Rvačka o Jana Husa. Byl to náš člověk, chlubí se komunisté

Poslanec ČSSD a hejtman Středočeského kraje David Rath se dokonce pochlubil, že na jeho počest bude odhalovat na zřícenině hradu Krakovec, kde Hus kázal, jeho sochu. „Byl to člověk, který se nebál jít proti proudu a riskovat střet s mocí. Je dobře, že se slaví státní svátek na jeho počest," uvedl pro ParlamentníListy.cz hejtman.

Hluboké pouto k zemi

„Jan Hus měl vše, co je ve všech časech unikátní a vzácné. Vzdělání, které šířil, přesvědčení - věděl, co má dělat a udělal to. Odvahu posílenou vírou. Odpovědnost - slova a myšlenky se promítaly do konkrétních činů. Hluboké pouto ke své zemi. To vše v jedné osobě nebývá časté. Je dobře, že si jeho osobnost i dílo připomínáme státním svátkem," řekla serveru ParlamentníListy.cz předsedkyně Poslanecké sněmovny a místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová.

„Je to velmi významný svátek nejen pro Husův odkaz humanistický a solidární, ale i z pohledu například ve vztahu k českému jazyku. Je dobře, že jde o státní svátek," říká předseda KSČM Vojtěch Filip.

Hus nebyl socialista

Z pochopitelných důvodů mají poněkud ambivalentní vztah k Husovi katolíci. „Já bych řekl, že je rozdílná historická, reálná osobnost Jana Husa, a toho, co z něho později udělaly různé legendy, ať už obrozenecké nebo komunistické, vzniklé například díky Aloisi Jiráskovi či Zdeňku Nejedlému. Například Hus nebyl žádným socialistickým revolucionářem, který by chtěl rozvrátit sociální řád. Husovu snahu o opravdovost, reformu či návrat ke kořenům je třeba ocenit," míní předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.

Za první republiky došlo dokonce kvůli tomu, že se 6. července stal státním svátkem, k takzvané Marmaggiho aféře. Podnětem sporu bylo vyhlášení výročního dne upálení Mistra Jana Husa za státní svátek a účast prezidenta republiky Tomáše G. Masaryka a vlády na Husových oslavách v červenci roku 1925. Církevní kruhy to považovaly za protikatolickou provokaci. Papežský nuncius F. Marmaggi opustil Prahu, čímž nastalo faktické přerušení diplomatických styků mezi ČSR a Vatikánem. Aféra byla zlikvidována v roce 1927 uzavřením modu vivendi mezi ČR a Vatikánem a příjezdem nového nuncia do Prahy v roce 1928.

Hus za Cyrila a Metoděje

Smířlivěji se dnes staví i ke svátku praktikující římský katolík a poslanec ODS Marek Benda, který říká, že svátek Jana Husa byl „výměnou" za uznání svátku slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje, který je den před Husem. „Je to nekatolický svátek. Já ho osobně neslavím, i když uznávám, že do české tradice patří. Ten samý den slavím ale narozeniny svého syna," svěřil se redakci konzervativec Benda.

„Vážím si Jana Husa jako reformátora pravopisu. Jako státní svátek bych více preferoval Velký pátek," reagoval také poněkud zdrženlivěji katolík a poslanec TOP 09 Daniel Korte.

Liberální katolík, ministr zahraničí za TOP 09 Karel Schwarzenberg považuje Jana Husa za součást české tradice. „Jan Hus i sv. Václav, oba patří k našim dějinám. Byl významným reformátorem a navázali na něj další. U nás na něj navázala Československá církev husitská či čeští bratři. Jeho svátek by měl zůstat zachován," řekl ParlamentnímListům.cz Karel Schwarzenberg.

Odvážný muž, mučedník a „pokrokový" odkaz

Vicepremiérka a místopředsedkyně Věcí veřejných Karolína Peake svátek uznává. „Mistra Jana Husa a jeho boj za pravdu je potřeba si připomínat. Pro mě je podobně zásadní osobností českých dějin i Jan Amos Komenský. Není mnoho takových lidí, kteří jsou ochotni položit život, opustit rodnou zemi a přetrpět osobní tragedie a dále zůstat pevni ve své víře a postojích," řekla o Husovi pro ParlamentníListy.cz nová členka Nečasovy vlády Peake.

Podle předsedy poslaneckého klubu TOP 09 Petra Gazdíka projevujeme státním svátkem úctu statečnému člověku. „Šel za svou pravdou, nebál se smrti. V tomto je vzorem pro všechny lidi dnes i v těžkých dobách," doplnil Gazdík.

Stanislav Grospič míní, že Hus patří k národním dějinám a jejich pokrokovému odkazu. „Je pro mne symbolem národní hrdosti, svébytnosti. Tento svátek do našeho kalendáře patří," dodává poslanec KSČM. „Jan Hus je významným symbolem češství a mučedníkem. Oprávněně je den jeho smrti státním svátkem," říká místopředseda Senátu Přemysl Sobotka z ODS.

