„Oba jsou si blízcí. Měli mezi lidmi obrovskou úctu, také se ale setkávali s velkým odporem. Masaryka lidé do jeho šedesáti osmi let znali jen jako opozičníka a hubovali na něj. Nikdo ho moc nečetl. Sami politici, když se jich zeptáte, co četli od Masaryka, jsou chvíli v rozpacích a pak zmíní Čapkovy hovory s T. G. M. Na Havla zase nadávají, že on způsobil, že se tady krade. Velké osobnosti vždy vyvolávají negativní emoce,“ míní socioložka Jiřina Šiklová.
Dále k tématu:
Oba byli humanisté
Jako další podobnost Jiřina Šiklová uvádí, že Havel s Masarykem byli důležití humanisté evropského střihu. „Jen o tom nekecali, ale jednali. Masaryk riskoval svůj život a kariéru, protože uskutečňoval své názory. Havel totéž. Prezidenty byli zvoleni až ex post,“ dodává Šiklová. Havla po bok otce zakladatele Masaryka zařadila také bývalá ministryně zahraničí USA Madeleine Albrightová, když řekla, že nejdůležitější hodnoty pro budoucnost české společnosti nejsou výhradně české, ale jsou univerzální. Jsou to prý hodnoty Masaryka, Wilsona, Havla a demokratů po celém světě.
Fotogalerie: - Bývalý prezident
„Vláda si je vědoma výjimečnosti Václava Havla, nejen jako prezidenta, ale i jako morální autority, která vedla změny roku 1989, a rozhodla se jej zařadit po bok T. G. Masaryka a Edvarda Beneše. Proto předkládám Sněmovně zákon jako výraz ocenění zásluh Václava Havla, jež překračují hranice republiky i Československa,“ řekl včera premiér Petr Nečas.
Naopak politolog Zdeněk Zbořil nad takovým srovnáváním kroutí hlavou. „Oba měli odlišné životy a žili v jiné době. Masaryk je mužem přelomu století devatenáctého a dvacátého, Havel konce dvacátého století. Masaryk byl univerzitní profesor, Havel se snažil být umělcem. Masaryk budoval stát, Havel se podílel na získání nezávislosti Československu, ale i na jeho zániku. Masaryk byl svědkem světové krize, kterou byla první světová válka a umřel v předvečer další krize, tedy nástupu fašismu. Havel je mužem konce studené války, která se ho dotkla okrajově. Doby to byly diametrálně odlišné,“ posuzuje.
Fotogalerie: - Pieta za Václava Havla
Byli praktičtí politici
I jejich humanismus hodnotí Zbořil jako skromný. „Masaryk bojoval za demokracii proti teokracii. Havel byl svědkem krize demokracie a jeho práce na obnově lidských práv zintenzivnila až během studené války. Masaryk je zakladatelem a Havel reformátorem. Tím, že byli praktičtí politici, tak si toho humanismu moc dovolit nemohli. Výkladů humanismu je spousty. Právě oni dva třeba moc nevnímali utrpení neevropských národů. Srovnávat Masaryka s Havlem lidi vždy budou, ale je to přitažené za uši. Jsou legendy, ale leží mezi nimi příliš dlouhá doba,“ rozvíjí svou myšlenku Zbořil.
SLEDUJEME téma skon Václava Havla
Podobně smýšlí i publicista Zdeněk Čech píšící o historii. Je třeba autorem knižní série Drsný střed Evropy. „A nechcete ho srovnávat s Karlem IV.,“ diví se Čech. „Vzhledem k rozdílné době osoby Havla a Masaryka příliš srovnávat nejdou. Při vší úctě k Václavu Havlovi stál Masaryk výše. Byl to člověk vzdělanější, jazykově lépe vybavený. Zatímco Havel riskoval nepříjemné vězení, tak Masaryk riskoval život, protože byl ve Vídni v nepřítomnosti odsouzen k trestu s mrti,“ sděluje a dále vyjmenovává shodné rysy těchto dvou státníků: „Oběma pomohla mezinárodní situace. Kdyby Rakousko – Uhersko nepodlehlo ve válce, nemohl by Masaryk realizovat ideu samostatného Československa. Kdyby SSSR potichu nepřijal neúspěch ve studené válce a pak se rozpadl, nepodařilo by se českému disentu to, co se stalo v listopadu 1989. Oba se po smrti stali legendou.“ Nicméně Masaryk byl nekuřák, skoro abstinent a sportovec. „Havel si podle mě v životě nezahrál ani ping pong. Václava Havla udělala jeho skvělá a silná žena Olga, kdežto Charlotta se zbláznila. Masaryk si celkem potrpěl na monarchistické vystupování, kdežto Havel byl lidový,“ pokračuje Čech.
Tomáš Garrigue Masaryk byl poslancem rakouské říšské rady a univerzitním profesorem. V roce 1918 se stal prvním prezidentem Československa. Za klíčový podíl na vzniku samostatného nezávislého státu byl zákonem označen za Prezidenta Osvoboditele. Václav Havel se stal výrazným kritikem normalizační vlády, obráncem politických vězňů a spoluzakladatelem občanské iniciativy za dodržování lidských práv Charta 77. Kvůli své opoziční činnosti byl komunistickým režimem vězněn. V období Sametové revoluce byl jedním ze spoluzakladatelů Občanského fóra a jako jeho kandidát byl roku 1989 poprvé zvolen prezidentem Československa, později i Česka.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
