„Na vyřizování účtů mezi levicí a pravicí Rathova kauza nevypadá. Už proto, že jeho pravou rukou je bývalý poslanec ODS, takže spíš jde o jakousi korupční obdobu opoziční smlouvy. Avšak hanba těm, kdo se vyšetřování snaží nějak zpochybnit, zejména advokátům a právním rádoby odborníkům,“ vysvětluje s odkazem na v kauze také zatčeného exposlance ODS Petra Kotta profesor Jan Sokol. Doufá, že podobnou ráznost a profesionálnost jako v tomto případě ukáže naše policie i v dalších kauzách.
Psali jsme:
Nic nesmí zůstat u ledu
„Hlavní je, že se korupce nedá zlikvidovat, a proto se s ní musí neustále bojovat. Doufejme, že to vydrží,“ říká Sokol k policejním aktivitám. David Rath byl před zhruba třemi týdny zadržen protikorupční policí s vysokou finanční hotovostí a následně s dalšími zadrženými obviněn z dlouhého výčtu trestných činů. Nicméně někteří politici tvrdí, že jde jen o špičku ledovce obrovské korupce spojené s čerpáním dotací z fondů Evropské unie v Česku. „Pevně doufám, že nic z toho nezůstane u ledu,“ dodává Sokol.
Některé korupční kauzy současnosti, ale i staršího data přímo souvisí s totálním chaosem v oblasti financování politických stran. I Jan Sokol si myslí, že se již dávno měla v tomto ohledu stanovit jasná pravidla. „Pokud je to shánění peněz na volební kampaň, dá se to pochopit, je ale skutečný zločin, že s tím v parlamentu nic neudělali. Například omezení nákladů na kampaně, jejich kontrola a sankce. Ale v případě Martina Kocourka i Davida Ratha to byly patrně podvody do vlastní kapsy. Tím hůř,“ podotýká.
Veverky se znemožnily
Ostatně v tomto kontextu doplňuje i reakci k úplatkářské kauze Víta Bárty, kterého se dlouhou dobu zastával. „Nejasnost byla v tom, že úplatky, které mu soud prokázal, nebyly z ukradeného, nýbrž z vlastní kapsy. Jsem rád, že si toho soudce všiml a dal mu jen podmínku. Jinak se ti pánové hodně znemožnili, když tenhle klub neúspěšných ministrů mluví o teplých místečkách ve vládě,“ vysvětlil s rýpnutím do strany Věci Veřejné.
V příštím roce proběhnou první přímé prezidentské volby v Česku. Ostatně už dřív označil přímou volbu Sokol za omyl. Kampaň podle něj neproběhne v rukavičkách a oslabí to vládu. V této souvislosti se začalo hovořit o možnosti, že se přímo před volbami objeví nějaké kompromitující informace na nejvážnější prezidentské kandidáty. Tedy na Jana Fischera, Jana Švejnara, či Miloše Zemana. „To se nedá vyloučit a patří k problematickým stránkám přímé volby, že se mohou vyrojit i pomluvy,“ míní Jan Sokol.
Na univerzitě se mu líbí
O prezidentské kandidatuře roku 2003 hovoří Sokol jako o ohromně zajímavé zkušenosti, jak se politická elita profesionalizovala a uzavřela do sebe. „Jsem rád, že jsem mohl zůstat na univerzitě, a mám navíc jakési právo kritizovat, co se mi nelíbí,“ sdělil ParlamentnímListům.cz již dřív s tím, že o žádné kandidatuře do budoucna už neuvažuje.
Nynější proděkan pro vnější vztahy na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze Jan Sokol byl v první vlně signatářů Charty 77. Po prvních svobodných volbách se stal poslancem Federálního shromáždění v letech 1990 až 1992, ministrem školství v Tošovského vládě roku 1998 a posledním koaličním protikandidátem Václava Klause v prezidentských volbách v únoru 2003. Je znám kritikou vysídlení Němců z Československa, je i signatářem prohlášení Ligy proti antisemitismu a roku 2008 byl vyznamenán nejvyšším vyznamenáním Francouzské republiky, tedy Řádem čestné legie.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