Příspěvek k evropským dějinám

Podle místopředsedy sněmovny Lubomíra Zaorálka z ČSSD je Mistr Jan Hus naším významným příspěvkem k evropským dějinám. „Je to jedna z největších postav českých dějin. Stojí za to si ho připomínat. Je třeba se pokoušet zlepšit a změnit život i svět kolem nás, hledat pravdu a žít podle ní. Neznám větší příklad v národních dějinách pro státní svátek," řekl ParlamentnímListům.cz Zaorálek.

V pojetí místopředsedy TOP 09 a poslance a bývalého člena KDU-ČSL Pavola Lukši je Hus symbolem odkazu pravdy a svědomí. „Za tyto pro mnohé z nás prázdná slova, tedy pravdu a svědomí, obětoval svůj život a proto je dobře, že 6. červenec je státním svátkem na vzdání úcty tomuto českému reformátorovi a kazateli," dodal Lukša.

Z pohledu Jiřího Dolejše z KSČM byl Mistr Jan Hus nejen reformátorem církve, ale inspiroval i sociální hnutí. „Oproti národní tradici bývá opomíjen jeho výrok ´milejší Němec dobrý než bratr zlý´. Svátek si zaslouží," míní Dolejš.

Poslanec ODS Pavel Bém si myslí, že interpretovat významné milníky české historie by měli především historici, nikoli politici. "Přesto je zřejmé, že cesta ke svobodné a demokratické společnosti se také velmi úzce dotýká náboženského vyznání, náboženských svobod a kulturní vyspělosti národa. V tomto ohledu bylo jistě celé reformační hnutí v Čechách, byť krvavé, velmi významné, a to nejen pro náš národ, ale celou Evropu. Mistr Jan Hus byl nejenom kazatelem a myslitelem, ale stal se také mučedníkem a tak je nejspíše státní svátek na místě," řekl ParlamentnímListům.cz Bém.

Příklad odvahy

Senátor Jaroslav Doubrava z uskupení Severočeši.cz (dříve senátor za KSČM) považuje Husa za příklad neskutečné odvahy, s jakou dokázal nastavit zrcadlo církvi a poukázat na její špatnosti. Považuje ho za příklad toho, jak by měl katolický kněz jednat a jak se chovat. "Jeho myšlenky mají platnost i v dnešní době. Škoda, že takový kardinál Vlk, když chtěl Svatovítskou katedrálu, si Mistra Jana nepřipomněl. Jan Hus si státní svátek jistě zaslouží," uvedl pro server ParlamentníListy.cz Doubrava.

"Mistr Jan Hus pro mě symbolizuje hrdost a neměnný názor, za který byl ochoten obětovat to nejcennější, co máme, život. Je a bude výraznou postavou historie našeho národa a mám za to, že 6. červenec je právem slaven jako státní svátek naší republiky," uvedla místopředsedkyně poslaneckého klubu KSČM Miroslava Vostrá.

K Husovi se tak či onak hlásí i český prezident Václav Klaus, expremiér Jiří Paroubek či Vít Bárta a Kateřina Klasnová z Věcí veřejných.

Byl Hus kacíř? Byl

I když je fakt, že Hus sám sebe nikdy nepřestal považovat za katolíka (například hluboce a vroucně ctil Pannu Marii, či uznával reálnou přítomnost Krista ve Svátosti oltářní), z hlediska katolické teologie objektivně hlásal bludy. Například jedním z Husových omylů z hlediska katolické ortodoxie bylo tvrzení, že člověk, nacházející se v těžkém hříchu, není v tomto stavu schopen ani přirozeně dobrých skutků a pokud je vykonává, jedná hříšně. Čili pokud někdo něco ukradne a hned následně zachrání někomu život, jedná i v druhém případě hříšně.

Ztratí-li milost posvěcující nositel církevní či světské autority, ztrácí s ní podle Husa i oprávnění k vedení dané společnosti. Poddaný hříšně žijícího panovníka se tedy nemusí řídit jeho příkazy a zákony, jakkoli by se jednalo o nařízení spravedlivá a společensky prospěšná. Například poddaný či občan by nemusel poslechnout mobilizaci k obraně vlasti, kdyby k ní vyzval panovník, který například těžce zhřešil tím, že podvedl svou manželku, i kdyby samotný rozkaz bránit vlast byl spravedlivý.

V dnešní době by patrně taková teorie vedla k rozpadu státního systému a anarchii. Dle Husovy teorie by občané mohli vypovědět poslušnost premiéru Mirku Topolánkovi kvůli jeho manželské nevěře a podobně by na tom byla i Itálie s premiérem Silviem Berlusconim.

Hus uznával trest upálením

Rovněž bývá opomíjeno, že i samotný Hus (podobně jako i Jan Žižka, který to vykonával v praxi, například u tzv. adamitů) považoval za přirozené a správné, že kacíř má být potrestán smrtí, dožadoval se toho na králi Václavu IV. pro své teologické odpůrce, jak připomíná František Palacký.

Hus se do konfliktu s církevní autoritou nedostal a nebyl upálen za oprávněnou kritiku zlořádů v Církvi, ale za propagaci teologických omylů oxfordského profesora Jana Viklefa. Předešlý Svatý otec Jan Pavel II. vyslovil omluvu Katolické církve za upálení Mistra Jana Husa. Zároveň řekl, že Církev může zařadit betlémského kazatele mezi reformátory.

K tématu: