Rozdělení Československa. Chyba nebo ne? Většina cizinců, kteří sledují politické dění v Česku si myslí, že to byl správný krok. Nicméně Čechoslováci jsou u mnohých stále jedním národem a mají k sobě pořád nejblíže.
Slovensko: Sibyla pro
Redaktorovi ekonomického týdeníku Trend Pavlu Sybilovi prý tehdy bylo čtrnáct let, ale přesto má na to jasný názor. „Byl to dobrý krok. Už se nikdo na nikoho v politice a v ekonomice nemůže vymlouvat. Obě země stojí na vlastních nohách. Tehdejší politická garnitura nebyla ochotná vypořádat se s tím tak, aby to bylo výhodné pro obě strany. Každý tam měl své sobecké zájmy, takže by k tomu stejně došlo. Česko se Slovenskem si mají spolu stále, co říci a mají k sobě blíže, než k Ukrajině či Polsku. Pro mladé Slováky, co se narodili už v samostatném Slovensku, je ale Česko stát jako každý jiný. To se třeba projevuje v tom, že Čechům nerozumí a naopak. Slovensko se pevně drží Německa a eurozóny, zatímco Česko je zdrženlivější asi jako Velká Británie. Uvidíme, co přinese budoucnost.“
Psali jsme:
Polsko: Surosz pro
„Když se hraje česká hymna, tak mi tam chybí druhá část. Znám v Polsku mnoho lidí, kteří dodnes mluví o Československu. Před nedávnem se mě na knižním veletrhu ptal jeden Ukrajinec bydlící v Praze, jestli půjdu na setkání se spisovatelem Petrem Šabachem. Říkal jsem, že je zápas Česko Slovensko. On na to, proti komu? Když je takový zápas, musím říct, že fandím Slovákům, protože byli vždy menší a v Československu se vždy cítili na druhé koleji. Na druhou stranu oba národy se mají rády. Nicméně Čechy nezajímá, co se na Slovensku děje. Jde o takovou platonickou lásku. Bojím se ale, že přijde čas, kdy mladý Čech s mladým Slovákem budou mluvit anglicky,“ směje se novinář na volné noze a autor knihy Pepíci o osobnostech z Československa Mariusz Surosz s tím, že v Praze je jen jedno knihkupectví se slovenskými knihami, kdežto na Slovensku lze koupit ty české všude. Navíc prý o slovenské spisovatele nemají tuzemští nakladatelé zájem. Podle něj rozdělení chybou nebylo, protože se vztahy mezi oběma zeměmi nyní narovnaly. Česko je dle Surosze sice bohatší země, ale v určitém období se o Slovensku psalo, že je evropským ekonomickým tygrem.
Německo: Pustejovsky pro
Autor několika knih o Česku, historik a překladatel Otfrid Pustejovsky bydlí poblíž Mnichova. Po válce byl totiž jako sudetský Němec z Československa odsunut do Německa. On si o rozdělení otčiny myslí toto: „Před dvaceti lety jsem byl skeptický, ale krátce potom jsem musel změnit své představy. Slovensko se totiž zázračně měnilo. Dalo se na dobrou cestu a vypadá to úspěšně. Letos jsem tam byl deset dní a divil jsem se, jak od Tater ke Košicím a Bratislavě prokouklo. Tamní města jsou restaurovaná, všude nové silnice, lidé chodí dobře oblékaní, vše je čisté. Malé hotely jsou tam na evropské úrovni. Česko by mohlo být také více úspěšné, kdyby prezident Klaus zapojení země v rámci EU nebrzdil. Jeho skepse není na místě. Kdyby Československo zůstalo zachováno a dalo se slovenskou cestou, tak by hrálo v Evropě mnohem důležitější roli.“
Psali jsme:
Francie: Michel proti
„Václav Havel začal dobře. Ale po revoluci přestal bojovat proti komunistům a vůbec se nestaral o Slovensko. Vždyť hlavní snahou prezidenta by mělo být zachovat společný stát. Když mu radili, že by měl na Slovensko zajet alespoň jednou týdně, odvětil, že nemá čas. Naopak nechal dělat Václava Klause, co se mu zlíbí. Rozdělení Československa byla hloupost,“ poznamenává profesor z pařížské Sorbonny Barnard Michel. Právě on napsal knihu Praha město evropské avantgardy, kde dokazuje, že spisovatel Franz Kafka žil v židovské rodině v Praze, ale české a ne německé, jak se obecně tradovalo. Jeho náklonnost k Čechoslovákům, hovoří celkem dobře česky, se datuje od roku 1957, kdy v Praze poznal svou současnou manželku.
USA: Best pro
„Tehdy jsem si myslel, že je to chyba, ale nyní to hodnotím, jako dobré řešení. Jako většina Čechů jsem si totiž kdysi myslel, že rozdělit Československo chtějí politici, ale ne občané. Možná na Slovensku to tehdy chtělo víc lidí. Rozhodlo se o tom za zavřenými dveřmi a tak to být nemá. Nejvíc jsem si to uvědomil, když se za volání na Slovensko ihned zvýšily telefonní sazby. To mě rozčílilo, jak toho operátoři hned zneužili. Slováky v Česku osobně za cizince nepovažuji. Slovensko má euro a někteří investoři se právě kvůli tomu rozhodují investovat tam. Česko v tomhle trochu pokulhává. Na druhou stranu je nyní pro Čechy lepší, že mají korunu. To se ale může změnit,“ říká Erik Best, americký novinář a vydavatel internetového deníku Fleet Sheet.
Dělení v datech
Rozdělení Československa bylo dohodnuto na jednání předsedy české vlády Václava Klause s jeho slovenským protějškem Vladimírem Mečiarem. Stalo se osmého července 1992 v brněnské vile Tugendhat. Písemně to stvrdili na další schůzce, která se odehrála šestadvacátého srpna. Vítězné politické strany ODS a HZDS si tak prosadily svou. V listopadu přijalo Federální shromáždění zákon o dělení majetku mezi oběma státy a pár dní poté přijalo zákon o zániku České a Slovenské Federativní republiky. Nicméně třenice mezi Čechy a Slováky provázely celou historii společného státu.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
autor: Jan Rychetský
