout na realizaci lidských práv těch, kteří se bouřili na Wall Street. Dovolili by v New Yorku nebo v Londýně, Berlíně například striptýz v nějakém chrámu jako projev správně chápaných lidských práv?“ uzavírá svůj komentář pro ParlamentníListy.cz profesor Rajko Doleček.

Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Michaela Kocába, Alexandra Tomského (+ 2. část), Michala Kučery, Přemysla Rabase, Romana Šmuclera, Josefa Mlejnka, Jiřího Peheho (z 11. 9.), Romana Jocha (ze 7. 8.) + (9. 9.), Jiřího Pospíšila, Pavla Žáčka, Marka Ženíška, Přemysla Sobotky,  Johna Boka, Petra Fialy, Maji Lutaj, generála Miroslava Žižky, Pavla Šafra, Františka Janoucha, Jiřího Šestáka, Cyrila Svobody (z 1. 9.), Vladimíra Hanzela, českých umělců, Bohumila Doležala, Zdeny Mašínové (z 21. 8.), Michaela Romancova, Anatolije Lebeděva, Františka Laudáta, Jany Černochové, Karla SchwarzenbergaAlexandra Kručinina, Milana Hulíka, doc. Jaroslava Šebka, Hynka Kmoníčka, prof. Václava Hampla, Martina Bursíka (z 6. 8.), Vladimíra Hučína, Jana Vidíma, Jaroslava Lobkowicze, Gabriely Peckové, Daniela Kroupy, Tomáše Zdechovského, Cyrila Svobody (z 22. 8.), Jiřiny Šiklové, Karla Hvížďaly, Jiřího Peheho (30. 7.), Marty Kubišové, Petry Procházkové, Martina Bursíka (z 23. 6.), šéfky hnutí Femen, Zdeny Mašínové (z 21. 5.), Ondřeje Benešíka či Džamily Stehlíkové.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Radim Panenka

Ing. Miroslav Balatka byl položen dotaz

Můžete definovat, co je dezinformace?

Všichni o nich mluví, ale co to přesně je? Třeba za covidu jsme byly svědky toho, jak se měnilo, co je pravda a co dezinformace

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Kádrovací banka? Maso nejezte, velí KB. A další, další pokyny

13:15 Kádrovací banka? Maso nejezte, velí KB. A další, další pokyny

Zkratka KB je v Česku už léta spojená s Komerční bankou. Ale vzhledem k tomu, jaké „inspirace“ má Ko…