Přišly stovky smutečních hostů, lidé místní, z okolních měst, politici i zástupci krajského úřadu včetně hejtmana Zlínského kraje Stanislava Mišáka. Na pódiu vedle rakve promítali na plátně fotografie ze života bývalé představitelky města. K tomu zněly střídavě písničky Marie Rottrové nebo Waldemara Matušky. „Sbohem lásko nech mě jít, nech mě jít, bude klid,“ zní písnička Waldemara Matušky, mezi tím se ozývají i projevy pláče, které se lidé snaží zastavit, někteří marně.
Psali jsme:
Přírodním zákonům nikdo neporučí
Na pódium přichází první řečník. Ukloní se směrem k rakvi a přednese svůj proslov k rodině i všech smutečním hostům. „Přírodní zákony se nám zdají nemilosrdné, když zastíní nebe nad našimi hlavami černý oblak zármutku. Přinesou hoře do našich srdcí a vezmou nám osobu, kterou jsme upřímně milovali a které jsme si hluboce vážili,“ říká směrem do sálu. „Každá lidská bytost je nenahraditelná a jedinečná. S jejím odchodem odchází i zlomek našeho života a našeho bytí. Neodvratnost konce života a ukončení životní pouti, to jsou zákony, které neschvaluje žádný Parlament. Platí bez výjimky pro všechny živé bytosti,“ dodal.
Památku uchováme v srdci, nikdy nezapomeneme
Svůj proslov přednesl i starosta Meziříčí Jiří Částečka. „Lidé se rodí a odcházejí. Jedno úsloví říká, že člověk by měl žít tak, aby se nad jeho narozením lidé radovali a při jeho odchodu z tohoto světa plakali. Viděl jsem v posledních dnech mnoho slz v očích lidí, když vyjadřovali svůj žal a smutek nad tvým odchodem,“ uvedl ve své smuteční řeči Částečka. Mluvil ze zkušenosti posledních dnů, na radnici lidé doručili desítky kondolencí. „Odešla jsi. Zůstává po tobě prázdné místo. Památka na tebe, kterou si uchováme v srdci, se stane ale trvalou součástí našeho života,“ pronesl Částečka.
Lidé nosili květiny, podepisovali kondolenční knihu
Od pondělí 2. ledna nosili lidé na radnici kytice, zapalovali svíčky a svou účast vyjadřovali také psaním vzkazů do kondolenčních listin. Místostarostku si lidé oblíbili díky pochopení a vstřícnosti, kterou pro ně měla. Ve věku nedožitých sedmačtyřiceti let podlehla dlouhé a vyčerpávající nemoci v posledních hodinách loňského roku.
Pracovala nejdřív jako učitelka. Od roku 2003 se stala místostarostkou Valašského Meziříčí a byla i členkou Zastupitelstva Zlínského kraje. Dagmar Lacinová po sobě zanechala výraznou stopu. „Mezi lidmi se říká, že každý je nahraditelný. Nevěřte tomu. Není. Bude našemu městu scházet víc, než si dnes dokážeme připustit,“ píší na svých webových stránkách lidé z meziříčské radnice.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Čunková
