Pracoviště zůstanou podle předlohy v každém kraji, propouštět se nemá. Ministerstvo zdravotnictví chce centralizací ústavů dosáhnout jejich ziskovosti, stát je po první fázi reorganizace dotoval asi pěti miliony korun ročně. Dva ústavy prý mají větší šanci uspět ve výběrových řízeních na velké zakázky a vydělat si třeba na lepší laboratorní vybavení.
Šest set milionů k dobru
Novela se týká také hygienických stanic. Nynějších 59 pracovišť už nebude v zákoně jmenovitě uvedeno. Opoziční ČSSD neuspěla ve sněmovně se dvěma návrhy. Jeden předpokládal zachování dalšího ústavu v Ústí nad Labem, případně i v Brně, druhý by přinesl zcela jinou reorganizaci zdravotních ústavů. Zůstalo by jich sedm a spadaly by pod Státní zdravotní ústav.
Ministerstvo vytvořilo v předchozích letech pro administrativně technické činnosti ze 14 zdravotních ústavů sedm celků, státnímu rozpočtu to uspořilo 600 milionů korun ročně. Současná novela by měla umožnit dokončení transformace.
Zdravotní ústavy zakotvila novela od ledna 2003. Hygienická služba se tehdy rozdělila na správní úřady, tedy krajské hygienické stanice, a na laboratorní a ostatní kapacity soustředěné do zdravotních ústavů. Skončil tím stav, kdy jedna organizace zajišťovala státní zdravotní dozor a současně poskytovala placené služby subjektům, které měla kontrolovat. Zdravotní ústavy dostaly za úkol při státním dozoru měřit složky životních a pracovních podmínek, například odebírat a vyšetřovat vzorky pitné vody a vody koupališť a testovat výrobky.
Podle ministerstva využívá státní zdravotní dozor jen 15 až 20 procent výkonu zdravotních ústavů. Zbývající kapacity nabízejí ústavy na trhu služeb. Z příjmů za diagnostiku, například viru chřipky či viru HIV, kterou platí zdravotní pojišťovny, dotují ústavy ostatní činnosti.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk, mp
