Ze záškoláctví se stal fenomén, který však už přerůstá únosné meze. Komenského „škola hrou" je často už jen prázdným pojmem a ze tříd se občas stává pro kantory pracoviště, kde by si zasloužili stejně jako kaskadéři rizikový přípatek. Přibývá případů, kdy se častou absencí dětí na základních školách nezabývají už jen třídní učitelé či výchovní poradci, ale i policisté. I když si toho mnozí rodiče nejsou vědomi, za vážné záškoláctví dětí hrozí až dvouletý pobyt za mřížemi.
Rodiče před soudem nekončí
Jen na Hodonínsku od začátku roku policie zahájila devět trestních řízení s rodiči dětí, kterým se do školy moc nechtělo. „Neznám však ani jeden případ, kdy by skutečně skončil některý z rodičů před soudem, nebo dokonce ve vězení. Obvykle jsou to lidé, kteří z vyšetřování takové věci jako je absence dětí ve škole mají spíše legraci. Trestu se nebojí ani oni ani ty děti. je jim to prostě jedno a to je hodně smutné." říká hodonínský policista, který už měl tu čest některé rodiny záškoláků navštívit.
Dosavadní rekord v jeho rajonu drží patnáctiletá žákyně z okolí Bzence.. Ta za poslední pololetí nasbírala téměř pět set omluvených a na sto neomluvených hodin. Podle policie jí matka k záškoláctví vědomě napomáhala a psala falešné omluvenky. „Matka nezajišťovala řádnou školní docházku své dcery, její nepřítomnost ve škole řádně neomlouvala, se školou nespolupracovala a nezajímala se o prospěch. Svým jednáním tak ohrozila rozumový, citový a mravní vývoj dítěte," komentuje případ mluvčí policie Petr Zámečník.
Neochotu matky jakkoliv spolupracovat se školou nebo se sociálními pracovnicemi potvrzuje také mluvčí městského úřadu v Hodoníně Petra Kotásková. Samotní pedagogové tvrdí, že má škola svázané ruce. A se záškoláctvím dětí tak mnoho nenadělají.
Ranní nevolnost jako úzus
„Bohužel u většiny absencí nelze prokázat, zdali byly oprávněné. Mnoho zákonných zástupců vše omluví a my už nemáme, jak dokázat, že nešlo o ranní nevolnost," vysvětluje ředitel hodonínské základní školy Jaromír Šána.
Ředitelé základních škol musí hlásit neomluvené hodiny každý měsíc Orgánu sociálně právní ochrany dětí (OSPOD) v daném městě. Na této instituci pak záleží, jaké se podniknou další kroky. „V případě dlouhodobých potíží, kdy selžou všechna uvedená opatření, lze podat návrh na soud na nařízení ústavní výchovy nezletilého dítěte. Samotné trestní stíhání rodičů ale nepředstavuje řešení těchto situací, jde jen o naplnění dikce zákona," vysvětluje Kotásková možnosti sociálních pracovníků. Snížení počtu záškoláků si některá města slibují od strhávání sociálních dávek rodičů.
Další z možností, na které začínají poněkud váhavě některé školy přistupovat, jsou právně závazné smlouvy mezi žáky a učiteli, ve kterých se obě strany zavazují ke konkrétním krokům včetně sankcí.
Problém má však ještě další rozměr. A tím je stále větší neochota ke studiu na pedagogických školách. „A komu by se tam chtělo, Peněz málo, prázdniny jim pořád někdo otlouká o hlavu a ještě se už pomalu začínají bát chodit do práce. Nakonec to dopadne tak, že skutečně vzdělaní budou jen děti ze soukromých škol, kde si kvalitu výuky díky vysokým nákladům za školné bohatí rodiče důkladně pohlídají. na ostatních školách to bude jedno," sděluje poněkud radikální názor student informatiky z Brna Jiří Nováček. I on totiž původně chtěl studovat matematiku a později ji vyučovat. Nakonec si to rozmyslel.
V městské části Brno-střed krácení dávek za záškoláctví zavedli před rokem. „Případů záškoláctví máme zhruba stejně jako před zavedením systému. Ovšem jak by to vypadalo, kdybychom uvedený postup nepoužívali, to neumíme říct," uvedl mluvčí Brna-střed Roman Burian.
Více zpráv o školství ZDE
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Martin Šimák
